Návrhy ČSSD se bohužel trochu více přelévají spíše k socialistickým receptům než k rozumné hospodářské politice. Například založení České investiční banky pro financování malých a středních podnikatelů je jasný ekonomický paskvil. Zakládání nové státní instituce, která má suplovat přebytek prostředků v komerčních bankách nemá žádný smysl a je v rozporu s ekonomickou realitou. Jedná se o přenášení rizika za nesplácené úvěry na stát a to za dumpingové ceny či úroky, které by musela tato banka poskytovat výrazně nižší než komerční banky. Proč navíc zavádět něco nového do systému, který jinak funguje? Ještě jsem nečetl žádnou analýzu či průzkum kde by si podnikatelé stěžovaly na banky, že jim nechtějí půjčovat, nebo že platí nesnesitelné úroky. Naopak služby bank podnikatelům se neustále zlepšují. Navíc není řečeno, kde by stát kapitál desítek miliard korun potřebných k rozjezdu takové banky, zařízení poboček, kontaktních míst, rezerv apod. vzal.
Slib efektivnějšího využívání evropských peněz je spíše výkřik, bez obsahu. Zatím příklad ministerstva hospodářství, které selhalo v čerpání a využití 14 miliard korun na rychlý internet zrovna nesvědčí o tom, že by právě ČSSD měla být důvěryhodným garantem rychlého a příkladného čerpání evropských peněz. Zmínka o digitalizaci ekonomiky jako priority ČSSD tak vypadá spíše jako povedený vtip.
Na rozdíl od ANO se ČSSD přímo vymezuje proti příchodu zahraničních pracovníků na tuzemský trh. Cítí v jejich příchodu ohrožení růstu mezd, což je do velké míry pravda. Na druhou stranu je také třeba chápat potřeby podnikatelů, kteří skutečně nejsou schopni na tuzemském pracovním trhu sehnat vhodného či ochotného zaměstnance. Pokud tomu tak skutečně je, nemůže stát bránit podnikateli, aby sehnal zaměstnance v zahraničí. V opačném případě se podílí stát na stagnaci velké části ekonomiky, která se bez ochotných a aktivních zaměstnanců skutečně neobejde a ne vše vyřeší příslib vyšší mzdy.
I ČSSD není výjimkou a podporuje vhodný energetický mix a také dostavbu jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech.
Daně
Úvod k daním má poměrně dosti ideologický základ. Od balastu se přeneseme k tomu konkrétnímu. DPH navrhuje snížit ČSSD u potravin na 10 procent. Jedná se už o čtvrtou stranu, která navrhuje takovéto snížení DPH na potraviny. Mělo by tak být téměř jisté, že se po volbách můžeme těšit na snížení této snížené sazby daně. Otázkou je, jestli o stejnou úroveň dojde i ke snížení cen potravin, což není vůbec jisté.
Zavádět se ale budou progresivní daně jak u firem, tak u fyzických osob. Tedy čím více vyděláte, tím vyšší budete hradit nejen daň, ale především sazbu daně. Více bohatší tak budou platit větší podíl ze svého příjmu na daních, než ti chudší. To samé bude platit pro banky, které budou platit z výše svých aktiv, tedy větší banky budou platit více, než ty malé.
Je sice pravda, že vysoké dividendy jsou velkým problémem a že například banky posílají do zahraničí více než 50 miliard korun ročně, na druhou stranu nemůžeme trestat vlastníky za to, že zde investovali, a že dosahují zisku. Řešením by měla být motivace firmám, aby zde znovu investovali a ne je děsit a trestat vyšším zdaněním. Můžeme tím totiž odrazovat další investory a ztrácíme jako země důvěryhodnost, protože měníme dodatečně podmínky, které platili v době realizace investice v neprospěch investora.
„Budeme účinně čelit daňovým únikům velkých korporací“. Ano, ale jak? Všichni přeci chtějí čelit daňovým únikům, problém je jak toho efektivně dosáhnout. Hnutí ANO například navrhlo čelit daňovým únikům a dosáhnout narovnání tržního prostředí Elektronickou evidencí tržeb, včetně představení parametrů. Zde pouze čteme o účinném řešení, které ale nikdo nepopisuje a to je problém velké většiny programu ČSSD.
Celkové hodnocení programu:
Program ČSSD působí velmi hutně a úplně. Velký rozsah textu však nenahrazuje poměrně velkou abstraktnost a obecnost. Velmi dobře v jednotlivých odstavcích zjistíme, co chce ČSSD změnit a čeho docílit, ale i v tomto případě tkví ďábel v detailu. Jen velmi málo a spíše výjimečně najdeme skutečně kroky a cesty jak chce ČSSD k pozitivním cílům dospět. Fakt, že podpoříme vědu a výzkum je sice skvělý, ale podpořit můžeme jedním milionem, nebo deseti miliardami. Oboje je podpora, ale každá má totálně jiný dopad a význam. Stejně tak slibuje strana účinně čelit daňovým únikům velkých korporací, ale vůbec se nedozvíme, jak toho chtějí dosáhnout, což je na tom všem to nejdůležitější. Nás zajímá nápad a jeho realizace po volbách. Nikoliv jenom pojmenování obecného problému. Pojmenovat svůj problém umí každý člověk a může jich být desítky či stovky, umění je tyto problémy vyřešit.
Ekonomický recept na prosperitu je u ČSSD růst platů, tlak na jejich růst u soukromé sféry, zvyšování minimální mzdy až na 16 tisíce korun, zvyšování daní pro bohatší firmy a občany, podpora digitalizace ekonomiky a průmyslu 4.0, tedy modernizace a robotizace hospodářství. Vyrovnaný rozpočet není prioritou ČSSD. Naopak dochází k příslibu navyšování sociálních výdajů v různých formách a podobách. Problém mnoha návrhů ČSSD je také v tom, že je nemůže ČSSD nikdy v současném politickém kontextu a uspořádání prosadit a to i kdyby volby vyhrála.
DALŠÍ DÍLY NAŠEHO VOLEBNÍHO SPECIÁLU NALEZNETE ZDE!
