Penzijní spoření: jak stát pomáhá spořit na důchod

Většina lidí řeší spoření na důchod až ve chvíli, kdy je do penze nepříjemně blízko. Přitom existuje způsob, jak si na stáří odkládat s pomocí, kterou jinde nenajdete. K tomu, co si odložíte sami, přisype každý měsíc i stát – a u řady zaměstnanců ještě zaměstnavatel. Představte si spořicí kbelík, do kterého kapou hned tři pramínky peněz. Má jediný háček. Víko se otevře až v důchodu.

Pojďme si projít, jak takový kbelík funguje a jak z něj dostat co nejvíc.

Co je vlastně třetí pilíř

Odborně se tomuhle spoření říká třetí pilíř. Ten první je státní důchod z průběžného systému, tedy penze, kterou jednou dostanete od státu. Třetí pilíř je proti němu dobrovolný: je to soukromé spoření, kterým si k budoucímu státnímu důchodu přidáváte sami. Dnes má podobu doplňkového penzijního spoření, které od roku 2013 nahradilo starší penzijní připojištění. Kdo si připojištění založil dřív, může v něm zůstat, nová smlouva se ale uzavírá už jen jako doplňkové penzijní spoření.

Státní příspěvek: prvních pár stovek přidá stát

Nejviditelnější pramínek do kbelíku je státní příspěvek. Funguje jednoduše. K částce, kterou si každý měsíc odložíte, přidá stát navíc 20 procent. Platí to ale jen v určitém pásmu. Od července 2024, kdy se pravidla změnila, musíte sami posílat aspoň 500 korun měsíčně, aby nárok vůbec vznikl. Horní hranicí je 1 700 korun – z vyššího vkladu už stát nepřidá víc.

Ukažme si to na třech lidech. Kdo odkládá 500 korun, dostane od státu 100 korun měsíčně. Kdo 1 000 korun, dostane 200. A kdo 1 700 korun, dostane maximum: 340 korun měsíčně. U toho posledního to za rok dělá 20 400 korun vlastních a k tomu 4 080 korun od státu – ještě než se cokoli zhodnotí. Zvednout si vklad na 2 000 korun kvůli státnímu příspěvku nemá smysl, strop 340 korun zůstává stejný.

Daňová úleva: nastupuje až nad hranicí

Druhý pramínek je daňová úleva, a právě tu si řada lidí plete. Odečíst od základu daně si totiž nemůžete celý svůj vklad, ale jen tu část, která přesahuje hranici pro maximální státní příspěvek – tedy část nad 1 700 korun měsíčně. Oba pramínky se tak nepřekrývají. Do 1 700 korun pracuje státní příspěvek, teprve nad ním nastupuje daňový odpočet.

Řekněme, že si odkládáte 2 000 korun měsíčně. Do odpočtu se počítá jen 300 korun nad hranicí, tedy 3 600 korun za rok. O tuto částku si snížíte daňový základ; kolik ušetříte na samotné dani, závisí na vaší sazbě daně z příjmů. I tady je strop: za rok si na všech produktech spoření na stáří dohromady – vedle penzijka třeba i na životním pojištění nebo dlouhodobém investičním produktu – můžete odečíst nejvýš 48 000 korun.

Příspěvek zaměstnavatele: teče jen některým

Třetí pramínek dostane jen ten, komu firma přispívá jako benefit. U peněz od zaměstnavatele si pohlídejte jeden rozdíl: stát k nim svých 20 procent nepřidává, státní příspěvek náleží pouze vašemu vlastnímu vkladu. Výhodný je ale jinak – příspěvek zaměstnavatele je až do 50 000 korun ročně osvobozený od daně i od odvodů. Je to tedy odměna, ze které se, na rozdíl od stejně vysokého přidání ke mzdě, nic nestrhne.

Proč jsou peníze zamčené do šedesáti

Teď k tomu víku. Peníze v penzijku nejsou běžná rezerva, na kterou sáhnete, když se rozbije lednička – jsou odložené na stáří. Řádně si je vybrat, ať už jako penzi rozloženou do splátek, nebo jako jednorázové vyrovnání, můžete až po splnění dvou podmínek zároveň: dosáhnout 60 let a spořit aspoň 60 kalendářních měsíců, tedy pět let.

