Zvýšení odvodů živnostníků
Dalo by se to nazvat „dědictvím“ po bývalé vládě. Ta rozhodla o pozvolném zvyšování odvodů živnostníků s deklarovaným cílem, aby si více přispívali na důchod. Hlavním důvodem však pravděpodobně byl vyšší výběr do státního a důchodového rozpočtu.
Nová vláda se rozhodla zvyšování zastavit. Ale zatím to nestihla a celý proces úpravy zákona ještě není dokončený.
Na sociálním pojištění tak zaplati OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) 5.720 korun měsíčně, namísto 4.759 korun v roce 2025. Platí výjimka u začínajících živnostníků, kteří v prvních dvou letech platí sníženou zálohu 3.575 korun.
Na zdravotní pojištění uhradí nově živnostníci 3.306 korun, namísto 3.143 korun v roce 2025.
Celkově tak živnostníci uhradí na zálohách pojištění v roce 2026 minimálně 9.026 korun, proti původním 7.902 korunám v roce 2025.
Zvyšuje se paušální daň
Změny se dotýkají i osob, které hradí paušální daň. Paušální daň v sobě obsahuje všechny zálohy na pojistné a částku daně z příjmu. Lidé odvádějící paušální daň pak nemusí podávat daňové přiznání.
V prvním pásmu paušální daně vzroste platba na 9.984 korun proti původním 8.716 korunám. Odvod tak bude o více než tisíc korun vyšší.
Superdávka přichází
Po super hrubé mzdě, která se zavedla v roce 2009 a po deseti letech se zrušila, přichází opět něco „super“. Bude to tzv. Superdávka. 4 dosavadní samostatné sociální dávky (příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení, příspěvek na bydlení a přídavek na dítě) se sjednotí do jedné superdávky.
Po dojezdu současného systému v dubnu roku 2026 se začne již od května vyplácet superdávka.
Zvýšení minimální mzdy
Lidé, kteří nejméně vydělávají, jedná se asi o 3 procenta zaměstnanců, budou mít od začátku roku 2026 zajištěno automatické zvýšení mzdy. Minimální mzda je hybatelem i dalších, vyšších mezd. Od roku 2026 se tedy minimální mzda zvýší na 22.400 korun hrubého. Oproti roku loňskému tak bude vyšší o 1.600 korun měsíčně.
Revoluce v rodinném právu
S počátkem roku 2026 začíná platit novela občanského zákoníku a dalších souvisejících předpisů, které výrazným způsobem mění zavedené postupy a principy rodinného práva. Týká se to především určení péče a stanovení výživného, či jednoduššího postupu ve věci rozvodů manželství.
Po desítkách let končí rozdělení péče o děti na výlučnou, střídavou či společnou. Bude jen jeden druh péče a mezi rodič bude pouze rozdělena doba, po kterou se budou o dítě starat a pečovat o něj. V zásadě jde tato úprava směrem dalšího oprávnění a potvrzení převažující střídavé péče.
Změny se rovněž dotýkají poplatku za rozvod manželství. Když se manželé na rozvodu dohodnou bude hradit i nadále stejný poplatek 2.000 korun, ale když se nedohodnou, budou platit 5.000 korun. Motivace k dohodě je tedy zcela zjevná. Stejně tak se úpravy týkají i úprav částek výživného na děti.
Nový stavební zákon
Po kolapsu digitalizace stavebního řízení a nezrychlení stavebního řízení za minulé vlády má dojít k urychlenému přijetí „staronového“ stavebního zákona, který měl platit od roku 2021, ale byl nejprve pozastaven a následně zrušen. Cílem nové úpravy má být zásadní zrychlení stavebních povolení a snížení byrokracie při schvalování. Nově by mělo stačit na vše jedno razítko stavebního úřadu. Navíc se zavádí jeden centralizovaný super úřad a jemu podřízené úřady, které se budou na povolování specializovat.
Ekonomice se bude více dařit
Růst ekonomiky má být stejný nebo jen mírně nižší než letos. Letos se očekává celkový růst okolo 2,6 procenta, což řadí Českou republiku na 6. místo v EU.
Příští rok se má toto růstové tempo udržet, nebo být jen mírně nižší, tedy okolo 2,4 až 2,5 procent. Růst budou i reálné mzdy a inflace se bude pohybovat přesně kolem cílem České národní banky 2 procenta.
