Nová zelená úsporám: dotace, nebo úvěr?

Představme si dvě rodiny ve stejné ulici. Obě mají starší dům, obě chtějí zateplit a snížit účty za topení a obě zamíří ke stejnému státnímu programu. Jenže každá z něj odejde s jiným typem pomoci. Jedna dostane dotaci, druhá bezúročný úvěr. Ten rozdíl rozhoduje o tom, kolik za renovaci nakonec zaplatíte a jestli vůbec něco vracíte. Pojďme si ho vyložit od základu.

Co je Nová zelená úsporám

Nová zelená úsporám je státní program na úspory energií v rodinných a bytových domech. Stojí za ním Ministerstvo životního prostředí a spravuje ho Státní fond životního prostředí. Po víc než půlroční pauze se program znovu otevřel a od čtvrtka 25. června 2026 přijímá nové žádosti; podle současného nastavení má běžet až do podzimu 2029.

Novinkou restartu je právě ta odbočka ze začátku. Stát teď na renovace přispívá dvěma různými nástroji: přímou dotací a bezúročným úvěrem. Která cesta je pro koho, závisí hlavně na příjmu domácnosti.

Nejdřív dotace, ta se pochopí snáz

Dílčí stropy dotace NZÚ Light podle opatření (tis. Kč): Zateplení 250 tis. Kč, Zdroj tepla 150 tis. Kč, Fotovoltaika 120 tis. Kč, Teplá voda 60 tis. Kč

Dotace jsou peníze, které od státu dostanete a nevracíte. Splníte podmínky, provedete opatření a stát vám na ně přispěje. Nic se nesplácí.

Podstatné je, komu dotace patří. Po restartu ji dostanou jen takzvané zranitelné, tedy nízkopříjmové domácnosti. Konkrétně na ni dosáhne vlastník rodinného domu (fyzická osoba), jehož domácnost pobírá dávku státní sociální pomoci, nebo má velmi nízké příjmy (do třetího příjmového decilu) a bydlí v nezatepleném domě energetické třídy E až G. U domácností složených jen ze starobních důchodců nebo s členem, který pobírá invalidní důchod třetího stupně, je hranicí pátý příjmový decil. Platí také, že domácnost smí vlastnit nejvýš dvě nemovitosti určené k bydlení.

Kolik dotace dělá? Nejvýš 400 tisíc korun, rozdělených podle toho, co renovujete. Na zateplení lze získat až 250 tisíc, na nový zdroj tepla – kotel, kamna nebo tepelné čerpadlo – až 150 tisíc, na přípravu teplé vody 60 tisíc a na fotovoltaiku 120 tisíc korun.

Bezúročný úvěr: vrátíte, ale bez úroku

Druhá cesta je bezúročný úvěr a je určená všem ostatním – běžným majitelům rodinných domů, společenstvím vlastníků i bytovým družstvům. Tady peníze vracíte, ale bez úroku.

Co přesně nulový úrok znamená, si ukážeme za chvíli na číslech. Napřed jeden důležitý detail, který z názvu nevyčtete: úvěr vám nedává stát, ale banka nebo stavební spořitelna. Program pak za vás bance dorovnává úrok a další náklady úvěru, takže vás půjčka ve výsledku nestojí nic navíc. Její RPSN, tedy roční cena včetně poplatků, je nulová. Znamená to ale i to, že o úvěru rozhoduje finanční instituce a posuzuje vaši úvěruschopnost jako u kterékoli jiné půjčky. Nulový úrok tedy není totéž co automatický nárok.

Úvěr má také své stropy. U rodinného domu si lze půjčit až 750 tisíc korun na dílčí renovaci a až 2 miliony na komplexní renovaci, která zahrnuje celkové zateplení obálky domu. Méně než 100 tisíc si půjčit nelze.

Kolik ušetří nulový úrok

Teď slíbená čísla. Řekněme, že zateplení domu vyjde na 300 tisíc korun. Ta částka je smyšlená, slouží jen pro názornost, ale příklad s ní dopočítáme do konce.

