1. díl: Jak by se bankám vedlo bez poplatků? Česká republika a Německo

Jistě, jde o velmi hypotetickou úvahu, která vede hlavně k zamyšlení, jak banky diverzifikují své výnosy. Pokud se ponoříme do historie bankovnictví, jednoznačně z ní vyplývá, že podstatou bankovního podnikání je poskytovat úvěry a přijímat vklady – to má tvořit (a zatím ještě tvoří) gró bankovní činnosti. Úrokové sazby z vkladů jsou nižší než úrokové sazby z úvěrů – to je logické. Banka si levně půjčí peníze od střadatelů (vklady) a draze je půjčuje (úvěry), na tomto rozdílu vydělává. Ale musí k tomu ještě vybírat poplatky???

.

ÚROKOVÉ VS. POPLATKOVÉ VÝNOSY – VELKÝ PŘEHLED ČR, DE, AT, PL A SK

.

Když od celkového zisku po zdanění odečteme čisté výnosy z bankovních poplatků a provizí, tedy část provozního zisku, odpovíme si na hypotetickou otázku – jak by si vedla ceteris paribus daná banka bez poplatků, tj. mohla by si dovolit dané nastavení úrokových sazeb, daný počet poboček, zaměstnanců atd., bez toho aniž by spadla do ztráty? Uvidíme.

Jak je vidět z první tabulky, v České republice by to problém nebyl. Ačkoliv se hypotetický zisk bank bez příspěvku poplatků v obou letech dramaticky snížil, ani jedna banka nepadla do červených čísel – všechny zůstaly v zisku!

V Německu to u první a druhé banky trhu tak veselé není – jak Deutsche Bank, tak Commerzbank  by se ve světě bez poplatkových výnosů (při zachování současných podmínek v bance) propadly do obří ztráty v miliardách EUR. Výjimkou – jak jsme psali v minulém díle „bankou z jiné planety“ – je KfW bankengruppe. Ta poplatky téměř nevybírá, takže by jí zisk klesl v obou letech jen cca o 10 procent.

Česká republika:

Údaje v mil. CZK

Německo:

Údaje v mil. EUR