Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, statistici snížili odhad

Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí 2026 vzrostla meziročně o 1,9 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,4 procenta, oznámil Český statistický úřad ve zpřesněném odhadu zveřejněném 28. srpna. Proti předběžnému odhadu z konce července, který meziroční růst odhadoval na 2,0 procenta, statistici tempo o desetinu snížili. Mezičtvrtletní údaj zůstal beze změny. Čísla jsou očištěná o ceny a sezónní vlivy.

Meziroční růst táhla hlavně spotřeba domácností, která stoupla o 2,7 procenta, a investice, tedy tvorba hrubého fixního kapitálu, o 7,1 procenta. Výdaje domácností přispěly k růstu HDP 1,1 procentního bodu, investice 1,7 bodu a saldo zahraničního obchodu 0,2 bodu; vládní spotřeba, která vzrostla o procento, přidala 0,2 bodu. Nejvíc růst brzdila změna stavu zásob s příspěvkem minus 1,3 bodu.

Spotřebu táhl trh práce. Objem mzdových nákladů meziročně vzrostl o 7,1 procenta, celková zaměstnanost o 1,5 procenta a počet odpracovaných hodin o 2,8 procenta. Hrubá přidaná hodnota se meziročně zvýšila o 1,8 procenta. Saldo zahraničního obchodu se zbožím a službami dosáhlo 99,0 miliardy korun, o 20,5 miliardy méně než před rokem; vývoz reálně stoupl o 3,3 procenta, dovoz o 3,7 procenta.

„Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu hrubého domácího produktu ve druhém čtvrtletí výdaje na konečnou spotřebu domácností, tvorba hrubého fixního kapitálu a zahraniční poptávka. Negativní vliv měla změna stavu zásob," uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet. Údaje vycházejí z Rychlé informace ČSÚ.

Analytici oslovení Hospodářskými novinami hodnotí růst jako slušný a celoroční tempo odhadují těsně pod dvěma procenty. Podle Jana Slabého z poradenské společnosti Ecovis stojí spotřeba na rostoucích reálných mzdách a stabilní inflaci, otázkou ale zůstává, jak dlouho vydrží – plány domácností podle něj ukazují na omezování velkých nákupů a příklon k úsporám. Hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek ocenil silné investice do staveb a do obměny firemních vozových parků, upozornil však na slabší investice do strojů a informačních technologií, kde podle něj vzniká základ budoucí konkurenceschopnosti a kde aktivita polevuje. Hlavní ekonom Deloitte David Marek za hlavní brzdu rychlejšího růstu označil slabý výkon Německa, hlavního exportního trhu českých firem.

Předběžný odhad HDP za třetí čtvrtletí zveřejní statistický úřad 30. října.

Fakta v kostce

• HDP ve 2. čtvrtletí 2026: mezičtvrtletně plus 0,4 procenta, meziročně plus 1,9 procenta (zpřesněný odhad, očištěno o ceny a sezónu)
• Revize: předběžný odhad z 30. července uváděl meziročně 2,0 procenta, mezičtvrtletní údaj zůstal beze změny
• Spotřeba domácností: plus 2,7 procenta meziročně (příspěvek k růstu 1,1 procentního bodu)
• Investice (tvorba hrubého fixního kapitálu): plus 7,1 procenta (příspěvek 1,7 bodu)
• Trh práce: objem mzdových nákladů plus 7,1 procenta, zaměstnanost plus 1,5 procenta, odpracované hodiny plus 2,8 procenta
• Zahraniční obchod: saldo 99,0 miliardy korun, o 20,5 miliardy méně než před rokem
• Zdroj: ČSÚ, Rychlá informace „Tvorba a užití HDP – 2. čtvrtletí 2026", 28. srpna 2026
• Další odhad (3. čtvrtletí): 30. října 2026