Nositelem bohatství a kapitálu bylo už od nejstarších dob město. Už od nejstarších civilizací se bohatství soustřeďovalo ve starověkých městských státech, kde kvetl obchod a řemesla. Stejný princip a pravidlo platily i ve starověkém Řecku, kde právě městské státy tvořily základ a strukturu vyspělé Řecké civilizace.
Vrcholem rozvoje a bohatství pak byly městské státy a hansovní města v pozdním středověku a začínajícím novověku provázeného renesancí. V tuto dobu pomohla města vzniku rodícího se kapitalismu. Města jako Hamburg, Antverpy, Benátky či Janov jsou dodnes důkazem vyspělosti a bohatství, které v tehdejších podmínkách dokázalo město vytvořit. Základem rozvoje byl zejména obchod a výroba. Zemědělství sice bylo po tisíciletí nejdůležitějším ekonomickým odvětvím, které však v průběhu času ztrácelo svůj rozhodující význam.
V souvislosti s rozvojem měst se začalo také rozvíjet i bankovnictví. Právě nejsilnější a největší bankovní domy vznikaly v prostředí bohatých hansovních měst. Bankéři se tak podíleli na úspěchu obchodu a výroby. Bohatství některých bankovních domů dosáhlo takové výše, že přesahovalo dokonce i možnosti celých států. Bankovní dům Rotschildů byl schopen financovat rozvojové programy či celé války vedené Habsburky, papeži či jinými vládnoucími rody.
Pokud tedy budeme zkoumat, kde se vzalo bankovnictví, které dnes známo a kde má své kořeny, pak tento vznik moderních bankovních domů můžeme zařadit právě do doby renesančních hansovních měst. Už v této době také vznikaly základní bankovní produkty, které dnes známe. Klienti bankovních domů mohli využívat bankovních účtů, které se tehdy nevedly elektronicky, jako to známe z dnešní doby, ale na papírech. Existovali nejrůznější druhy půjček, dluhopisy a další produkty, které dnes považujeme za moderní finanční nástroje.
Za rozvoj bankovnictví tedy vděčíme našim úspěšným předkům z bohatých a úspěšných měst.
