AKTUALIZACE: Důchodové pojištění – další případ, kdy slovo výhodné znamená ledacos

.

PODÍVEJTE SE TAKÉ SEM – INVESTIČNÍ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ JAKO DÍRA NA PENÍZE?

.

1. KLIENT PÍŠE:

Dobrý den pane inženýre,

nikdy jsem si nemyslel, že bych někdy mohl požádat veřejně známou osobu o radu – pomoc. Ale stalo se. Dovoluji si Vás poprosit o vyjádření, zda jsem v právu já, nebo Česká pojišťovna.

Stručný popis mého případu:

Před 17 lety jsem u České pojišťovny uzavřel „Důchodové pojištění DP 10“. Při sjednávání pojištění (kdy jsem byl přesvědčován, že se jedná o obrovsky výhodné pojištění, které se již nebude opakovat) jsem dostal ke smlouvě, na papíře se znakem České pojišťovny „Rozpočet na důchodové pojištění sazba DP10“ se svým jménem, dobou a výši pojištění a se způsoby plnění. Zde jsou, mimo částek na vyplácení dvou variant měsíčních důchodů, uvedeny bez dalších vyjímek i dvě varianty plnění – výplaty při dožití.

Jedna částka (při zhodnocení 6%)  je 94.100,- Kč (z toho podíl na výnosech z rezerv ČP 39.220,- Kč).

Druhá částka (při zhodnocení 10%) 130.377,- Kč (z toho podíl na výnosech z rezerv ČP 75.497,- Kč).
Při ukončení smlouvy  k 31. 11. 2013 mi byla ČP nabídnuta údajně „vypočtená“ částka ve výši  58.868,- Kč (z toho podíl na výnosech z rezerv ČP 908,- Kč).

Já jsem za 17 let na toto důchodové pojištění ČP zaplatil celkem 69.408,- Kč. Z této částky jsem dle ČP za důchodové pojištění zaplatil 11.448,- Kč.

Z výší jednorázové výplaty nabízené ČP jsem nesouhlasil a při jednáních jsem trval na výplatě dle rozpočtu předaného při uzavírání smlouvy. Rozpočet předaný při uzavírání smlouvy jsem předkládal na jednáních. Pracovníci ČP mi ale vždy pouze sdělili, že oni smlouvu neuzavírali, že oni mají pouze za úkol se mnou dojednat způsob výplaty částky „vypočtené“ ČP. Částky uvedené v rozpočtu byly pracovníky ČP komentovány slovy „To vám dneska nikdo nedá“.

Následně po osobních jednáních, kde nedošlo k dohodě, jsem byl donucen poslat na ČP „Žádost o prošetření výše pojistného plnění“. Na odpověď čekám, ale nedělám si naději, že ČP provede výpočet jinak.

Protože já jsem naprosto přesvědčen, že ČP v tomto případě nedodržuje podmínky sjednané při uzavírání smlouvy obracím se na Vás se žádostí o vyjádření, zda jsem opravdu v právu.

Děkuji.

S přáním krásného dne,

P.R.

TABULKA: Přehled plateb, které jsem za 17 let na DP10 zaplatil.

PŘÍLOHA 1:

Přikládám text zaslaný ČP kterým zdůvodňují zhodnocení vložených částek za 17. let. Během doby pojištění, to je za 17 let jsem nikdy nebyl informován ČP o žádných změnách, které by se týkaly úpravy sjednaného zhodnocení:

