ETF: co to přesně znamená

Většina lidí, kteří poprvé zvažují investování, narazí na tři písmena: ETF. Objeví se v každém návodu, na každém srovnávači i v řeči známého, který „něco kupuje“. Co přesně se ale za tou zkratkou skrývá? Pojďme si to rozebrat od základu.

Představte si ETF jako předpřipravený nákupní košík. Sami byste si za pár tisíc korun akcie stovek firem nepořídili – bylo by to drahé a pracné. ETF ten problém řeší za vás: jediným nákupem koupíte malý kousek od každé firmy, která v košíku je. Odborně řečeno je to fond, jehož cílem je sledovat nějaký burzovní index, a u velké části těchto fondů jsou v košíku akcie.

Co ta zkratka znamená

ETF je anglická zkratka pro exchange-traded fund, česky burzovně obchodovaný fond. V tom názvu je schovaná celá jeho podstata. Slovo „fond“ znamená společný balík peněz mnoha investorů. „Burzovně obchodovaný“ znamená, že se podíl na tom balíku kupuje a prodává přímo na burze, stejně jako akcie.

V tom je klíč. Cena ETF se na burze stanovuje prakticky neustále – během obchodního dne se přepočítává řádově každých patnáct vteřin podle toho, jak se střetává nabídka s poptávkou. Kupujete tedy něco, co má v každou chvíli svou aktuální tržní cenu, ne jednu pevnou částku na celý den.

Čím se liší od klasického fondu

S běžným podílovým fondem má ETF hodně společného – oba sdružují peníze a nakupují za ně cenné papíry. Liší se v tom, jak se s nimi obchoduje. U klasického otevřeného podílového fondu se cena podílu určuje zpravidla jen jednou denně, až po zavření trhu, a když chcete peníze zpět, odkoupí od vás podíl sám fond. U ETF je to jinak: jeho cena se mění po celý den a svůj podíl neprodáváte zpět fondu, ale jinému investorovi na burze.

Co to znamená v praxi? Že ETF nakupujete i prodáváte podobně jako akcii – přes účet u obchodníka s cennými papíry, za cenu, která zrovna na trhu je.

Jeden nákup, stovky firem

Skutečné kouzlo ETF je v rozložení rizika. Dejme tomu, že vsadíte všechno na jednu jedinou akcii: když se té firmě přestane dařit, jde s ní dolů celá vaše investice. ETF tohle riziko rozmělní. Vezměme populární index MSCI World: jeden fond, který ho sleduje, drží akcie firem z třiadvaceti vyspělých zemí světa. Jediným nákupem tak nevsadíte na jednu firmu ani na jednu zemi, ale na širokou skupinu ekonomik naráz.

Tomuhle přístupu se říká pasivní. ETF se nesnaží být chytřejší než trh a vybírat „ty správné“ akcie; jen co nejvěrněji kopíruje složení indexu. Právě z toho plyne jeho největší výhoda.

Kde ETF opravdu vyniká

Protože takový fond nikdo aktivně neřídí – nemá drahý tým analytiků, kteří by přebírali jednotlivé tituly – jsou jeho náklady velmi nízké. Měří se ukazatelem TER (z anglického total expense ratio), tedy celkovou roční nákladovostí fondu. U velkého indexového akciového ETF se TER pohybuje kolem 0,2 % ročně; zmíněný fond na index MSCI World má nákladovost 0,20 %.

Porovnejme to s aktivně řízeným akciovým podílovým fondem, kde se o výběr akcií stará správce. Tam se roční poplatek za obhospodařování pohybuje typicky kolem dvou procent. To je zhruba desetkrát víc.

Ten poplatek přitom nikde neuvidíte zvlášť naúčtovaný. Strhává se průběžně a je už započítaný ve zhodnocení, které fond vykazuje – když čtete, že fond loni připsal nějaké procento, je to už po odečtení poplatku. Že na tom rozdílu záleží, není jen naše tvrzení. Nezávisle ho potvrzuje i evropský dohled nad trhem (ESMA): aktivně řízené fondy zůstávají dražší než pasivní fondy a ETF, takže jejich čistý výnos je v průměru nižší.

Malé procento, velký rozdíl

Jak velký rozdíl dvě procenta oproti dvěma desetinám vlastně dělají? Na papíře to zní titěrně, jenže za dlouhá léta se to malé číslo skládaně nasčítá do překvapivé částky. Spočítejme si to.

