Reálná úroková sazba: kolik spoření opravdu vynese

Úrok 4 % a ceny vyšší o 2,5 %

Představte si, že vám spořicí účet nabízí úrok 4 % ročně. Ceny v obchodech přitom nestojí na místě. Spotřebitelské ceny v září 2026 meziročně vzrostly podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) o 2,5 %, což bylo o 0,6 procentního bodu více než v srpnu.

Kolik si tedy doopravdy vyděláte? Odpověď nedává sazba na smlouvě, ale reálná úroková sazba.

Co je inflace a co s vašimi penězi dělá

ČSÚ definuje inflaci jako růst cenové hladiny v čase. Její míru měří přírůstkem indexu spotřebitelských cen, tedy čísla, které sleduje, jak se mění ceny zboží a služeb, jež lidé kupují.

Česká národní banka (ČNB) popisuje stejný jev z pohledu vaší peněženky. Inflace podle ní oslabuje reálnou hodnotu, neboli kupní sílu koruny: za stejnou částku si koupíte méně zboží a služeb než v minulosti. Na tuhle větu se vyplatí pamatovat, protože právě o kupní sílu jde i u úspor.

Jako měřítko poslouží inflační cíl. ČNB nastavuje úrokové sazby tak, aby se inflace pohybovala v blízkosti 2 %. Zářijová míra 2,5 % tedy byla nad cílem 2 %.

Meziroční, nebo průměrná míra inflace?

ČSÚ zveřejňuje mimo jiné dvě míry inflace, které je dobré rozlišovat. Meziroční míra porovnává cenovou hladinu v daném měsíci se stejným měsícem předchozího roku. Průměrná roční míra srovnává průměrnou cenovou hladinu za posledních dvanáct měsíců s průměrem dvanácti měsíců předtím.

V září 2026 se obě čísla rozešla. Meziroční míra byla 2,5 %, průměrná míra za posledních dvanáct měsíců 2,0 %. Údaje za září ČSÚ zveřejnil 13. 10. 2026.

Kterou z nich dosadit, když počítáte výnos úspor? ČSÚ uvádí, že při propočtech reálné úrokové míry se bere v úvahu meziroční míra inflace. Zdůvodňuje to tím, že meziroční míra zachycuje změnu mezi začátkem a koncem období, a přesně tak se díváte i na vklad: kolik jste uložili a kolik máte o rok později. V dalších výpočtech proto počítáme s 2,5 %.

Nominální a reálná úroková sazba

Nominální úroková sazba je podle ČNB ta, kterou máte výslovně uvedenou ve smlouvě o vkladu nebo o úvěru. Reálnou sazbu získáte tak, že nominální sazbu snížíte o inflaci za dobu, po kterou jsou peníze uložené. ČNB tomuto kroku říká deflování. Jinými slovy, reálná sazba ukazuje, o kolik víc si za své peníze po roce koupíte.

Počítat se dá dvojím způsobem. Při nízkých sazbách a nízké inflaci stačí podle ČNB přibližný postup, kdy od nominální sazby odečtete skutečnou nebo očekávanou inflaci. Přesný výsledek dává vzorec ČNB:

`r = [(100 + R)/(100 + i) – 1]*100`

Písmeno R je nominální sazba a písmeno i skutečná nebo očekávaná inflace, obojí v procentech. Výsledek r je reálná úroková sazba, opět v procentech. Výklad i vzorec zveřejnila ČNB.

Modelový příklad se 100 000 Kč

Pojďme si to spočítat. Řekněme, že na spořicí účet uložíte 100 000 Kč na jeden rok s hypotetickou nominální sazbou 4 %. Za inflaci dosadíte zářijovou meziroční míru 2,5 %. Pro jednoduchost necháme stranou daň z úroků i to, jak často banka úroky připisuje. Čísla vkladu a sazby jsou ilustrativní a nepatří žádné konkrétní bance.

U skutečné nabídky rozhodují i podmínky a zdroje je nemusí popisovat shodně. Penta Bank například tvrdí, že sazbu 4,01 % lze získat bez dalších podmínek, kdežto server Peníze.cz uvádí, že jedinou podmínkou je mít v Penta Bank také běžný účet nebo si ho založit.