Naše první rodina na dotaci dosáhne. Na zateplení jí stát dá až 250 tisíc korun (to je skutečný strop programu) a těch 250 tisíc rodina nikdy nevrátí. Ze svého doplatí jen zbytek.

Druhá rodina na dotaci nedosáhne, a tak si vezme bezúročný úvěr. Půjčí si celých 300 tisíc a bude je splácet deset let. Protože je úvěr bezúročný, vrátí přesně tolik, kolik si půjčila – 300 tisíc korun, tedy 2 500 korun měsíčně, ani korunu navíc. Zajímavé je srovnání s běžnou půjčkou. Kdyby si stejných 300 tisíc půjčila spotřebitelským úvěrem s úrokem kolem šesti procent ročně (i tahle sazba je jen ilustrativní), zaplatila by za deset let na úrocích zhruba 100 tisíc korun navíc. Přesně tolik jí nulový úrok ušetří.

Vidíme na tom obě strany. Dotace je silnější pomoc: 250 tisíc, které nevracíte, má větší cenu než ušetřený úrok u půjčky. Bezúročný úvěr je pomoc mírnější, ale pořád vydatná – půjčené peníze sice vrátíte, o úrok, který by u běžné půjčky narostl, ale nepřijdete.

Co potřebujete, než požádáte

Ať míříte na dotaci, nebo na úvěr, jeden dokument budete potřebovat skoro vždy: renovační pas. Je to odborníkem zpracovaný dokument se souhrnem informací o vašem domě a jeho renovaci. Pro nízkopříjmové domácnosti je jeho vystavení zdarma.

S výběrem cesty i s papíry vám má pomoct bezplatné energetické poradenství, které je součástí programu. Poradce doporučí variantu vhodnou pro váš konkrétní dům. Ministerstvo jeho využití doporučuje a v některých případech je dokonce povinné.

O samotnou dotaci se žádá výhradně elektronicky, přes systém AIS SFŽP. Žádost přitom můžete podat před zahájením prací, v jejich průběhu i po dokončení. Pokud navíc na dotaci dosáhnete, nejste odkázáni jen na ni: k přiznané dotaci si lze vzít bezúročný úvěr až do její výše a dofinancovat jím zbytek renovace. Praktické informace najdete na oficiálním webu programu novazelenausporam.cz.

Co si z toho odnést

Nová zelená úsporám má po restartu dvoje dveře a vaším prvním úkolem není vybírat opatření, ale zjistit, kterými dveřmi máte projít. Když domácnost splní příjmové podmínky, míří na dotaci, tedy na peníze, které nevrací. Když je nesplní, zbývá bezúročný úvěr, u kterého vrátí jen půjčené, bez úroku, ale s posouzením u banky.

Až se příště řekne „zelená úsporám“, budete vědět, na co se zeptat nejdřív: patřím do skupiny na dotaci, nebo na úvěr? Od té jediné odpovědi se odvíjí všechno ostatní.

Fakta v kostce

  • Nová zelená úsporám je program Ministerstva životního prostředí (spravuje ho Státní fond životního prostředí) na úspory energií v domech; nové žádosti přijímá od 25. června 2026.
  • Podpora má dvě podoby: dotaci (peníze, které nevracíte) a bezúročný úvěr (vrátíte jen půjčené, bez úroku).
  • Dotaci dostanou jen nízkopříjmové („zranitelné“) domácnosti, které splní příjmové podmínky; strop je 400 tisíc korun.
  • Bezúročný úvěr je pro ostatní; u rodinného domu až 750 tisíc na dílčí a až 2 miliony na komplexní renovaci. Poskytují ho banky a stavební spořitelny a schvalují podle úvěruschopnosti.
  • K žádosti je potřeba renovační pas (pro nízkopříjmové zdarma); o dotaci se žádá elektronicky přes AIS SFŽP a pomáhá bezplatné energetické poradenství.
Sdílet:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *