V současné situaci naší země nezajistí další růst už jen extenzivní výstavba nových hal, nebo více zahraničních investorů, ale především růst mezd zaměstnanců a příjmů živnostníků. Ačkoliv mzdy dlouhodobě rostou, je to jen velmi nízký růst v průměru o 2 až 3 procenta ročně. Je přitom jasné, že tímto růstem nemůžeme nikdo dohnat mzdovou úroveň našich západních sousedů. I tam totiž mzdy rostou. Rostou sice pomaleji, ale z mnohem vyššího základu, tudíž reálný nárůst částky je ve vyspělejších zemích rychlejší i přes nižší procentní růst.
Mzdy ve vyspělých zemích nedoháníme. Naopak se jim vzdalujeme
Dejme si praktický příklad. Pokud z naší mediánové mzdy 18 000 korun hrubého vzroste plat o 3 procenta, jedná se o růst mzdy o 540 korun meziročně. Pokud se u zaměstnance v Německu zvýší mzda o pouhá 2 procenta z jeho hrubého platu v přepočtu 54 000 korun (2 000 Euro), jedná se o růst mzdy o 1080 korun. Při nižší procentní sazbě se navýšil zaměstnanci v Německu, a řekněme i s velmi nízkou mzdou na jejich poměry, plat dvojnásobným reálným tempem. Teprve pouze při jednoprocentním růstu platu v Německu se zvýší oběma zaměstnancům plat stejně rychle. Tedy ani v takovém případě jsme rozdíl mezi platem v tuzemsku a platem v Německu nesnížili.
To je bohužel věc, která není moc akcentována. Růst mezd o tři procenta je považován za něco skvělého. Ve skutečnosti se nám při tomto růstu naši západní sousedé svými platy vzdalují. Nejde přitom jen o platy. Vyšší růst mezd ve vyspělých zemích, kde už celkový objem mezd je mnohonásobně vyšší než u nás a to i v přepočtu na počet obyvatel, vede k tomu, že je v těchto zemích vyšší produktivita práce a zejména ve službách. Už samotná vyšší cenová úroveň, která však není v mnoha segmentech proti nám nijak výrazná, vede k tomu, že se produkty a služby prodají za vyšší cenu, což opět umožňuje následné udržení i růst výrazně vyšších mezd v ekonomice.
Za nízkou produktivitu práce nemohou zaměstnanci, ale zaměstnavatelé
Stesky některých zaměstnavatelů a podnikatelů nad naší nízkou produktivitou jsou steskem především nad nimi samými. Zaměstnanec zvyšuje už nyní svou produkci či produktivitu zejména kvalitnějším a pokročilejším vybavením a strojovým parkem, nikoliv svým úsilím či delší dobou setrvání v práci. Dalším opatřením, které je opět na zaměstnavatelích je lepší kontrola práce zaměstnanců a lepší organizace práce. Nic z toho není reálně ovlivnitelné samotnými zaměstnanci a jejich snahou. Je přitom obecně známé, že nejlepší motivací k lepšímu výkonu je vyšší mzda a vyšší ohodnocení, což je zároveň hlavní důvod toho, proč lidé do práce vůbec chodí.
Zajímavou informací také je, že v míře reálných mezd už nás v podstatě dohání Slovensko, vyšší mzdy vykazují i Polsko, nebo Pobaltské země. Nám ekonomicky nejbližší Slovinsko má až o třetinu vyšší mzdy než je tomu u nás. Přesto Slovinsko jako země funguje a stále patří k nejvyspělejším postsocialistickým zemím.
DALŠÍ DÍL ČLÁNKU SI MŮŽETE PŘEČÍST ZA TÝDEN
