Investiční služby českých bank: co dnes nabízejí a na co si dát pozor

Ještě před pár lety znamenalo „začít investovat“ zajít na pobočku a nechat si sjednat fond. Dnes to zvládnete z telefonu během večera a nemusíte na to mít statisíce. Komerční banka láká na pravidelné investice do fondů už od 100 Kč měsíčně, Česká spořitelna má u pravidelné investice minimum 300 Kč a sjednáte ji rovnou v aplikaci George. Banka se tak stala pro spoustu lidí první branou do světa investic – je po ruce, všechno máte na jednom místě a účet už u ní stejně vedete.

Potíž je v tom, že slovo „investice“ u banky zastřešuje hned několik různých věcí a každá se chová jinak, stojí jinak a hodí se pro někoho jiného. Než na cokoli kliknete, vyplatí se vědět, co si vybíráte a na co si dát pozor.

Co všechno banka myslí slovem „investice“

Nejčastější je nákup podílových fondů. Do fondu vložíte peníze a jeho správce za vás nakoupí desítky až stovky akcií nebo dluhopisů; vy tak nesázíte na jeden titul, ale na celý koš. Banky přitom obvykle nabízejí fondy investičních společností ze své skupiny nebo partnera – Komerční banka i UniCredit Bank pracují se skupinou Amundi, ČSOB zpřístupňuje fondy celé své skupiny. Vedle klasických fondů si u banky koupíte i dluhopisy, akcie, burzovně obchodované fondy (ETF) a investiční certifikáty; Raiffeisenbank i Česká spořitelna mají v nabídce všechny tyto nástroje pohromadě.

Kdo se nechce rozhodovat sám, sáhne po řízeném portfoliu. Banka se zeptá, jak dlouho chcete investovat a kolik rizika snesete, a podle toho za vás sestaví a průběžně spravuje mix fondů. Komerční banka takovou službu nabízí pod názvem KB Portfolio už od 500 Kč měsíčně. Je to pohodlné, počítejte ale s tím, že za správu se platí.

Samostatnou kapitolou je investiční zlato – Komerční banka ho zpřístupňuje přes fondy už od 100 Kč měsíčně – a nákup akcií či ETF, kde si tituly vybíráte a kupujete sami. Tuhle brokerskou službu zvládne třeba ČSOB přes svého partnera Patria Finance. Napříč vším se dnes prolíná DIP, dlouhodobý investiční produkt, o kterém si řekneme víc za chvíli.

Od kolika a hlavně za kolik

Dobrá zpráva je, že vstupní práh je nízko. Pravidelně investovat začnete u Raiffeisenbank i Komerční banky od 100 Kč, u České spořitelny od 300 Kč, ČSOB mluví o „stokorunách“; jednorázově chce Komerční banka alespoň 5 000 Kč. Malá počáteční částka je ale to nejmenší, co má o vaší volbě rozhodnout.

Rozhoduje poplatek. U fondů narazíte na dva. Vstupní poplatek zaplatíte při nákupu – tady se dá ušetřit, ČSOB třeba u pravidelné investice sjednané online žádný vstupní poplatek neúčtuje, ale je to časově omezená akce do konce roku 2026. Druhý, a zákeřnější, je průběžný poplatek za obhospodařování: strhává se každý rok z hodnoty vaší investice, ať fond vydělá, nebo ne, a právě on dlouhodobě ukrajuje z výnosu nejvíc. Řekněme, že máte ve fondu 100 000 Kč a roční poplatek činí 1,5 % – to je 1 500 Kč každý rok, které zaplatíte, i když fond zrovna nevydělá. U řízených portfolií bývá tento poplatek vyšší než u samostatně koupeného fondu, protože si připlácíte za to, že mix hlídá někdo za vás. Proto při srovnávání nabídek nekoukejte jen na minimální vklad, ale hlavně na roční poplatek – právě on po letech dělá rozdíl v tisících.

DIP: daňová sleva s dlouhým provazem

Dlouhodobý investiční produkt jde v Česku sjednat od 1. ledna 2024 a banky ho dnes nabízejí prakticky všechny. Není to samostatná investice, spíš daňový obal, do kterého si vložíte fondy, akcie nebo dluhopisy; může být složený i jen z fondů a u některých bank v něm část peněz leží jako úročená hotovost. Nabízet ho smějí jen poskytovatelé zapsaní v seznamu, který vede Česká národní banka.

Lákadlem je daňová úspora. Vklady do DIP si odečtete od základu daně – ročně dohromady až 48 000 Kč. Pozor ale na slovo „dohromady“: tenhle limit sdílíte s penzijním spořením a životním pojištěním, není to částka navíc jen za DIP. Kdo žádný jiný produkt na stáří nemá a do DIP vloží celých 48 000 Kč za rok, tedy 4 000 Kč měsíčně, sníží si o tuto částku daňový základ a na dani ušetří až 7 200 Kč ročně, jak počítá i Česká spořitelna. Přispívat vám navíc může zaměstnavatel, a to až 50 000 Kč ročně.

