Kreditní karta: jak funguje bezúročné období a kdy se z „karty zdarma“ stane drahý dluh

Reklamy na kreditní karty slibují spoustu věcí najednou – peníze zpátky z nákupů, pojištění k cestě, vstup do letištních salonků. Snadno v tom zapadne to podstatné. Kreditní karta totiž není platební karta k vašim penězům. Je to krátkodobý spotřebitelský úvěr: platíte penězi banky až do sjednaného limitu a máte pár týdnů na to vrátit je zpátky.

Právě tady se láme, jestli vás karta nestojí vůbec nic, nebo jestli je z ní jeden z nejdražších dluhů, jaký si běžný člověk může pořídit. Rozhoduje o tom bezúročné období a způsob, jakým ho použijete.

Jak bezúročné období vlastně funguje

Bezúročné období je doba, po kterou si od banky půjčujete zadarmo. Když všechno, co jste kartou utratili, vrátíte do data splatnosti, nezaplatíte ani korunu úroku. Vrátíte přesně tolik, kolik jste si vzali.

U českých bank se jeho délka pohybuje kolem osmi týdnů. ČSOB i Raiffeisenbank uvádějí u svých karet až 55 dní, mBank až 54 dní. To číslo se ale skládá ze dvou částí a vyplatí se vědět z jakých. Zhruba měsíc trvá zúčtovací období, kdy kartou platíte; teprve po něm vám přijde výpis a od něj máte ještě nějaký čas, u mBank 24 dní, na úhradu. Nejdelší bezúročný odklad má proto nákup hned na začátku cyklu, nejkratší ten těsně před výpisem.

Háček je v jediné podmínce a je nekompromisní. Bezúročné období platí, jen když uhradíte celou dlužnou částku. Ne většinu, celou. Kdo tohle nedodrží, spadne rovnou do první pasti.

Past první: když splatíte jen část, úročí se všechno

Většina karet vám dovolí zaplatit jen takzvanou minimální splátku, tedy malý díl dluhu, a zbytek převést do dalšího měsíce. Působí to jako úleva, ve skutečnosti je to nejdražší volba. Jakmile nesplatíte úplně všechno, bezúročné období propadá, a to nejen na nesplacený zbytek. mBank to na svém webu říká bez obalu: když včas uhradíte třeba jen 90 procent dlužné částky, úrok se vám nenaúčtuje z těch zbylých deseti, ale z plných sta procent.

Minimální splátka navíc drží dluh naživu dlouho. U ČSOB je to 5 procent z čerpané částky, nejméně 500 Kč, u Raiffeisenbank 3,2 procenta, nejméně 200 Kč. Splácíte-li po takových kouscích, umazáváte půjčenou jistinu jen pomalu a celou tu dobu z ní platíte úrok.

Ten úrok přitom není malý. Představte si, že vyčerpáte limit 40 500 Kč a rozhodnete se ho splácet postupně po dobu jednoho roku. Na konci nevrátíte 40 500, ale 45 762,81 Kč, tedy o 5 262,81 Kč víc, jak stojí v reprezentativním příkladu, který u karty EASY zveřejňuje Raiffeisenbank. Roční úroková sazba je v tom příkladu 23,99 procenta, ale skutečnou cenu úvěru ukazuje až RPSN, roční procentní sazba nákladů, která počítá i s časem a poplatky. Ta vychází na 26,72 procenta. Pro srovnání, sazba za čerpání úvěru je u ČSOB 22,90 procenta ročně. Ať tak či tak, dražší úvěr běžně neseženete.

Verdikt k první pasti je prostý. Kreditní karta se vyplatí jedině tomu, kdo každý měsíc srovná celou dlužnou částku do nuly. Kdo splácí po částech, kupuje si pohodlí za sazbu kolem 27 procent ročně.

Past druhá: výběr hotovosti bezúročné období nezná

Druhá past je zákeřnější, protože ji nečekáte. Bezúročné období se totiž vztahuje jen na platby u obchodníků, ne na hotovost. Vyberete-li kreditkou z bankomatu, úrok běží od prvního dne. Raiffeisenbank to shrnuje jednou větou: výběry hotovosti se úročí vždy, bezúročné období se na ně nevztahuje. Stejně to má nastavené i mBank, u které platí bezúročnost pouze pro bezhotovostní operace.

