Připomeňme, že náš důchodový systém je systémem průběžným. Tedy to co se od občanů na důchodovém pojištěním vybere, to se obratem vyplatí v plné výši penzistům. Systém je navíc dlouhodobě ztrátový, takže vykazuje každý rok i desetimiliardové schodky. Důvodem je fakt, že pojištění platí čím dál méně lidí, zatímco počet příjemců pojištění dlouhodobě stoupá.
Komentář Pietra:
Četl jsem si teď nějaký výstup tzv. důchodové komise. Ta má za úkol změni parametry reformy a zrušit druhý pilíř důchodového systému. Lidi už si tak nemají nově spořit na svůj důchod a vše se má zase přesunout do průběžného systému. Posílený má být údajně třetí pilíř penzijního připojištění. Čemu už mají lidi vůbec věřit? Tahle komise zasedá a my stále nevím jakým směrem má nová změna systému vůbec vést. Dle některých členů komise je přitom debata této komise pouze teoretická a fylosofická. Členové vůbec nevedou debatu do nějakého rychlého cíle tak, aby už lidi věděli na čem konkrétně jsou a jak se má vše vyvíjet. Já jsem taky vstoupil do druhého pilíře a jsem z celé debaty rozmrzelý a zklamaný. Napřed nám všichni tvrdí jak je důchodová reforma potřebná, nebo spíše nezbytná a jak bez ní nepřežijeme. Pak se změní politická reprezentace a věc už zase tak žhavá není a dokonce se bude vracet to co už tu bylo. Přesněji bych spíše řekl, že se zatím neděje vůbec nic.
Z toho mi vyplývá, že prostě někdo bezoztyšně lže. Potřebujeme reformu, nebo nepotřebujeme? A když už potřebujeme, která cesta je tedy tím nejlepším řešením? Má to být ponechání spoření, nebo naopak posílení průběžného systému, který bude muset být nejspíš posílen zvýšením pojištění?
Reakce naší redakce:
Problém důchodové reformy je poměrně složitý a nejednoznačný. Jsme přesvědčeni o tom, že zavedení druhého pilíře nebylo dobrý řešením. V zásadě se nejednalo o řešení vůbec žádné. Nejen způsob jakým byla tzv. reforma prosazena, tak i skutečný obsah změn je problematický. Pokud chtěla minulá vláda skutečně systém zásadně reformovat a zavést spoření na penzi, pak měla zariskovat a udělat to pořádně, tedy komplexně a nikoliv takto napůl. Výsledkem byly bezzubé změny, prosazené silou jednoho hlasu v poslanecké sněmovně, které problém důchodového systému nevyřešily a ani vyřešit nemohly. Navíc se stát připravil o velkou část prostředků právě z průběžného systému, který dále prohloubil jeho deficit a další nestabilitu.
Tyto polovičaté změny pak vedly k tomu, že do systému vstoupila pouhá desetina odhadovaného počtu občanů. Dá se říci, že systém druhého pilíře tak definitivně zkrachoval.
Je tak jasné, že je potřeba systém změnit. Pokud lidé neměli o druhý pilíř systému zájem a využívá ho skutečně jen minimum lidí, pak není důvod tento pilíř vůbec udržovat. Jeho správa bude takto dražší než jeho výnosy a v celém kontextu důchodového systému, nemá absolutně žádný význam a ani se tak nedá nazývat reformou.
Změny musí nepochybně přispěch k posílení současného prvního pilíře systému a posílení třetího pilíře, který velmi dobře funguje a tedy hlavní směr by měl jít k jeho další podpoře. Systém tak bude jednodušší a efektivnější. Proto buďme rádi za práci komise, která by sice mohla fungovat možná rychleji, ale prioritní je kvalita a propracovanost nových pravidel tak, aby byl systém do budoucna ufinancovatelný a dobře fungoval.
HODNOTIT BANKY V PROJEKTU VSTŘÍCNÁ BANKA MŮŽETE ZDE!
