Banky mají v souvislosti s právní úpravou boje proti právní špinavých peněz a financování terorismu provádět kontrolu a monitoring klientů a finančních transakcí, které přesahují částku cca 389.000 korun. Důvodem je odhalování nelegálních či podezřelých finančních transakcí.
Některé banky razantně přitvrzují
V poslední době se však u některých bank kontrola rozmohla do dosud nevídaného rozsahu. Klienti z řad podnikatelů si na postup některých bank hlasitě stěžují. Jedná se zejména o společnosti, které přijímají finanční prostředky třetích osob, zprostředkovávají obchody, nebo jsou pouze mezičlánkem obchodů. Typickým příkladem jsou realitní kanceláře, servisní společnosti řešící pohledávky, ale problém se týká často i zcela běžných podnikatelů.
Banky požadují i pro klienta nedostupné dokumenty
Banka osloví klienta s tím, aby prokázal původ finančních prostředků, které mu přišly či přicházejí na účet. Ten potvrzuje, že prostředky jsou legální a pocházejí ze zcela legálních a bezproblémových transakcí. Banka však vyžaduje další dokumenty potvrzující důvod transakcí. Banka tak požaduje zaslat smluvní dokumentaci s třetí osobou, nebo původ finančních prostředků, které společnosti na účet zaslala třetí osoba. Problém není kontrola či zájem banky o prokázání původu transakce. Problémem je, že banky požadují takové dokumenty, které ani nemá či nemůže mít majitel účtu k dispozici, nebo jsou pro něj prakticky nedostupné.
Prakticky tak může dojít až k zablokování prostředků klienta banky na účtu jen proto, že klient nemůže doložit rozsah dokumentace, který si banka určí. Důvodem může mít právě fakt, že se smlouvy týkají třetích osob, ke kterým nemá majitel účtu vůbec přístup, nebo mu je vůbec nemusí tyto osoby poskytnout. Banka tak místo, aby si dožádala informace právě na těchto osobách, které částky zaslaly, a které mají nejbližší informace k původu peněz, požaduje doložení dokumentů po majiteli účtu, kam prostředky přišly.
Prokázání původu prostředků, nebo ochrana osobních údajů?
Ve standardních případech je situace jasná. Uzavřete smlouvu a na základě ní přijdou na účet prostředky. Nebo klient vystaví fakturu a na základě ní, dorazí prostředky. Pokud ale například řeší klient inkaso pohledávek pro jinou osobu, nemůže mít k dokumentaci třetích osob přístup. Pokud dokumentací disponuje, může se dostat do rozporu s právními předpisy na ochranu osobních údajů, protože předkládá osobní údaje a smluvní dokumentaci, která se ho týká pouze okrajově.
Zajímavostí je, že ne všechny banky se k povinnostem ohledně kontroly a dohledu staví stejně. Některé banky velmi nevybíravě a nekompromisně požadují po klientech dokumentace, které klient často ani nemůže mít k dispozici, zatímco jiné se spokojí s čestným prohlášením či vysvětlením transakce ze strany klienta.
Nevybíravý způsob prosazování povinností klientů ze strany banky vede často i k absurdním situacím, jako nám popsal jeden z našich klientů.
Ze zablokovaného účtu nevrátí ani mylné platby
Klientka omylem poslala mylnou platbu na jiný účet než zamýšlela. Jednalo se o několik desítek tisíc korun. Po zjištění omylu kontaktoval svou banku, která požádala banku adresáta o vrácení částky. Banka kam byly prostředky připsány však odmítla částku vrátit s tím, že účet je zablokovaný z důvodu, že příslušný adresát mylně odeslané částky řádně nedoložil dokumenty k prokázání původu transakce. Zmíněná společnost však dostala od banky takové požadavky, že je nebyla schopna splnit právě protože nebyla sama účastníkem příslušné transakce. Čeká se tak na prověření věci ze strany Finančně analytického útvaru. Do té doby se tak klientka vrácení částky nedočká.
