Pan Petr půjčil na základě smlouvy o půjčce paní Janě dvě stě tisíc korun. Paní Jana se totiž dostala po vyhazovu z práce do těžké situace a nebyla schopna splácet svůj úvěru u České spořitelny.
Prvních deset splátek Jana řádně Petrovi splácela. Po jedenácté už však splátka nedorazila. Pan Petr, jinak hodný a poctivý člověk se obrátil na paní Janu a chtěl vysvětlení. Paní Jana však přestala komunikovat. Bylo jasné, že u paní Jany není vše v pořádku a zřejmě se ani v tomto případě nejednalo o její jediný dluh. Paní Jana si zřejmě vykalkulovala, že se jí vysoké dluhy již nevyplatí splácet, což také udělala.
Pan Petr tedy podal žalobu, zaplatil soudní poplatek a soud také vyhrál. Když asi po měsíci podal návrh na exekuci k exekutorovi, dověděl se, že dluh vymáhat nelze. Důvod?
Paní Jana chytře podala návrh na oddlužení. Ten jí byl schválen a věřitelé měli přihlásit své pohledávky do jednoho měsíce. Vše však proběhlo pouze na internetových stránkách informujících o těchto řízeních, což samozřejmě pan Petr jako laik, který ani neměl peníze na právníky, nevěděl. Nikdo ho o řízení neinformoval a ani to nebylo nikoho povinností. Bohužel. Pan Petr tak svou pohledávku za Janou nepřihlásil a nebyl jediný.
Ačkoliv tedy pan Petr soud vyhrál, zaplatil poměrně vysoký soudní poplatek, nic mu to nepomohlo a Petr tak definitivně o své peníze přišel. Pro Petra tak podmínky a povinnosti, stejně jako celá úprava osobního bankrotu znamenala osobní tragédii. Za svou ochotu a dobrotu přišel o mnohaleté úspory. Vše podle zákona.