„Výši pojistného plnění významně ovlivňuje technická úroková míra, která je zakalkulována v pojistném. Technická úroková míra  je garantovaná a nemění se během doby trvání pojistné smlouvy.
U Vaší smlouvy byla nastavena technická úroková míra 6 %.
Na rozdíl od technické úrokové míry, podíly na výnosech z rezerv pojistného jsou dobrovolný příslib pojišťovny podílet se s klientem na svém zisku. Tento zisk pojišťovny musí v první řadě pokrýt garantované zhodnocení, a až přebytek může být přerozdělen jako podíly na výnosech mezi klienty pojišťovny.
Podíly na výnosech z rezerv pojistného se dle smluvního ujednání stanoví každoročně podle zásad a ve výši stanovené pojistitelem. Přiznání podílů na výnosech je tedy plně v kompetenci pojistitele, a to v rozsahu, který ve svém rozhodnutí určí.
U smluv s vysokou technickou úrokovou mírou pojistitel později nepřiznával žádné podíly na výnosech, neboť tato technická úroková míra byla mnohem vyšší než byla v danou dobu u aktuálně prodávaných finančních produktů obvyklá, a tedy pojistitel ve skutečnosti klientovi poskytnul výhodnější úrok, a tudíž již nepřiznával žádné podíly na výnosech, které tvoří nenárokovou složku pojistného plnění.
Výpočet podílů na výnosech Vám byl demonstrován na modelovém případě. Při demonstraci principu výpočtu podílů nebylo uváděno, že se jedná o výnos zaručený, resp. předem určitelný. Tuto skutečnost pak odráží sama pojistná smlouva, jakož i příslušné pojistné podmínky. Konkrétní hodnoty výše podílů byly vždy uváděny jako odraz aktuálních výsledků České pojišťovny a.s. z minulých období a odpovídaly tak relevantním údajům platným v dané době.“

PŘÍLOHA 2:

Text emailové odpovědi na moji žádost o sdělení, jaká částka by byla ČP vyplácená jako důchod.

„Pojistná smlouva č.: XXXXXXXXX

Sjednaný počátek výplaty základního důchodu: 1.12.2013

Z výše uvedené pojistné smlouvy od sjednaného počátku výplaty důchodu vzniká právo na výplatu doživotního základního důchodu, který se zvyšuje o podíly na výnosech z rezerv pojistného.

Česká pojišťovna a.s. vyplácí důchody podle přání pojištěného na jeho adresu měsíčně, čtvrtletně, pololetně nebo ročně, částka však musí činit nejméně 300 Kč. Důchod lze též zasílat měsíčně (bez ohledu na jeho výši) na účet u peněžního ústavu.

Před splatností první důchodové částky je možnost si podle smluvních ujednání zvolit:

a)odklad výplaty základního důchodu o 1, 2, 3, 4 nebo 5 let při jeho poměrném zvýšení,

b)zkrácení doby výplaty základního důchodu na 5, 10, 15, nebo 20 let při jeho poměrném zvýšení,

c)jednorázovou výplatu namísto výplaty základního důchodu, včetně jednorázové výplaty důchodu pro pozůstalé, pokud byl sjednán,

d)jednorázovou výplatu namísto výplaty základního důchodu s tím, že sjednaný důchod pro pozůstalé zůstane nadále v platnosti.

Rozpočet výplaty základního důchodu:

– základní důchod                                 4 800 Kč

– podíl na výnosech z rezerv                      60 Kč

CELKEM                                4 860 Kč roční doživotní důchod.

.

Rodinný právník vám pomůže i v této situaci. Více infomací ZDE!

.

PŘÍLOHA 3

.

.

PŘÍLOHA 4

.

.

2. ODPOVĚĎ ČESKÉ POJIŠŤOVNY!

.

.

.

.

3. REAKCE KLIENTA

.

4. ODPOVĚĎ POJIŠŤOVNY – 28.1.2014:

.

5. REAKCE ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY NA KLIENTŮV PODNĚT:

Česká národní banka obdržela dne 20. 2. 2014 a dne 25. 2. 2014 dvě Vaše podání (dále společně jen „Podání“), ve kterém podáváte stížnost na Českou pojišťovnu a.s., IČO: 45 27 29 56 (dále jen „Pojišťovna“) ohledně postupu při vyřízení určité pojistné události a odmítnutí požadovaného pojistného plnění. Z Podání a přiložených dokumentů vyplývá, že s Pojišťovnou jste před 17 lety uzavřel smlouvu „Důchodové pojištění DP 10“ a při jejím sjednání jste obdržel dokument „Rozpočet na důchodové pojištění sazba DP 10“ (dále jen „Rozpočet“). V Rozpočtu jsou mimo jiné uvedeny dvě varianty plnění pro případ dožití. Po ukončení pojištění ke dni 31. 11. 2013 Vám však údajně byla Pojišťovnou nabídnuta nižší částka, než je uvedená v Rozpočtu. S touto částkou jste nesouhlasil a trval jste na vyplacení částky dle Rozpočtu. V této věci jste u Pojišťovny podal několik stížností; Pojišťovna Vám však sdělila, že Rozpočet nebyl součástí pojistné smlouvy a že se jednalo pouze o modelový nezávazný příklad. S ohledem na výše uvedené se obracíte na Českou národní banku a požadujete zjednání nápravy.