Teď k výpočtu krok za krokem:

1. Přibližný postup: od 4 % odečtete 2,5 % a vyjde reálná sazba 1,5 %.
2. Přesný postup podle vzorce: k nominální sazbě přičtete 100 a dostanete 104, k inflaci přičtete 100 a dostanete 102,5. Podíl 104 a 102,5 je zhruba 1,0146. Po odečtení jedničky a vynásobení stem vyjde reálná sazba asi 1,46 %.
3. Na účtu budete mít po roce 104 000 Kč, tedy o 4 000 Kč víc, v průměru asi 333 Kč měsíčně.
4. Věci, které dnes stojí 100 000 Kč, budou při inflaci 2,5 % stát 102 500 Kč.
5. Kupní síla vašich 104 000 Kč tak v dnešních cenách odpovídá zhruba 101 463 Kč. Reálně jste si polepšili asi o 1 463 Kč za rok, to je zhruba 122 Kč měsíčně.

Přibližný postup by ukázal 1 500 Kč, přesný 1 463 Kč. Rozdíl 37 Kč vzniká tím, že inflace ubírá kupní sílu i z připsaných úroků, nejen z vkladu. Při nízkých sazbách je rozdíl malý, proto ČNB přibližný postup připouští.

Teď kontrastní případ. Řekněme, že by stejných 100 000 Kč neslo jen 2 % ročně, zatímco inflace by zůstala na 2,5 %. Přibližně vyjde reálná sazba minus 0,5 %. Podle vzorce dělíte 102 číslem 102,5, podíl je asi 0,9951 a reálná sazba vyjde zhruba minus 0,49 %. Na účtu budete mít 102 000 Kč, ale v dnešních cenách si za ně koupíte jen tolik, kolik dnes za 99 512 Kč. Reálně tak přijdete asi o 488 Kč za rok, tedy zhruba o 41 Kč měsíčně, přestože vám zůstatek na výpisu roste.

Ex post a ex ante: zpětně, nebo dopředu

Na příkladu je vidět jedna nepřesnost. Zářijovou inflaci jsme dosadili jako zástupné číslo pro rok, který teprve přijde. ČNB oba pohledy rozlišuje. Pokud sazbu deflujete až po skončení vkladu skutečně naměřenou inflací, jde o ex post přístup, tedy pohled zpětný. Pokud počítáte ještě před koncem vkladu, musíte dosadit inflaci očekávanou, a to je ex ante přístup, pohled dopředu.

Kdo očekávání měří? ČNB se každý měsíc ptá analytiků velkých bank a brokerských firem, tedy obchodníků s cennými papíry, jaká podle nich bude inflace za 12 a 36 měsíců. Pravidelné měření inflačních očekávání finančního trhu zahájila v květnu 1999.

Odhad si můžete průběžně zpřesňovat podle nových údajů. Zpětný výpočet uděláte, až vklad skončí, se skutečnou meziroční inflací za jeho poslední měsíc. Další rychlou informaci o inflaci ohlásil ČSÚ na 10. 11. 2026, předběžný odhad na 4. 11. 2026.

Co teď umíte

• Rozlišíte nominální sazbu, kterou máte ve smlouvě, od reálné sazby, která říká, o kolik vzroste kupní síla vašich úspor.
• Víte, že ČSÚ zveřejňuje meziroční i průměrnou míru inflace, a pro výpočet reálného výnosu vyberete meziroční.
• Spočítáte reálnou sazbu přibližně odečtením i přesně podle vzorce ČNB a výsledek převedete na koruny za rok i za měsíc.
• Poznáte, kdy inflace převýší úrok a reálný výnos se dostane pod nulu.
• Odlišíte zpětný výpočet se skutečnou inflací od výpočtu dopředu s inflací očekávanou.

Až příště uvidíte nabídku spořicího účtu, odečtěte od sazby inflaci, kterou na dobu vkladu čekáte; aktuální meziroční míra poslouží jako hrubý odhad. Skutečný reálný výdělek spočítáte až po skončení vkladu.

Fakta v kostce

• Meziroční inflace v září 2026 (ČSÚ): 2,5 %
• Průměrná míra inflace za 12 měsíců do září 2026 (ČSÚ): 2,0 %
• Inflační cíl ČNB: blízko 2 %
• Inflace pro výpočet reálné sazby: meziroční míra (podle ČSÚ)
• Přesný vzorec ČNB: `r = [(100 + R)/(100 + i) – 1]*100`, R je nominální sazba, i inflace
• Další údaje ČSÚ o inflaci: předběžný odhad 4. 11. 2026, rychlá informace 10. 11. 2026