Šárka Melicharová, která je studentkou Gymnázia Říčany, si zasloužila 36. místo svou textovou prací, kterou pojala velmi netradičně. Ideální banka je zde popsána ve formě dialogu. Pomocí jinotajů pak Šárka ukazuje, že ideální banka musí být pro klienty maximálně průhledná a důvěryhodná. Banka, která je složitá, má složité sezebníky, složité a neprůhledné podmínky tak postupně své klienty ztrácí.
Nejlépe však smysl popisu ideální banky od Šárky Melicharové pochopíte přečtěním její celé práce, kterou vám nabízíme níže.
Když já neuvidím (do) tebe, tak ty neuvidíš mě
„Nepřetrhni se úpornou snahou vetřít se do přízně. Nezajíkni se při lopotě poleptat svojí neodolatelností. Něco mi na tobě nesedí, víš? Nebo lépe – celá mi nesedíš (jako džíny špatné velikosti; hrozím se, že budeš škrtit nebo že mi spadneš z boků).
Horste, co ještě umí? Vyjádříš se s ní (nejsem stará/jsem in a hot – mám bezkontaktní kartu!). Užiješ si [(bankovní) styk hned napoprvé!]. Dá křídla, zboří všechny hranice. Na pobočce tě občerství, nabídne relaxační koutek s televizí a tiskovinami. Dětský koutek! Vstup se psy! S kolečkovými bruslemi! Se slony!
Ucpeš mě jako odtok vany tím vším, čím se snažíš ohromit. Copak asi skrýváš, co mám přehlédnout, že se přede mnou tak předvádíš? Je to na škodu, drahá, být jako poblázněná puberťačka – hlavně aby byl a zůstal můj!
Jenomže zákazníka ztratíš, když pro něj budeš neprůhledná a podezřelá. On s tebou přišel sdílet finance. Ne pojíst, pobavit se nebo si odpočinout. Neznevažuješ se jako partner, když se mu toto snažíš poskytovat? Vypadá a snad i je to milé, to starání se nad rámec, ale… z něčeho ty vzdušné zámky musíš postavit. A ono ubývá ovcí, které se ne(ze)ptají: Z čeho?A stojí (mi) to za to?
Kdybys byla prostá, svlečená do jednoduchých linií a naprosté přehlednosti, to bys přitahovala. Upřímností a nezastíráním. Vybízela bys k důvěře. K oddání se.
Ale já jsem nedostačující, nevýrazná, ničím nevynikající, stejná jako ostatní. To je hrozně vidět, když jsem nahá. Stala ses jinou, když ses zahalila pod vrstvu kliček, nálepek a poskytovaných pozorností? Ne. Zato odsouzeníhodnou ano.
Očisti se. Oprosti. Zbav se cingrlátek.
Utopie? Risk? V jisté míře asi ano. Rozhodně ale pracuj raději na svých slabinách než na tom, aby si jich nikdo přes záplavu příjemných „mimochodem“ službiček nevšiml.“
