Minimální mzda je pro lidi s nízkou kvalifikací a nízkým příjmem určitou zárukou, že za svou práci nedostanou nižší mzdu, než určuje nařízení o minimální mzdě. Na jednu stranu se objevují případy, kdy zaměstnanci zejména v málo produktivních oborech, nevydělají svou prací ani na částku minimální mzdy. Na druhou stranu je také nízká minimální mzda prostorem pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění. Zaměstnavatelé tak jednoduše stanoví pro své zaměstnance minimální mzdu, která je relativně nízká a zbytek uhradí zaměstnanci takzvaně na ruku. Z této částky mimo přitom nehradí ani zaměstnavatel ani zaměstnanec příslušné odvody.
I přes výše uvedené je zřejmé, že minimální mzda se týká zhruba jednoho procenta tuzemských zaměstnanců, tedy výrazného minima. Její zvýšení se tak dotýká nejen minimálního počtu zaměstnanců, ale také minimálního počtu zaměstnavatelů.
Minimální mzda patří v České republice k těm nejnižším. Její výše řadí Českou republiku na 19 místo mezi 22 zeměmi EU, které minimální mzdu zavedenou mají. Tuzemská minimální mzda tak patří k těm nejnižším i z hlediska mezinárodního srovnání. To do určité míry vylučuje námitku, že zvýšení minimální mzdy povede k nezaměstnanosti, nebo k horší konkurenceschopnosti tuzemských podnikatelů či živnostníků. U jednotlivců, kteří mají velmi nízkou produktivitu práce, je samozřejmě předpoklad, že se jich podnikatelé zbaví a tato místa zruší, protože jejich faktický výnos nebude odpovídat vyšší minimální mzdě. Možné propouštění takovýchto lidí však zasáhne pouze malou část zaměstnanců s minimální mzdou a ne celkové nezaměstnanosti se toto nijak projevit nemůže.
Z pozice vlády, která má výrazné sociální priority, je zvyšování minimální mzdy ideálním sociálním opatřením pro nízkopříjmové zaměstnance. Vláda tak může zvyšovat životní úroveň těchto zaměstnanců, aniž by jí to cokoliv stálo, protože toto zvýšení je povinen uhradit zaměstnavatel. Obecně z hlediska ekonomiky jako celku je zvyšování minimální mzdy určitým tlakem i na další zaměstnavatele a ekonomickou náladu, která má vést k rychlejšímu zvyšování tuzemských mezd. Zejména v době, kdy ekonomika roste je zvyšování mezd zaměstnanců, samozřejmě navázané na vyšší produktivitu práce, ideálním opatřením k udržení tohoto růstu a přibližování ekonomické úrovně České republiky k průměru zemí EU.
V minulosti minimální mzda a její výše spíše stagnovala. Od roku 2007 do roku 2012 se v podstatě nezvyšovala a zůstávala na částce 8 050 korun. Teprve s nástupem levicových vlád od roku 2013 dochází k razantnějšímu zvyšování minimální mzdy až na plánovanou úroveň 9 900 korun od ledna příštího roku.
