2. díl: Jak by se bankám vedlo bez poplatků? Česká republika a Rakousko

Jistě, jde o velmi hypotetickou úvahu, která vede hlavně k zamyšlení, jak banky diverzifikují své výnosy. Pokud se ponoříme do historie bankovnictví, jednoznačně z ní vyplývá, že podstatou bankovního podnikání je poskytovat úvěry a přijímat vklady – to má tvořit (a zatím ještě tvoří) gró bankovní činnosti. Úrokové sazby z vkladů jsou nižší než úrokové sazby z úvěrů – to je logické. Banka si levně půjčí peníze od střadatelů (vklady) a draze je půjčuje (úvěry), na tomto rozdílu vydělává. Ale musí k tomu ještě vybírat poplatky???

.

ÚROKOVÉ VS. POPLATKOVÉ VÝNOSY – VELKÝ PŘEHLED ČR, DE, AT, PL A SK

.

Když od celkového zisku po zdanění odečteme čisté výnosy z bankovních poplatků a provizí, tedy část provozního zisku, odpovíme si na hypotetickou otázku – jak by si vedla ceteris paribus daná banka bez poplatků, tj. mohla by si dovolit dané nastavení úrokových sazeb, daný počet poboček, zaměstnanců atd., bez toho aniž by spadla do ztráty? Uvidíme.

.

1. DÍL ANALÝZY – ČESKÁ REPUBLIKA A NĚMECKO – ZDE!

.

Jak je vidět z první tabulky, v České republice by to problém nebyl. Ačkoliv se hypotetický zisk bank bez příspěvku poplatků v obou letech dramaticky snížil, ani jedna banka nepadla do červených čísel – všechny zůstaly v zisku!

To v Rakousku je to zcela jiná káva. U všech tří bank by hypoteticky nulový příjem z poplatků při ponechání stejné hladiny provozu) představoval pád do ztráty! Bez poplatků by ani jedna banka v roce 2011 a 2012 nezůstala v zisku. Velmi zajímavé…

Česká republika

Údaje v mil. CZK

Rakousko:

*Jde o hypotetickou situaci – zůstaly by banky v zisku i bez příspěvku poplatků?

Údaje v mil. EUR