Běžný účet má skoro každý a používá ho na placení. To je v pořádku. Problém začne ve chvíli, kdy na něm necháte ležet finanční rezervu — pár výplat, polštář pro horší časy. Úrok na běžném účtu je totiž symbolický, u některých bank rovnou nulový. A peníze, které neúročí, při rostoucích cenách tiše chudnou.
Kolik vám běžný účet připíše
Vezměme úrokový lístek Air Bank účinný od ledna 2026 jako příklad jedné banky. Stojí v něm jasná věta: „Běžné účty a zůstatky na účtech v pásmech neuvedených v tomto přehledu neúročíme.“ Přeloženo: za peníze na běžném účtu nedostanete u této banky ani korunu úroku. Nula.
Není to výjimka ani podraz. Běžný účet je transakční nástroj — má sloužit k placení, ne ke spoření. Banka nemá důvod platit úrok za peníze, které tam stejně necháte ležet. Logické. Pro vaši peněženku ale ne zrovna příjemné.
Spočítejme to na rezervě
Mějme rezervu sto tisíc korun, kterou držíte „aby byla po ruce“. Úrok nula procent znamená jednoduchou matematiku: sto tisíc krát nula je nula. Za celý rok vám účet připíše nula korun. Polštář zůstane stejně velký, jako byl.
Jenže to je jen půlka příběhu. Ta druhá je nepříjemnější.
Jenže ceny mezitím rostou
Peníze totiž neztrácejí hodnotu jen tím, že vám je někdo vezme. Ztrácejí ji i tím, že zdražuje všechno kolem. Tomu se říká inflace — Český statistický úřad ji definuje takto: „Inflace je obecně definována jako růst cenové hladiny v čase.“ Měří se přírůstkem cen běžného nákupu.
A teď to číslo. Průměrná roční míra inflace za rok 2025 byla podle ČSÚ dvě a půl procenta. Vraťme se k naší rezervě: sto tisíc korun, ceny nahoru o dvě a půl procenta. Přeloženo: za rok byste za totéž zboží zaplatili zhruba o dva a půl tisíce korun víc. Úrok připsal nula, kupní síla klesla o dva tisíce pět set. To je reálná ztráta, i když na výpisu žádné minus neuvidíte.
Proč to skoro nikdo neřeší
Protože to nebolí hned. Na výpisu pořád svítí sto tisíc, číslo se nezmenšilo. Že za ně příští rok pořídíte míň, je vidět až u pokladny, a to už si nikdo nespojí s tím, kde peníze ležely. Pohodlí má svou cenu — jen ji platíte potichu a na splátky.
Co s tím
Řešení není složité a nemusíte kvůli němu nic riskovat. Stačí oddělit peníze na placení od peněz na spoření. Na běžném účtu nechte tolik, kolik protočíte za měsíc nebo dva. Zbytek — tu rezervu — přesuňte na spořicí účet, kde úrok aspoň částečně drží krok s inflací.
Rozdíl je u téže banky vidět hned. Zatímco běžný účet neúročí, spořicí účet Air Bank dává bonusově dvě celé šest procenta ročně, řekněme pro zůstatky do tří set tisíc korun. Háček tu je: ta sazba je bonusová a podmíněná — musíte plnit podmínky věrnostní akce, jinak je základní sazba taky nula. Čtěte tedy podmínky, ne jen velké číslo v reklamě.
Žádný spořicí účet inflaci úplně nedožene a zaručený výnos to není. Ale i částečné krytí je nekonečně víc než nula. Aktuální sazby si ověřte přímo v úrokovém lístku své banky — liší se banku od banky a v čase se mění.
Fakta v kostce
- Běžný účet úročí symbolicky, u některých bank vůbec: úrokový lístek Air Bank (účinný od 1. 1. 2026) uvádí, že běžné účty banka neúročí — úrok je nula.
- Průměrná roční míra inflace za rok 2025 byla podle ČSÚ 2,5 % (zveřejněno 13. 1. 2026); rezerva sto tisíc korun na nulově úročeném účtu tak za rok ztratí na kupní síle zhruba 2 500 Kč.
- U téže banky dává spořicí účet bonusově 2,6 % ročně (podmíněně, do 300 000 Kč), zatímco základní sazba je 0 %; rezerva proto patří spíš na spořicí účet než na běžný.