Česká národní banka jako správní orgán pro dohled nad oblastí pojišťovnictví podle zákona č. 6/1993 Sb. o České národní bance, v platném znění, vykonává dohled v rozsahu stanoveném zákonem č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, v platném znění (dále jen „zákon o pojišťovnictví“).

V rámci výkonu dohledu Česká národní banka prošetřuje, zda mají pojišťovny řádně nastaven efektivní a funkční řídicí a kontrolní systém a zda pojišťovny vykonávají svou činnost s odbornou péčí. Co se týká likvidace škodných událostí, je předmětem výkonu dohledu České národní banky zejména otázka řádné komunikace mezi pojišťovnou a příslušným pojistníkem, resp. jinou oprávněnou osobou, podávání vyčerpávajících informací týkajících se případného odůvodnění odmítnutí pojistného plnění či odůvodnění poskytnutí plnění v nižší než požadované výši, a dále pak otázka dodržování zákonem stanovených lhůt pro ukončení šetření škodných události a sdělení výsledku šetření oprávněné osobě

Česká národní banka uvádí, že danou záležitost prošetřila z hlediska povinností Pojišťovny, které jsou předmětem jejího dohledu, a v návaznosti na to Vám sděluje následující.

Bylo zjištěno, že dne 10. 11. 1999 jste s Pojišťovnou sjednal pojistnou smlouvu č. XXX (dále jen „Pojistná smlouva“), která vznikla přepracováním dřívější smlouvy č. YYY s počátkem pojištění od 1. 12. 1996. Dle textu Pojistné smlouvy bylo její součástí též Smluvní ujednání pro sjednané pojištění (dále jen „Smluvní ujednání“).

Smluvní ujednání obsahuje článek Podíly na výnosech z rezerv pojistného, který stanoví, že: „Podle zásad a ve výši stanovené pojistitelem se každoročně k důchodovému pojištění přiznává a při výplatě důchodu, jednorázové výplatě a při předčasném zrušení pojištění vyplácí podíl na výnosech z rezerv pojistného.“

K Pojistné smlouvě je Pojišťovnou registrována pojistná událost č. AA_BBBB_CCC_DDDD (dále jen „Pojistná událost“), která byla Pojišťovně nahlášena dne 17. 1. 2014 a kdy bylo nárokováno pojistné plnění při dožití. Na základě tohoto hlášení Pojišťovna rozhodla o vyplacení jednorázového pojistného plnění ve výši 58.868 Kč, a to ke dni 17. 1. 2014.

Proti tomuto rozhodnutí jste podal u Pojišťovny několik stížností, konkrétně dne 18. 12. 2013, 17. 1. 2014, 31. 1. 2014 a 21. 2. 2014. V těchto stížnostech se zabýváte zejména argumentací, z jakých důvodů považujete Rozpočet za součást Pojistné smlouvy, a tedy též zpochybněním výše pojistného plnění, které Vám dosud bylo Pojišťovnou vyplaceno. Pojišťovna na všechny Vaše stížnosti podrobně odpověděla, a to dopisy ze dne 14. 1. 2014, 28. 1. 2014, 14. 2. 2014 a 6. 3. 2014. V těchto odpovědích Pojišťovna vysvětlila, z jakého důvodu nepovažuje Rozpočet za závazné smluvní ujednání a z jakých důvodů tedy trvá na správnosti svého rozhodnutí o výši pojistného plnění.

Vážený pane P.R., ujišťujeme Vás, že Česká národní banka se Podáním podrobně zabývala. Nicméně, jeho podstatou je Váš spor s Pojišťovnou o to, jaký je v daném případě obsah Pojistné smlouvy, zda byl její součástí též Rozpočet a v návaznosti na to, jaké pojistné plnění byla Pojišťovna povinna vyplatit. Česká národní banka však může jednat pouze v rámci svých pravomocí, mezi které nepatří rozhodování sporů mezi účastníky pojištění. Česká národní banka rovněž není oprávněna zasahovat do soukromoprávních vztahů mezi pojišťovnami a jejich klienty a tedy ani nařizovat pojišťovnám, zda a v jaké výši mají v případě konkrétní pojistné události poskytnout pojistné plnění či nařizovat přehodnocení již vyplaceného pojistného plnění.