K úroku se navíc přičte samostatný poplatek za výběr. ČSOB si účtuje 50 Kč za výběr z vlastního bankomatu, u cizích a zahraničních bankomatů bývá dráž. Placení hotovostí z kreditky je zkrátka drahé hned dvakrát, poplatkem i úrokem od začátku.

Stejně opatrně přistupujte k operacím, u kterých není na první pohled jasné, jestli je banka počítá jako bezhotovostní platbu, nebo jako výběr hotovosti. Co přesně mimo bezúročné období spadá, si najděte v podmínkách své karty. Není náhoda, že Raiffeisenbank sama radí použít k výběrům raději debetní kartu. Kreditku nechte na placení u obchodníků.

Past třetí: špatně nastavené inkaso

Třetí past si nastražíte sami už při zakládání karty. Banky nabízejí automatické splácení inkasem a ne každé nastavení vás ochrání. Když si zvolíte inkaso jen části dluhu, třeba 90 procent, spadnete přesně do první pasti, protože bezúročné období nevyužijete a úročí se vám všechno.

Jistotu dává jedině inkaso celé dlužné částky. mBank za takovou stoprocentní automatickou splátku, která za vás bezúročné období pohlídá, účtuje 25 Kč měsíčně; nižší nastavené inkaso je sice zdarma, ale bezúročnost nezajistí. Pár korun za klid stojí za zvážení. Pokud si splátku hlídáte sami, dejte si do kalendáře připomínku pár dní před datem splatnosti a posílejte peníze s rezervou, protože platba z jiné banky nemusí dorazit tentýž den.

Kdy je karta doopravdy zdarma

Celé se to dá shrnout do jednoho pravidla. Kreditní karta je výhodná pro disciplinovaného plátce. Když s ní platíte u obchodníků a každý měsíc srovnáte celý dluh do nuly, získáte krátkodobý úvěr zdarma, odklad platby o několik týdnů a rezervu pro nečekaný výdaj, aniž byste sáhli na vlastní úspory. U karty EASY od Raiffeisenbank je navíc vedení zdarma a úvěrový limit až 500 000 Kč.

Pro toho, kdo tuší, že by splácel po částech nebo že bude potřebovat hotovost, je kreditka drahá volba a existují levnější cesty. Kontokorent, tedy povolené přečerpání běžného účtu, řeší krátkodobý nedostatek peněz přímo na účtu; Air Bank ostatně kreditní kartu vůbec nenabízí a místo ní má právě kontokorent. A když už dluh na kartě vznikne a je jasné, že ho rychle nesplatíte, zeptejte se banky na splátkový program, tedy rozložení dluhu do pravidelných splátek s nižší sazbou. Raiffeisenbank takto nabízí například rozložení do 36 splátek za 6,99 procenta ročně, což je hluboko pod běžnou sazbou na kartě.

Kreditní karta tedy není ani výhra, ani past. Je to nástroj, který se chová podle toho, jak ho držíte. Plaťte s ní, nevybírejte; splácejte celé, ne po kouskách; a nastavte si inkaso celé částky. Za těch pár podmínek vám poslouží zadarmo. Poruší-li se jediná z nich, začne si účtovat.

Fakta v kostce

• Kreditní karta je krátkodobý spotřebitelský úvěr penězi banky, ne přístup k vašim vlastním penězům.
• Bezúročné období je u českých bank kolem 54 až 55 dní (ČSOB a Raiffeisenbank až 55, mBank až 54) a platí jen tehdy, když do data splatnosti uhradíte celou dlužnou částku.
• Splatíte-li jen část, úročí se celá vyčerpaná částka, ne jen nesplacený zbytek (mBank: 90 procent zaplaceno znamená úrok ze 100 procent).
• Minimální splátka je u ČSOB 5 procent z čerpané částky (nejméně 500 Kč), u Raiffeisenbank 3,2 procenta (nejméně 200 Kč).
• Sazba za čerpaný úvěr je vysoká – ČSOB 22,90 procenta ročně, Raiffeisenbank EASY 23,99 procenta; skutečnou cenu ukazuje RPSN 26,72 procenta (v reprezentativním příkladu: úvěr 40 500 Kč splácený rok dělá 45 762,81 Kč, tedy o 5 262,81 Kč víc).
• Výběr hotovosti kreditkou bezúročné období nezná – úročí se od prvního dne a nese samostatný poplatek (ČSOB 50 Kč z vlastního bankomatu). K výběrům se hodí debetní karta.
• Air Bank kreditní kartu nenabízí, má místo ní kontokorent.