Někdy v polovině roku 2005 mě začal tehdejší osobní bankéř, Ing. Radovan Král, přesvědčovat, že je potřebné korunové peněžní prostředky, které jsem měl uloženy na účtu, investovat do cenných papírů. Vzhledem k tomu, že o žádnou investici do cenných papírů jsem neměl zájem, osobní bankéř mě opakovaně kontaktoval a tvrdil, že je k dispozici dluhopis Lehman Brothers, jehož emitentem je společnost se sídlem na Kajmanských ostrovech, což je oblast se zvýhodněným daňovým režimem (tzv. daňový ráj), a což osobní bankéř považoval za velmi výhodné. Současně bankéř zdůrazňoval absolutní bezpečnost, tj. bezrizikovost takového cenného papíru. Tlaku osobního bankéře jsem dlouhodobě odolával, v důsledku čehož osobní bankéř neuspěl s cenným papírem ISIN XS232939438, který v říjnu 2005 skutečně emitovala (vydala) společnost se sídlem na Kajmanských ostrovech.
Aktivita osobního bankéře potom na nějakou dobu ochladla. Obnovila se na počátku roku 2006, kdy osobní bankéř začal znovu nabízet tzv. „caymanské“ cenné papíry, v podstatě stejnými slovy za zdůrazňování maximálních výhod a žádných rizik. O tom, že by šlo o jiný cenný papír než ten, který mi nabízel předtím, se nezmínil.
Tomuto tlaku osobního bankéře, který stále telefonoval a opakovaně mě navštěvoval i na pracovišti, jsem nakonec podlehl a přistoupil jsem na jeho investiční doporučení. Trval jsem však na tom, aby mi byla dána nějaká listina, z níž by bylo patrno, jaký cenný papír je mi nabízen (ba přímo vnucován). Pokud jsem totiž v minulosti, vždy na doporučení osobního bankéře (tedy nikoliv z vlastní iniciativy), nějaký dluhopis koupil, dostal jsem informaci, o jaký dluhopis jde, jaký je jeho ISIN, kdo cenný papír vydal, jaká jsou jeho rizika, kdo je v současné době vlastníkem cenného papíru, a za jakých podmínek a kdy bude vykoupen bankou zpět. Takové informace jsem u Ing. Krále postrádal, neboť ten jenom stále znovu opakoval, že jde o absolutně bezpečný „caymanský fond“.
Po vznesení tohoto požadavku se nějakou dobu nedělo opět nic a teprve někdy kolem 17. května 2006 mi osobní bankéř telefonicky sdělil, že se mu již podařilo sehnat prospekt tohoto cenného papíru. Proto jsem souhlasil, že o věci s ním budu jednat dne 19. května 2006.
Toto jednání proběhlo nikoliv v bance, nýbrž v mé kanceláři. Před dvěma svědky pak Ing. Král prohlásil, že prospekt, který mi předává, se týká cenného papíru, ohledně kterého připravil již smlouvu a další listiny.
Na důkaz toho, že jde o „caymanské dluhopisy“, mi Ing. Král ukázal příslušné listy propagačného prospektu, kde je jako emitent uveden Anthracite Investments (Cayman), Ltd., a Cayman SPV – odkaz č. 1. Znovu pak zdůraznil, že jde o zcela bezpečné cenné papíry, u nichž nehrozí žádné riziko. Žádnou jinou informaci mi neposkytl, a to přesto, že vybízel k „obchodu“, do nějž jsem měl vložit téměř všechny korunové prostředky, které jsem měl na účtu u Živnobanky. Vzhledem k tomu, že o poctivosti banky a o pravdivosti slov Ing. Krále jako jejího reprezentanta jsem neměl (a ani objektivně nemohl mít s ohledem na přesvědčivost bankéře) žádné pochybnosti, listiny vyhotovené a dopředu podepsané úředníky banky, které mi Ing. Král předložil, jsem téhož dne, tj. 19. května 2006, podepsal.
Podle Smlouvy o obstarání koupě nebo prodeje zahraničních cenných papírů, jejich správě a uložení (dále jen komisionářské smlouva) mohou být předmětem obchodů podle této smlouvy pouze zahraniční cenné papíry obchodované na regulovaném trhu – odkaz č. 2.