Proto pokud se cítíte být zkrácen na svých právech, zejména co do výše pojistného plnění, můžete se obrátit na obecný soud, který má pravomoc závazně určit, co bylo obsahem Pojistné smlouvy (a zda byl Rozpočet její součástí) a rozhodnout o oprávněnosti Vašich nároků vůči Pojišťovně.

Česká národní banka sděluje, že při provedeném šetření nebyly v postupu Pojišťovny při vyřízení Pojistné události identifikovány žádné nestandardní prvky, které by indikovaly porušení povinností, které jsou dohlíženy Českou národní bankou.

Česká národní banka konstatuje, že na základě provedeného šetření neshledala důvody k zahájení řízení z moci úřední. Česká národní banka tímto naplňuje ustanovení § 42 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle kterého je povinna ve lhůtě 30 dnů od přijetí podnětu oznámit tomu, kdo jej podal, že bylo na základě jeho podnětu zahájeno řízení z moci úřední podle § 46 správního řádu, nebo že nebyly shledány důvody k zahájení řízení z moci úřední.

Česká národní banka Vám děkuje za Váš podnět, který považuje za prospěšný pro výkon dohledu nad finančním trhem v České republice.

.

6. KLIENT SE OBRACÍ NA ČESKOU ASOCIACI POJIŠŤOVEN:

Dobrý den,

dovoluji si Vás požádat o radu jak postupovat když Česká pojišťovna, podle mého mínění zcela prokazatelně porušuje svým jednáním Kodex etiky v pojišťovnictví. 

Při uzavírání “Důchodového pojištění DP10” mi k pojistné smlouvě pracovník České pojišťovny vytiskl na značkovém tiskopisu “Rozpočet na důchodové pojištění, sazba DP10”. Zde je uvedeno moje jméno, vstupní věk, počátek pojištění, doba placení, termín výplaty důchodu, počátek výplaty důchodu základního od věku a dvě varianty výše důchodu základního a dvě varianty výše jednorázové výplaty. Na základě této informace o které jsem přesvědčen, že je pro ČP závazná jsem pojistnou smlouvu uzavíral.

Po skončení doby pojištění mi ale ČP oznámila, že se nejedná pro ČP o závazný doklad ale pouze o jakousi nezávaznou modelaci. Z tohoto důvodu mi po skončení pojistné doby vyplatila přibližně poloviční částku oproti Rozpočtu. Já jsem sice tuto částku převzal ale k podpisu o převzetí jsem doplnil, že ji považuji pouze za zálohu a nadále trvám na výplatě dle Rozpočtu. Následně jsem podal ČP stížnost na plnění. Postupně jsem si s ČP vyměnil čtyři dopisy ale ČP stále trvá na svém stanovisku. 

Protože jsem naprosto přesvědčen, že ze strany ČP dochází k závažnému porušení Kodexu etiky v pojišťovnictví, Odstavec IV., článek 4.1. a 4.2. dovoluji si Vás požádat o zásah tak aby ČP splnila to co bylo písemně sjednáno.  Přikládám kopie Pojistné smlouvy a Rozpočtu. Mimo to mohu ještě doložit čtyři odpovědí ČP na moji stížnost. 

Děkuji.

S přáním krásného dne,

P.R.

7. ODPOVĚĎ ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN:

Vážený pane R.,    

obdrželi jsme Vaši stížnost na porušení Kodexu etiky v pojišťovnictví za strany České pojišťovny. 

Jako zájmové sdružení právnických osob  nejsme dle platných Stanov oprávněni  řešit stížnosti, týkající se smluvních vztahů pojišťoven s klienty, či provádět kontrolu obchodní strategie našich členských pojišťoven (více viz stanovy ČAP na  www.cap.cz  )    

Vaši stížnost  a veškeré dostupné podklady jsme prošetřili z hlediska dodržování  pravidel, obsažených v Kodexu etiky v pojišťovnictví  a  konstatujeme, že  v postupu uvedené pojišťovny v řešení Vašeho případu nebylo shledáno jakékoli porušení uvedeného kodexu.    

S pozdravem,

Z.H.