Zastánci elektronické evidence tržeb v čele s ministrem financí Babišem argumentují velmi dobrými zkušenostmi zemí, které již systém zavedly. Hovoří se především o Chorvatsku, kde se měl zvýšit výběr DPH. Dalším argumentem je také fakt, že poctivý podnikatelé se nemají čeho obávat, protože ti už dnes přiznávají řádně a plně všechny své tržby a příjmy.
„Platit daně by mělo být normální“, říká k zavedení systému elektronické evidence tržeb Patrik Nacher.
Dnes je často normální daně neplatit
Je přitom zřejmé, že současný stav, kdy je v některých odvětvích spíše normální daně neplatit, nebo je omezovat či krátit, znamená především nerovné konkurenční prostředí. Zmiňovanými odvětvími jsou restaurační či hotelová zařízení, maloobchod, či různé služby, kde je velmi snadné příjmy ukrýt a nepřiznat. Ti podnikatelé, kteří v těchto odvětvích ale i v jiných oborech pravidla dodržují a řádně daně platí, se ocitají v konkurenční nevýhodě proti těm, kteří tyto daně neplatí a předem počítají a plánují s tím, že je ani řádně platit nebudou. Krácení daní lze totiž promítnout do nižších cen, či lepších služeb za stejnou cenu. A prostor je v tomto skutečně veliký.
Elektronická evidence tržeb má několik cílů
Pokud tedy vezmeme v úvahu cíle elektronické evidence tržeb, zjistíme, že těchto cílů je hned několik a všechny jsou společensky i ekonomicky odůvodněné.
– Zisk vyšších daní do státního rozpočtu
– Omezení daňových úniků a daňové kriminality
– Nastavit rovnější konkurenční prostředí
Všechny uvedené cíle jsou velmi důležité a to jak z pohledu státu, tak i z pohledu účastníků trhu, kterých se opatření týká, tedy podnikatelů, tak i jejich zákazníků. Společnost jako celek má navíc zájem na řádném dodržování pravidel.
Odpůrci nenabízejí žádnou alternativu. Snížení daní věc neřeší
Šikana, špiclování, buzerace. To jsou charakteristiky, kterými pravice a někteří podnikatelé označují nový systém elektronické evidence. I kdyby tomu tak bylo a tito oponenti měli pravdu, pak nenabízejí tito lidé jiné řešení, tedy alternativu k elektronické evidenci tržeb. Pokud má být touto alternativou jednoduché snížení daní, pak je zřejmé a praxe to ukazuje, že toto řešení nefunguje. Ano, snížení daní by mohlo fungovat výlučně pouze za jediného předpokladu – když by daně byly nulové, či symbolické v řádech jednotek procent. Ano v takovém případě by bylo opět nastaveno rovné konkurenční prostředí, nemusel by se zavádět systém elektronické evidence, ale pouze nenaplníme jeden z hlavních cílů opatření. Nejen že nezvýšíme příjmy do státního rozpočtu, ale dokonce bychom o ně i z větší části přišli.
I při vysokých daních mohou být nedoplatky minimální
Realita zemí jako Dánsko, Švédsko či Norsko, ale i Rakousko dokazují, že státy mohou bohatnout, prosperovat a vybírat daně i s vyššími sazbami těchto daní a to tak, aby bylo normální daně platit. Není vše tedy jen o výši daní, ale také o mentalitě, zaběhnuté slušnosti, pravidlech a také o kontrole. Právě systém elektronické evidence má zajistit kontrolu a dokonce i monitoring příjmů podnikatelů a kontrolu odváděných daní.
