BIG EXPERT – Na trzích vládne optimismus, na místě je ale obezřetnost

Zahraniční trhy

Patrik Hudec, Generali PPF Asset Management, správce fondů ČP INVEST investiční společnosti

Jsme svědky Velké rotace?

Poslední dny jsou na příliv makroekonomických dat chudší a ta, která vyšla, nepřinesla žádné výraznější překvapení ani jedním směrem. Většího významu by se patrně dostalo končící výsledkové sezóně, kdyby ovšem nějak vybočila z dosavadního průběhu. Což se nestalo. Čísla z pohledu zisků i tržeb jsou uspokojivá, podstatnou měrou i z důvodu nepříliš vysokých očekávání analytiků před jejím začátkem. Na druhé straně ovšem stojí fakt, že zisky byly tažené v první řadě finančním sektorem, jehož výsledky bývají v čase méně stabilní.

Kdy se opět dostane na přetřes fiskální útes v USA nebo evropské problémy, bylo jen otázkou času. A protože američtí zákonodárci v samotném závěru roku posunuli celý problém o plné dva měsíce, tak kdo si vsadil na Evropu, vyhrál. Předseda španělské vlády a další členové Lidové strany čelí obvinění z braní úplatků a daňových podvodů. Přestože se vlastně jedná o pokračování mnohem staršího korupčního skandálu, který stále nedoznal jasného závěru, opozice se rozvířené aféry pochopitelně snaží využít. Druhým státem, který se přihlásil o pozornost trhů, byla Itálie. V epicentru dění se ocitla nejstarší banka světa Monte dei Paschi (nutno podotknout: opět), jejíž skandály hýbou i s preferencemi před nadcházejícími parlamentními volbami v zemi. Není proto překvapivé, že stagnace amerických akciových indexů na přelomu měsíce byla doprovázena korekcí v Evropě. Například index Euro STOXX 50 odevzdal dosavadní 4% zisk od začátku roku a nůžky mezi Amerikou a Evropou se opět výrazněji otevřely. Ostatně pouze návrat indexu S&P 500 zpět na růstovou trajektorii zabránil Evropě v hlubším propadu. Mimochodem, v současnosti indexu schází pouhopouhá 3 % k pokoření historického maxima.

Mezi investory nepanuje shoda ohledně dalšího směřování akcií. Ty rostou bez nějaké větší korekce v podstatě od poloviny loňského roku a mnozí se kloní k názoru, že rizika jsou nevyvážená, a doporučují prodat. Co je však bezesporné, je fakt, že razantní kroky ECB zastavily proces postupně šířícího se rozpadu EMU. Odvrácení rozkladu celého bankovního systému, a tedy odbourání extrémně negativního scénáře, oprávněně vedlo k poklesu rizikové averze. Druhého faktoru jsme pravděpodobně svědky nyní. Přestože vloni akciové indexy vesměs rostly a mnohé si připsaly výrazně nadprůměrné zisky, rok 2012 se dá nejlépe označit především jako rok dluhopisů. Jasná politika nulových sazeb napříč vyspělým světem vedla k razantnímu poklesu výnosů bondů, velice silný fundament firem, postupně lepšící se sentiment na trzích a hlavně obrovský nadbytek likvidity poskytnutý centrálními bankami výrazně stlačil rizikové přirážky. To se materializovalo v růstu cen dluhopisů a velkém přítoku peněz do dluhopisových fondů. Klesající výnosy do splatnosti pak tlačily investory do dluhopisů s nižším ratingem, případně delší splatností – tedy do většího rizika. V letošním roce je však obecně výhled pro dluhopisy méně optimistický a loňský rok se letos opakovat určitě nebude. Přestože firmy zůstávají zdravé, nízké náklady na obhospodařování dluhu je motivují k braní úvěrů a akcionáři se zase dovolávají navyšování výplat dividend a objemu zpětného odkupu akcií. V Evropě jsme svědky stahování přebytečné likvidity. Uplynul rok od prvního kola tříleté refinanční operace (zkráceně LTRO), druhé kolo bylo na konci února 2012, a banky, které si loni přišly do ECB pro peníze „na horší časy“ a nakonec je nevyužily, je nyní vrací. Na evropském peněžním trhu jsme tak v posledních týdnech svědky obratu trendu dlouhodobého poklesu krátkých sazeb. Rovněž sílí hlasy ze strany některých guvernérů FEDu o postupném snižování objemu nákupů a exitu z politiky kvantitativního uvolňování, což tlačí bezrizikové sazby vzhůru. Na jedné straně tak zůstal jen velice omezený potenciál úrokového výnosu, proti kterému stojí nezanedbatelné riziko, že i to málo bude pohlceno případným nárůstem bezrizikových výnosů. Z tohoto důvodu mnozí investoři pozice v dluhopisech raději omezují (případně tak plánují udělat) a pro letošek favorizují akcie, kde ještě nějaký potenciál zůstal. Ostatně i aktuální výhled na oživení světové ekonomiky v druhé polovině roku je pro akcie příznivý. Na trhu proto najdeme početný tábor příznivců teorie, že jsme svědky takzvané Velké rotace z dluhopisů do akcií. A nejnovější údaje o přítoku a odtoku peněz z fondů jí zatím dávají zapravdu.