Řekněme, že si odložíte 100 000 Kč a necháte je pracovat 30 let. Předpokládejme pro názornost, že trh v průměru vynáší 6 % ročně – není to příslib, jen kulaté číslo do výpočtu; skutečný výnos může být vyšší, nižší, klidně i záporný.

Z těch 6 % si indexové ETF vezme 0,2 %, takže vám každý rok zůstává 5,8 %. Vklad 100 000 Kč se za třicet let rozroste zhruba na 543 000 Kč. Aktivní fond si ze stejných 6 % vezme 2 %, takže vám zbývá 4,0 % ročně. Týchž sto tisíc se za stejnou dobu rozroste jen asi na 324 000 Kč.

Rozdíl je přibližně 218 000 Kč. To je víc než dvojnásobek toho, co jste na začátku vložili – a celou tu částku ukrojily z výnosu samotné poplatky, ne horší výsledek fondu, protože v obou případech jsme počítali s naprosto stejným výnosem trhu.

Háčky, které je dobré znát dopředu

Nízká nákladovost ovšem neznamená nulové náklady. Když ETF koupíte přímo přes brokera, dostanete se sice s ročním poplatkem i těsně nad nulu, ale za každý nákup a prodej zaplatíte obchodníkovi provizi. Připočítejte kurzové riziko: velká ETF se obchodují v dolarech nebo eurech, v korunách běžně dostupná nejsou, takže výsledek ovlivní i to, jak se zrovna pohybuje kurz koruny.

Vědět se hodí ještě jedna věc – co ETF dělá s dividendami, tedy s podílem na zisku firem, které drží. Některá je pravidelně vyplácejí na váš účet; těm se říká distribuční. Jiná je rovnou reinvestují zpátky do fondu, takže hodnota podílu tím roste; ta se označují jako akumulační. Ani jedno není lepší nebo horší, jen je užitečné vědět, do kterého typu vstupujete.

ETF není spořicí účet

Při vší chvále nízkých poplatků je potřeba zůstat upřímný. ETF není spořicí účet a není to pojištěný vklad. Jeho hodnota kolísá podle trhu a může i klesnout, klidně i v delším horizontu. Riziko nesete přímo vy: když ceny akcií v indexu spadnou, sníží se rovnou i hodnota vaší investice. Že investiční fond může být i po řadě let ztrátový, ostatně připomíná i web České národní banky – Vše, co jste kdy chtěli vědět o investičních fondech.

Dobrá zpráva je, že ETF nezůstávají bez dozoru. Většina ETF nabízených v Evropské unii patří mezi takzvané standardní fondy (v evropském žargonu UCITS) – tedy fondy určené široké veřejnosti, které musí plnit společná pravidla na ochranu investora. Na jejich dodržování dohlíží u nás Česká národní banka.

Co si z toho odnést

Teď už dokážete říct, co ETF je: fond, který levně a pasivně kopíruje burzovní index a sám se obchoduje na burze jako akcie. Hlavně ale víte, kam se u něj dívat. Než nějaké ETF koupíte, všímejte si jeho nákladovosti – právě to malé roční procento (TER) za desítky let rozhodne, kolik z výnosu ukrojí náklady a kolik zůstane vám. Vedle toho počítejte s poplatkem brokerovi, s kurzem koruny a s tím, že hodnota může kolísat. To jsou otázky, na které si teď umíte odpovědět sami.

Fakta v kostce

• Co je ETF: burzovně obchodovaný fond, který sleduje zvolený index a obchoduje se na burze jako akcie.
• Obchodování: cena ETF se mění po celý den, kdežto u klasického podílového fondu se stanovuje zpravidla jen jednou denně.
• Rozložení rizika: jediné ETF na index MSCI World drží akcie firem z 23 vyspělých zemí světa.
• Náklady: velký indexový ETF má roční nákladovost (TER) kolem 0,2 %, aktivně řízený akciový fond kolem 2 %.
• Háčky: k nízkému poplatku přibývá provize brokerovi za obchod a kurzové riziko (ETF bývají v dolarech či eurech).
• Riziko: ETF není pojištěný vklad – hodnota kolísá a může i klesnout.
• Dohled: ETF v EU jsou obvykle standardní fondy (UCITS), dohled u nás vykonává Česká národní banka.