Dřív se dá odejít jen úzkou brankou zvanou předdůchod. Ten umožní čerpat penzi nejvýš pět let před řádným důchodovým věkem, ale rovněž až po pěti letech spoření a jen tehdy, když máte naspořeno tolik, aby měsíční splátka dosáhla aspoň 30 procent průměrné mzdy.

Co stojí předčasný výběr

Co když peníze potřebujete dřív a na penzi ani předdůchod nedosáhnete? Vystoupit jde – smlouvu vypovíte a dostanete takzvané odbytné, na které máte nárok, pokud jste spořili aspoň 24 měsíců. Je to ovšem nejdražší cesta ven. Stát si vezme zpátky státní příspěvky, které vám dosud připsal. Odbytné se vyplácí až po jejich odečtení. A pokud jste si někdy vklady odečítali od daní, musíte je zpětně dodanit – uvedete je v daňovém přiznání jako příjem podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů.

Ukažme si i tohle. Kdo dva roky posílal 1 000 korun měsíčně, naspořil si 24 000 korun vlastních a stát mu přidával 200 korun měsíčně, celkem 4 800 korun. Při odbytném právě o těchto 4 800 korun přijde – zůstane mu jeho vklad a jeho zhodnocení, státní příspěvek nikoli. Proto má předčasný výběr smysl opravdu jen v nouzi.

Kolik lidí a kolik si spoří

Že jde o věc pro každého, a ne pro hrstku, ukazují čísla. K polovině roku 2026 mělo třetí pilíř bezmála 3,9 milionu lidí, přesně 3 898 921, z toho 2 284 637 v novějším doplňkovém penzijním spoření. Zajímavější je ale průměrný vklad: kolem tisícikoruny měsíčně, konkrétně 967 korun napříč celým pilířem a 1 038 korun v doplňkovém spoření, a to bez toho, co přidávají zaměstnavatelé. Průměrný spořící se tedy drží pod hranicí 1 700 korun – pod částkou, od které teprve začíná maximální státní příspěvek i daňový odpočet. Kdo si vklad k této hranici zvedne, vytěží z produktu znatelně víc než většina ostatních.

Co si z toho odnést

Penzijko je jeden z mála způsobů spoření, kde vám k penězům přisype stát a často i zaměstnavatel – ale jen když víte, jak na to. Chcete-li plný státní příspěvek, odkládejte aspoň 1 700 korun měsíčně; teprve nad touto hranicí navíc začíná daňová úleva. Počítejte s tím, že peníze uvidíte řádně až v šedesáti a po pěti letech spoření, a předčasný výběr berte jako nouzové řešení, které vás připraví o státní příspěvky i o dřívější daňovou výhodu. Všechno výše jsou modelové příklady, ne investiční ani daňové poradenství – konkrétní čísla pro vaši smlouvu vám řekne penzijní společnost nebo Finanční správa.

Fakta v kostce

• Třetí pilíř je dobrovolné soukromé spoření na stáří; doplňkové penzijní spoření od roku 2013 nahradilo penzijní připojištění.
• Od 1. července 2024 je státní příspěvek 20 % z vlastního vkladu v pásmu 500–1 700 Kč měsíčně; maximum je 340 Kč měsíčně, a to při vkladu 1 700 Kč.
• Ke státnímu příspěvku má nárok jen vlastní vklad; k příspěvku zaměstnavatele se neposkytuje. Příspěvek zaměstnavatele je zato osvobozen od daně a odvodů až do 50 000 Kč ročně.
• Daňový odpočet se počítá jen z části vkladu nad 1 700 Kč měsíčně a za všechny produkty spoření na stáří dohromady činí nejvýš 48 000 Kč ročně.
• Řádná výplata (penze nebo jednorázové vyrovnání) je možná při dosažení 60 let a spořící době aspoň 60 kalendářních měsíců. Předdůchod: aspoň 5 let spoření, nejvýš 5 let před důchodovým věkem, splátka aspoň 30 % průměrné mzdy.
• Odbytné (předčasný výběr) náleží nejdřív po 24 měsících spoření; vyplácí se po odečtení připsaných státních příspěvků a dříve uplatněné daňové odpočty se musí dodanit.
• K 30. 6. 2026 spořilo v třetím pilíři 3 898 921 lidí, z toho 2 284 637 v doplňkovém penzijním spoření; průměrný měsíční vklad byl 967 Kč (1 038 Kč v doplňkovém spoření), bez příspěvků zaměstnavatelů.