V Pokynu k nákupu/prodeji zahraničních cenných papírů (dále jen Pokyn k nákupu) je cenný papír označen takto: Lehman Brothers principal protected note linked to the Allweather Strategy Fund II, 120 autocallable (shodně s údaji v prospektu); namísto ISIN je uvedeno TBD a platnost pokynu je vymezena dobou od 19. 5. do 23. 5. 2006 – odkaz č. 3.
V rovněž vyhotoveném a podepsaném Investičním dotazníku jsem pak mj. uvedl, že nemám zkušenosti s obchodováním na kapitálovém trhu, že nerozumím podstatě pákového efektu (leverage), ani podstatě prodeje na krátko (short sale) s dodatkem, že tyto instrumenty nebudou použity – odkaz č. 4.
Vzhledem k tomu, že Živnobance i osobnímu bankéři jsem plně důvěřoval a byl jsem přesvědčen, že o moje peníze je dobře postaráno, přestal jsem následně celé záležitosti věnovat zásadní pozornost. Na základě informací osobního bankéře jsem byl dlouhou dobu ponecháván v přesvědčení, že Živnobanka svým jménem pro mě a na můj účet zařídila koupi cenných papírů uvedených v prospektu, a že jsem tedy ve smluvním vztahu s výše uvedeným emitentem (tj. Anthracite).
Od Živnobanky, ani jejího právního nástupce (UniCredit Bank Czech Republic, a.s.) se mi následně nedostalo žádné informace (navzdory smlouvě o správě cenných papírů) o tom, že nastupující finanční (úvěrová) krize se může týkat i těchto cenných papírů. Zvláště když v květnu 2007 byla na můj účet připsána částka představující tzv. 6 % bonus (kupón), deklarovaný v prospektu.
Neměl jsem rovněž důvod pochybovat, že banka dostojí svým smluvním závazkům z komisionářské smlouvy.
Dne 16. září 2008 došlo ke krachu investiční banky Lehman Brothers, o čemž jsem se dověděl ze sdělovacích prostředků. Nikde se však neobjevila informace, že úpadek Lehman Brothers by se týkal i cenných papírů emitovaných společnostmi se sídlem na Kajmanských ostrovech.
Byl jsem proto zcela klidný, a to až do 14. října 2008, kdy sdělila telefonicky mé manželce moje tehdejší osobní bankéřka, že úpadek Lehman Brothers se týká i mých cenných papírů, a že tedy nemám nic.
Následovala jednání s úředníky banky a písemná korespondence, v níž UniCredit Bank, a.s. (dále jen UCB), přišla s tvrzením, že při tomto obchodu postupovala správně, současně odmítla jakoukoliv svou odpovědnost s tím, že jde výlučně o tzv. „investorské riziko“ jejích klientů.
Takový přístup banky mně přímo šokoval, byť zpočátku jsem se domníval, že banka porušila toliko své povinnosti spojené se správou cenného papíru.
Z jednoho z dopisů banky jsem se poté dověděl, že emitentem cenných papírů ISIN XS0255600941, evidovaných na mém účtu zahraničních cenných papírů, vedeném bankou v druhotné evidenci, není „caymanská“ společnost (Anthracite), nýbrž bankrotující Lehman Brothers Treasury CO BV se sídlem v Amsterdamu.
Následně, když jsem začal zjišťovat, jak to ve skutečnosti s celým tímto „obchodem“ bylo, vyšla najevo řada skutečností, které potvrzují porušení i dalších zákonných i smluvních povinností ze strany bývalé Živnobanky, a.s., jako obchodníka s cennými papíry, zejména:
- na můj účet zahraničních cenných papírů byly bankou zapsány jiné cenné papíry, než které mi byly bezprostředně před podpisem komisionářské smlouvy prezentovány,
- specifikace cenného papíru v Pokynu k nákupu je natolik nekonkrétní, že bylo možno zakoupit více cenných papírů,
- cenný papír, zapsaný na mém účtu zahraničních cenných papírů, není veřejně obchodovaný na regulovaném trhu cenných papírů,
- namísto dluhopisů byly na můj účet zapsány cenné papíry, které mají parametry finančního derivátu atd.
K tomuto se vrátíme v dalším díle.
PŘÍLOHY:
Obrázek č. 1
Obrázek č. 2
Obrázek č. 3
Obrázek č. 4
