Velký paradoxem tuzemské ekonomiky je velká zaměstnanost
I když se může zdát, že vysoká zaměstnanost je pro ekonomiku pozitivní, nemusí tomu tak být pro každého. Například pro zaměstnavatele je nízká nezaměstnanost velkou komplikací a problémem. Nemohou totiž najít v případě rozšiřování výroby dostatek pracovníků. Podle posledních informací chybí tuzemskému průmyslu více než 140 tisíc zaměstnanců. Naproti tomu je na úřadech práce registrováno 380 tisíc nezaměstnaných. Velká část z těchto nezaměstnaných lidí však žádnou práci ve skutečnosti nechtějí a nehledají, nebo jsou nezaměstnatelní z důvodu zdravotních nebo charakterových. V drtivé většině se také jedná o lidi se základním vzděláním, jejichž zaměstnání v průmyslu nebo jiných náročnějších pozicích je nemyslitelné.
Zaměstnavatelé tak volají po uvolnění bariér a přílivu kvalifikované pracovní síly z Ukrajiny, Vietnamu nebo Běloruska.
Ekonomika je hladová po zaměstnancích, ale platy jsou nízké
Ekonomika naší struktury, zaměřená na subdodávky, a manuální práci potřebuje hodně pracovníků, protože lidská síla je zde těžko nahraditelná stroji či roboty. Na druhou stranu je zde striktně omezený prostor pro růst mzdy. Obecně je nárůst mzdy či mzdové odměny jedním z nejefektivnějších způsobů jak zvýšit výkonnost zaměstnance. Zaměstnanec za vyšší mzdu pracuje intenzivněji, déle, méně přerušuje pracovní dobu, nevěnuje se svým osobním věcem a je ochotný pracovat i přes čas. Od zaměstnance s platem do 20 tisíc korun můžeme toto vyžadovat skutečně jen teoreticky.
Pokud by ekonomika, stejně jako ta Německá byla zaměřena na produkci zboží a výrobků s vysokou přidanou hodnotou a tedy i s vyšší cenou na výstupu, nebyl by problém nejen zajistit zaměstnance, případně je nahradit další robotizací, která jako jediná dokáže skokově zvýšit produktivitu práce, ale také jejich výkonnost. Například práce jednoho kvalitního programátora, který vyvine nový software, dokáže přinést jeho zaměstnavateli přínos mnoho milionů či desítek milionů korun a nahradit práci mnoha dalších lidí. Takový programátor pak může dostat statisíce korun ve svém platu či odměnách. Takového výkonu ale dělník v továrně s manuální výrobou nemůže dosáhnout nikdy.
Práce dělníka by nyní už měla být výhradně na počítači či při řízení robota
Práce dělníka už by neměla být pouze manuální výrobní prací, jako tomu bylo před třiceti lety, ale práce s počítačem, práce s roboty, či doplňující montážní práce, kterých roboti nejsou schopni. To je cesta k vyšším mzdám, vyšší kvalifikované pracovní síle a dostatku motivovaných a odborně vybavených zaměstnanců. Touto cestou by se měla vydat většina naší ekonomiky. V opačném případě se ze začarovaného kruhu montážní ekonomiky s nízkými mzdami, nízkou produktivitou a nízkými ceny výrobků nikdy nedostaneme.
KALKULÁTOR BANKOVNÍCH POPLATKŮ NALEZNETE A VYZKOUŠÍTE ZDE!