Provázek u té slevy je ale dlouhý. Peníze z DIP vyberete s daňovou výhodou nejdřív po deseti letech trvání a zároveň až po dosažení šedesáti let věku. Kdo je vybere dřív, o daňovou výhodu z minulých let přijde a musí ji dodanit. DIP proto berte jako peníze odložené na stáří, ne jako rezervu, ke které se dostanete, až budete chtít. Některé banky k němu přidávají bonus: Raiffeisenbank úročí hotovostní část do 48 000 Kč sazbou 4 % ročně a zřízení i vedení má zdarma – i tady ovšem platí, že sazbu garantuje jen do konce roku 2026. Podrobná pravidla DIP shrnuje Ministerstvo financí.

Na co si dát pozor

Teď ten nejdůležitější háček, který z reklamy nevyčtete: investice není spořicí účet. Peníze, které máte u banky na běžném nebo spořicím účtu, jsou ze zákona pojištěné až do výše 100 000 eur – kdyby banka padla, dostanete je zpátky. Na cenné papíry se ale tahle ochrana nevztahuje. Dluhopisy, akcie i podílové listy si kupujete na vlastní riziko a jejich hodnota kolísá nahoru i dolů; totéž platí pro investiční nástroje uvnitř DIP. Pojištěná je u něj jen ta hotovostní část, ne samotné fondy. Můžete tedy vydělat, ale i prodělat – a nikdo vám ztrátu nenahradí.

S tím souvisí druhá věc. Když u nějakého produktu uvidíte konkrétní číslo výnosu (Komerční banka třeba u jednoho ze svých řešení uvádí 5,6 % ročně), berte ho jako marketing, ne jako slib. Minulý ani očekávaný výnos nezaručuje ten budoucí. Náklady si přitom banka strhne tak jako tak, takže výše poplatku je jedno z mála čísel, která máte předem jistá.

Banka není jediná cesta

Pohodlí banky má svou cenu. Kdo si chce akcie a ETF vybírat a nakupovat sám a záleží mu na co nejnižších poplatcích, obvykle pořídí levněji u specializovaného obchodníka. Fio banka má platformu e-Broker, jejíž používání je zdarma, a za nákup nebo prodej akcií běžným pokynem (EasyClick) účtuje 0,29 % z objemu obchodu, nejvýš 1 190 Kč; obchodovat přes ni můžete na burzách v Česku, USA i Německu. Výhodou velké banky je tedy pohodlí a to, že máte účet i investice na jednom místě, ne nejnižší cena.

Verdikt

Banka je dnes pohodlný a levný způsob, jak s investováním začít – minima od stokorun, sjednání v aplikaci a nikam nemusíte. Než ale na tlačítko kliknete, srovnejte průběžný poplatek za obhospodařování, ne jen minimální vklad, a ujasněte si tři věci: jestli chcete investovat sám, nebo nechat portfolio řídit, na jak dlouho peníze odkládáte a že investice není pojištěný vklad. U DIP navíc počítejte s tím, že se k penězům bez ztráty daňové výhody dostanete až v šedesáti. Žádná banka není „nejlepší“ pro všechny; nejlepší je ta, jejíž poplatek, minimum a typ služby sedí na vaši částku a váš horizont. Ceny a podmínky platí k 22. červenci 2026 a v čase se mění – před sjednáním si je ověřte v aktuálním ceníku.

Fakta v kostce

• DIP lze v ČR sjednat od 1. ledna 2024; nabízet ho smějí jen poskytovatelé zapsaní v seznamu ČNB.
• Vklady do DIP snižují daňový základ až o 48 000 Kč ročně – limit je ale společný s penzijním spořením a životním pojištěním.
• Kdo vloží 48 000 Kč za rok (4 000 Kč měsíčně), ušetří na dani až 7 200 Kč. Zaměstnavatel může přispět až 50 000 Kč ročně.
• Peníze z DIP vyberete s daňovou výhodou nejdřív po 10 letech a v 60 letech věku; dřívější výběr znamená dodanění.
• Minima pravidelné investice: Raiffeisenbank a Komerční banka od 100 Kč, Česká spořitelna od 300 Kč, ČSOB „od stokorun“; jednorázově KB od 5 000 Kč.
• Řízené portfolio KB Portfolio od 500 Kč měsíčně; investiční zlato u KB přes fondy od 100 Kč měsíčně.
• Fio e-Broker: platforma zdarma, poplatek 0,29 % za obchod běžným pokynem, max 1 190 Kč (burzy ČR, USA, Německo).
• Vklady jsou pojištěné do 100 000 eur, investice ani cenné papíry v DIP ne – jejich hodnota kolísá.