„Pana ministra jsem informoval o tom, že v České spořitelně máme zájem minimalizovat negativní finanční dopady, které vyvolala změna legislativy,“ uvedl Kysilka. Podrobnosti banka nechtěla sdělit. „Další detaily nemůžeme rozkrývat,“ řekla Klára Pačesová z tiskového centra. Předmětem jednání podle ní bude „ukončení projektu“.
.
.
Podle dřívějších informací spořitelna do projektu investovala kolem 300 milionů korun. Smlouvu měla mít na 12 let, tedy do ledna 2024. Příjemci dávek podle kontraktu automaticky dostali spořitelní konto, přes něž k nim plynuly dávky. Měli si je vybírat s sKartou v bankomatu, mohli s ní i platit. Počítalo se s tím, že by se v budoucnu přes sociální karty a účty k nim vyplácely i penze. Plastikovou kartu má kolem 280.000 lidí.
Koníček ČTK před deseti dny řekl, že spořitelna zašle ministerstvu do pár dnů svou představu o tom, na co by případně mohla mít po předčasném zrušení projektu nárok. Dodal, že banka určitě „nějaké nároky“ mít bude, nepředpokládal, že by se pohybovaly ve stamilionech. Dokument měli posoudit právníci resortu, pokud by návrhy byly oprávněné, začalo by prý vyjednávání. To by se mělo podle Kysilkova vyjádření zahájit za necelé tři týdny. Jasno do případu by mohl vnést i Ústavní soud, který oprávněnost uzavření smlouvy na sKarty posuzuje.
ČTK se ministra v demisi dnes nepodařilo zastihnout. V tiskové zprávě uvedl, že se ministerstvo se spořitelnou a úřadem práce dohodlo na harmonogramu ukončení projektu. Pokud by zákon o zrušení sKaret byl účinný od 1. listopadu, definitivně by skončily nejpozději v dubnu příštího roku, upřesnil Koníček.
Projekt odstartoval za exministra Jaromíra Drábka (TOP 09). Od začátku ho kritizovala rada postižených a opozice, výhrady měl také ombudsman a Úřad pro ochranu osobních údajů dal ministerstvu i pokutu. Podle Drábka měl resort díky projektu ušetřit za rozesílání dávek poštou a neměl nic platit. Koníček už dřív řekl, že ministerstvo kvůli sKartám vydalo asi 82,54 milionu korun a zrušení ho vyjde na víc než 5,24 milionu. Za posílání peněz od státu potřebným poštou se ušetřilo kolem 40 milionů. Karty totiž dostalo méně lidí, než se počítalo, měl je mít milion příjemců.
