Čtenář má obavu z toho, že nízkonákladové banky jsou bankami rizikovými, které plují na vlně populismu a boje proti bankovním poplatkům. Ve chvíli, kdy by se objevila nějaká krize se však mohou dostat dle jeho názoru do velkých problémů a potíží. Důvodem je jak neustálá ztráta těchto bank, tak i jejich malá klientská základna. V případě, kdy by tyto banky v případě problémů musely zvýšit poplatky, nebo je zavést jako nepopulární opatření, odešla by jim většina klientů a tyto banky by neměly šanci na záchranu. Čtenář se domnívá, že tyto banky vůbec neměly získat povolení pro působení na tuzemském bankovním trhu.
Čtenář reaguje na článek o nízkonákladových bankách, který si můžete také přečíst ZDE!
Komentář čtenáře:
Zdá se mi, že tu všichni chválí a oslavují internetové banky, jako by to měl být základ naší ekonomiky a trhu. Připadá mi to jako když před léty oslavovali všichni Investoční a poštovní banku, která už dneska jak víme neexistuje, přestože to byla první banka privatizovaná. Malé banky jsou podle mě rizikem bankovního trhu a můžeme na to velmi doplatit. Předně tyto banky přišly s neživotným obchodním modelem, který se má pouze zalíbit klientům a přetáhnout klienty velkým bankám. Je to stejné jako s politiky, když vás před volbama potřebují, tak naslibují hory doly, ale když se má plnit, tak už se k tomu nemají. Tyto banky taky slibují, ze začátku možná někdo i ušetří, ale v případě, kdy si tyto banky dostanou do problémů, tak přijdou o své peníze. Je opravdu inteligentní ušetřit pár stovek měsíčně a nakonec přijít o statisíce. Ale to ať si každý sám posoudí.
Tyhle banky nemají následně šanci obstát v případě nějaké větší krize. Uvědomme si, že ty banky už nyní kumulují ztráty a nejsou schopné se dohrabat do zisku. Zřejmě jsou dotovány nějakými institucemi, kterým jde jen o poškození velkách bank a narušení trhu a následně i spekulovat na pokled cen akcií. V případě krize pak nízkonákladové banky nechají padnout a lidi příjdou o vše co tam mají. Je třeba se nad věcmi zamýšlet i do budoucna a ne jen s ohledem na aktuální zisk.
Když budete kupovat přemrštěně levné potraviny taky si nakonec koupíte šmejd, plnej mouky, žádný maso apod. za nízkou cenu se to prostě vyrobit kvalitně nedá. To samé platí i v bankovnictví. Chvíli to funguje, pár korun se ušetří, ale jak tyhle banky přijdou o štědré sponzory, tak na to doplatí právě jejich klienti. Ten vývoje se mi opravdu nelíbí. Přivítal bych proto nějaký seriozní a vyvážený článek o tomto tématu a ne jen nekritické oslavování malých bank.
Odpověď redaktora:
Dobrý den a děkujeme za Vaši reakci a názor. Tento Váš velmi negativní názor však rozhodně nesdílíme. Trh se neřídí pouze tím co by bylo kdyby, ale žije svým tempem. Nové banky jsou solí na našem trhu a skutečně obohacují bankovní trh, naví se dá říci, že jsou hybateli nových přístupů a vztahu ke klientům. V podstatě si i nástup nových bank a tedy svých konkurentů zavinily i velké banky, které odmítli vyslyšet názory a přádní velké části veřejnosti i svých klientů a dali tak prostor k dispozici právě malým bankám.
Určitě bychom Vás opravili i v tom, že nízkonákladové banky pouze kumulují ztráty. mBank je v zisku již několik let a Air Bank je v zisku už letos a tento zisk se neustále zvyšuje. Ve třetím čtvrtletí už tento zisk dosáhl 150 milionů korun, což není na takto malou banku vůbec málo. Zisk je navíc dosažen i přes velmi nízkou míru poplatků a banka tak potvrzuje, že je schopna vytvářet zisk. Ono strašení velikostí banky není moc na místě. Obětmi velké finanční krize v roce 2008 byly především právě velké banky, které měly nejhorší bilanci úvěrů. Naopak malých bank se problém moc nedotkl. Problémem tak není velikost banky, ale spíše její odpovědnost. Odpovědnost se přitom nemusí projevovat tím, že budeme mít vysoké ceny a klienty zatěžovat nepřehlednými poplatky. Odpovědnost naopak může být i férové jednání a vstřícnost ke klientům.
Rozhodně tak odmítáme, že by malé a nízkonákladové banky nebyly stabilní. Všechny banky dokonce i obstály v testech ČNB.