České akcie

Karel Kabelka, GRANT CAPITAL

Jsou dividendy stále jistotou ?

Uplynulý měsíc na pražské burze příliš radosti nepřinesl. I přes rostoucí averzi k riziku, zejména na okolních trzích, pražská burza tomuto vábení nepodlehla a index PX měl tendenci spíše korigovat. Za tímto poklesem stála zejména „albánská noční můra“ a vytrvale klesající ceny elektřiny  doléhající na akcie ČEZ. Dále poměrně razantní korekce na akciích Erste Bank a v neposlední řadě bez výraznějších korporátních zpráv klesající akcie Komerční banky. Velké dividendové očekávání u společnosti Telefonica O2 bylo včera přerušeno a série negativních zpráv v telekomunikačním sektoru – tentokráte z Polska – vykonalo své. Akcie české dividendové „jedničky“ se intradenně podívaly na 299 Kč, čímž překonaly minimum z roku 2008 na hodnotě 313 Kč. Otázkou tak zůstává, zda-li strategie vyplácení dividend ze základního kapitálu společnosti je udržitelná či nikoliv. To ukáží až následující měsíce.

Dařilo se i zbylým dividendovým stálicím. Investory bezesporu překvapily akcie společnosti Pegas, které po několikaletém boji zdolaly hranici 500 Kč a usadily se bezpečně na 530 Kč.

Jako na obláčku cigaretového kouře stoupaly vzhůru i akcie společnosti Philip Morris, které dosáhly loňských maximálních hodnot na úrovni 11 700 Kč.

Naopak velkým závojem nejistoty zůstávají zahaleny „dříve volatilnější“ emise NWR a CETV. Oba tituly se pohybují v relativně úzkém pásu ± 10 Kč. I přes procentuelně výrazné pohyby se traderům nedaří do těchto obchodů vměstnat. Rozhodující pro investory za první čtvrtletí tak zřejmě bude vyhodnocení nové strategie inzerování reklamy u CETV a případná (ne)stabilizace uhelných kontraktů pro nadcházející čtvrtletí u NWR.

Po téměř desetiprocentním poklesu by mohly být zajímavé akcie pojišťovací společnosti VIG, které, zdá se, nacházejí podporu u 940 Kč.

Do dalších týdnů zůstávám, co se týče pražské burzy, opatrným optimistou. Nadále bych se soustředil na dividendové tituly a jejich případné poklesy bych spíše vykupoval.

Poznámky: Uvedené odhady jsou nezávaznými názory investičních odborníků, které se mohou lišit od skutečného vývoje. Za tyto odlišnosti nepřebírají experti ani Kurzy.cz odpovědnost.

*) Atraktivita je vážený průměr doporučení jednotlivých expertů. Dosahuje hodnoty od +100 (rozhodně koupit u všech odhadů) do –100 (rozhodně prodat u všech odhadů). **) Koupit/prodat udává počet expertů, kteří doporučují uvedený cenný papír koupit (prodat) s ohledem na očekávaný vývoj v uvedeném období.

**) Růst/pokles udává počet expertů, kteří předpokládají, že daná hodnota v uvažovaném období vzhledem k aktuální hodnotě vzroste (poklesne).

Pravidelní účastníci: Michal Chrvala/Active Capital, Jiří Vendulka/BH Securities, Jiří Šimara, Tomáš Menčík/CYRRUS, Martin Pecka, Daniel Kukačka, Patrik Hudec/ČP INVEST investiční společnost, Jan Mach, Milan Nedbálek, Libor Buček/FINANCE Zlín, Karel Kabelka, Miroslav Hlavoň/GRANT CAPITAL, Jan Bureš/ERA Poštovní spořitelna, Dušan Jalový/UniCredit Bank Czech Republic, Jaroslav Brychta, Jaroslav Tupý/X-Trade Brokers

Projekt BIG EXPERT organizuje a zpracovává společnost Kurzy.cz