Digitální euro míří do finále, 30. září začíná rozhodující kolo jednání

Rozhodující kolo jednání o nařízení o digitálním euru začíná 30. září 2026. Trojstranné jednání Evropské komise, Rady EU a Evropského parlamentu, takzvaný trialog, má pod irským předsednictvím dospět k politické dohodě do konce roku 2026. Evropská centrální banka cílí na první vydání digitálního eura během roku 2029, pokud potřebná evropská legislativa projde ještě v roce 2026.

Digitální euro by bylo digitální podobou hotovosti vydávanou přímo centrální bankou – doplňkem bankovek a mincí, ne jejich náhradou. Základní použití by bylo zdarma. Platit by šlo online i offline, telefonem nebo kartou. Hlavním novějším motivem projektu je strategická autonomie, tedy nezávislost evropských plateb na neevropských platebních sítích. V eurozóně spoléhá u karetních plateb 13 z 20 zemí na mezinárodní kartová schémata a americké společnosti Visa a Mastercard tvoří podle dat ECB 61 procent tamních karetních plateb a téměř všechny přeshraniční platby kartou.

Hlavní spor jednání se vede o limit držby. Často zmiňovaný strop 3 000 eur pro spotřebitele a nulový limit pro firmy je jen pracovní předpoklad. Přesná hranice zatím není stanovena. Parlament a Rada se navíc neshodnou, kdo má strop určovat: Parlament chce, aby ho nastavovala Evropská komise, Rada aby o něm rozhodovaly členské státy. Druhou nejspornější otázkou jsou poplatky obchodníkům za přijímání plateb v digitálním euru, které mají být regulované a nižší než u dnešních karet.

Výbor Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti předlohu schválil 23. června, plénum svou pozici přijalo 9. července; Rada přijala vyjednávací mandát už 19. prosince 2025. Europoslanec a zpravodaj předlohy Pasquale Tridico schválení označil za historické. „Schválení nařízení o digitálním euru je velké vítězství pro občany a malé firmy," uvedl. Podrobnosti k projektu shrnuje stránka ECB o digitálním euru.

Souběžně s legislativou běží technická příprava. ECB představila 36 bank a dalších poskytovatelů platebních služeb, kteří se zúčastní pilotního provozu digitálního eura; ten má začít ve druhé polovině roku 2027. Odhadované náklady bank na zavedení činí 4 až 5,8 miliardy eur.

Česká republika není členem eurozóny. Digitální euro by tu při startu neobíhalo. Podle člena bankovní rady ČNB Jana Kubíčka by čeští občané za určitých podmínek – zejména po dohodě mezi ECB a ČNB – digitální eura držet mohli, obchodníci by je ale přijímat nemuseli. Proti dnešní možnosti držet běžný eurový účet by tak nešlo o zásadní změnu. Vlastní „digitální korunu" ČNB za účelnou nepovažuje: český trh je malý, poptávka po ní není a její zavedení by si vyžádalo velké náklady.

Trialog 30. září je v pořadí třetí, po jednáních 13. července a 10. září. Na něm chtějí vyjednavači dořešit sporné body a otevřít cestu k finální dohodě do konce roku.

Fakta v kostce

• Rozhodující trialog o digitálním euru: 30. září 2026 (irské předsednictví)
• Cíl: politická dohoda do konce roku 2026, první vydání během roku 2029
• Uvažovaný limit držby: 3 000 eur pro spotřebitele, nula pro firmy – zatím jen pracovní předpoklad
• Sporné body: kdo stanoví limit (Komise vs. členské státy) a poplatky obchodníkům
• Pilotní provoz: 36 bank a poskytovatelů plateb, start ve druhé polovině roku 2027
• Visa a Mastercard: 61 procent karetních plateb v eurozóně (data ECB)
• Na mezinárodní kartová schémata spoléhá 13 z 20 zemí eurozóny
• Vyjednávací mandát: Rada 19. prosince 2025, Evropský parlament 9. července 2026
• Odhad nákladů bank na zavedení: 4 až 5,8 miliardy eur
• ČR je mimo eurozónu – digitální euro by tu při startu neobíhalo