Opět putuje více jak 90 procent zisku bank k jejich vlastníkům formou dividend. Jedná se o několik desítek miliard korun, které byly vydělány na území České republiky, ale které se v naší zemi neinvestují a odplují kamsi pryč. Na to kolik banky v této zemi vydělávají, jsme velmi pozadu v zavádění nových inovací a v jejich vývoji. Sousední Polsko investuje do vývoje nových produktů, služeb a technických řešení výrazně vyšší částky, než je tomu zvykem v České republice. Od Polska se tak v podstatě učíme inovovat a zlepšovat bankovní služby.
Není bez zajímavosti, že dalším a to už skutečně světovým lídrem v bankovních inovacích je Turecko. Banky v těchto zemích masivně investují do vývoje, úspor nákladů a zvyšování komfortu klientů. A u nás? Jsme všichni nadšení z bezkontaktních plateb, které jsme zde v žádném případě nevymysleli, ale pouze toto řešení převzali, a toto bereme jako vrchol pokroku v bankovnictví. Jedná se přitom o zcela podružné a nenáročné řešení, které ale jak je vidět Čechy bohatě uspokojí a tím, že nemusí zadávat pin a strkat kartu do terminálu, jsou zcela nadšení. Máme tak s inovacemi na mnoho let vystaráno a vydělané peníze banky směřují místo investic do výplaty dividend.
Samozřejmě při takové politice bank a jejich zahraničních vlastníků se nikdy lídry ve vývoji nových bankovních produktů nestaneme. Vždy budeme rádi zato, co banky vyvinou v zahraničí a nám do České republiky přidělí jako něco zcela nového a převratného, aby byli klienti na dlouhou dobu opět uspokojeni.
I v tom je nevýhoda zahraničního kapitálu. Přinese rychlé peníze, rychlou investici, ale pak desetiletí peníze z prosperujících firem vysává a nemá důvod o ně pečovat a výrazně je rozvíjet. Samozřejmě to neplatí obecně. Banky tak investují pár milionů do otevření sem tam nové pobočky, do úpravy vybavení pobočky, ohromí nás několika novými aplikacemi za rok, nebo v průběhu několika let instalují pár desítek bankomatů s vkladomatem. A to je vše. Rozhodně se nejedná ani u velkých bank o investice za miliardy korun, ale maximálně v řádu několika stovek milionů. Ty miliardy už jsou pak určeny k přilepšení a zlepšení bilance vlastníků tuzemských bank.
A nyní si položme otázku. Bylo by Švýcarsko v oblasti bankovnictví jako velmi malá země velmocí, kdyby se k tamním bankám chovali vlastníci tak jako k těm tuzemským? Skutečně by se dal vybudovat a hlavně udržet naddimenzovaný bankovní systém v této zemi, kdyby si téměř všichni vlastníci odváděli zisky do zahraničí a ve Švýcarsku nechali jen drobky? Už proto nemůže být nikdy Česko Švýcarskem střední Evropy.
