Drtivá většina z deseti milionů platebních karet v ČR má čip

Čipové karty jsou nyní synonymem hlavně pro vyšší bezpečnost při platbě kartou, protože čip kopírovat sice lze, ale velmi obtížně. „Budoucnost čipových karet vidím zvláště v jejich multifunkčnosti. Multifunkční karta totiž dokáže nabídnou maximum výhod pro držitele i obchodníka, protože na jednom čipu může být několik aplikací,“ řekl ČTK šéfredaktor serveru Měšec.cz Dalibor Chvátal.

Jako příklad uvedl situaci, kdy ráno v autobusu držitel čipové karty ji přiloží ke snímači u řidiče. Karta po příjezdu do většího města spolehlivě zastane službu měsíční předplatní jízdenky. Odpoledne s ní zaplatí oběd v restauraci a večer využije pro návrat domů cenově výhodný vlak, aniž by musel mít slevovou kartu železničního dopravce. „Vše zastala jedna čipová karta (kontaktní i bezkontaktní), jedno zda s logem MasterCard, nebo Visa,“ upozornil Chvátal.

Tato situace podle něj není scifi, ale úskalím je najít společnou řeč se všemi účastníky platebního řešení. Nyní to prý spíše vypadá tak, že v peněžence má člověk několik plastových karet pro různé použití a slevové či věrnostní programy. „Vzhledem k nákladům na každé platební řešení a potřebnému tlaku na motivaci uživatelů jej používat se domnívám, že v následujících třech letech k žádnému zásadnímu vývoji v ČR nedojde. Technologie multifunkčnost čipových karet již dávno umožňuje, ale obchodní i politická realizace je obtížná,“ poznamenal.

Generální ředitele MasterCard pro ČR a Slovensko Miroslav Lukeš míní, že příkladem dobře fungujícího modelu je Bratislavská městská karta. Ta vznikla ve spolupráci magistrátu, banky a MasterCardu. Je na ní integrováno městské dopravní schéma, aplikace městských organizací (galerie, divadla, muzea, knihovny, ZOO, sportovní a relaxační centra) a soukromých společností (lékárny, drogerie, čistírny, knihkupectví, jazykové školy, autoškoly, restaurace a kavárny).

Přes 425.000 Bratislavanů tak podle Lukeše místo několika karet může mít v peněžence jedinou, s níž na všech těchto místech zaplatí, identifikuje se, čerpá výhody nejrůznějších věrnostních programů, případně komunikuje s veřejnou správou (aktuálně například může čerpat od města dotace). V Česku na podobném principu funguje například dopravní karta v Liberci a je připraveno řešení pro Plzeň, připomněl.