Podíl dospělých občanů ČR zapsaných v registrech SOLUS je nejnižší od roku 2011

„V Olomouckém kraji klesl podíl občanů se závazky po splatnosti v negativním registru SOLUS poprvé v historii sestavování našeho indexu pod hranici 7 %. Potíže občanů jsou zde přibližně poloviční než Ústeckém kraji, kde je podíl osob s dluhem po splatnosti těsně pod hranicí 14 %,“ uvedl Jan Stopka, tajemník sdružení SOLUS.

I když jsou poklesy mezi jednotlivými čtvrtletími relativně malé, lze hovořit o pozitivním trendu zlepšující se platební morálky českých spotřebitelů. Zásadním způsobem k ní však přispívají právě registry klientských informací, které pomáhají omezit další zhoršování situace spotřebitelů, kteří již nezvládají řádně splácet jiné smluvní závazky a tím usnadňují jejich návrat života bez dluhů po splatnosti. Opodstatněnost registrů dokládá také jejich zakotvení do aktuální verze zákona o ochraně spotřebitele z roku 2015.

„Odhadujeme, že bez registrů klientských informací by v ČR mohlo mít závazky po splatnosti až dvojnásobné množství občanů. Vycházíme přitom ze srovnání se zeměmi, kde registry klientských informací nefungují nebo nemají oporu v zákonech – například v Maďarsku, Lotyšsku nebo Slovinsku,“ dodává Jan Stopka.

Podíl počtu osob se závazkem po splatnosti v negativním registru SOLUS na celkovém počtu obyvatel ve věku 18 let a více v jednotlivých krajích.

V Registru fyzických osob SOLUS bylo ke konci září 2017 zapsáno XXX tisíc osob s celkovými závazky po splatnosti ve výši XX miliard korun. Do činnosti sdružení je zapojeno 55 členských společností, které poskytují služby v oblasti bankovních úvěrů a stavebního spoření (13 společností), nebankovních půjček (25), telekomunikačních služeb (11), distribuce energií (4), P2P půjček (2) a v oblasti obchodu (2).