Modelová situace: Představme si, že se vám konečně podařilo dát stranou nějakou rezervu — pár výplat, které jste neutratili. Na běžném účtu skoro neúročená leží zbytečně. Chcete ji mít v bezpečí a zároveň ať něco vynese. V bance vám nabídnou dvě věci: spořicí účet a termínovaný vklad. Znějí skoro stejně. Čím se vlastně liší a co si z toho vybrat?
Co radí instituce:
Začněme tím nejdůležitějším: nehledejte, který nástroj je lepší. Žádný takový totiž není. Spořicí účet a termínovaný vklad jsou dva nástroje na jinou práci a rozhodují o tom dvě otázky — kdy budete peníze potřebovat a jestli chcete jistou sazbu. Pojďme si je projít.
Začněme dostupností. Na spořicí účet si peníze kdykoli pošlete a kdykoli je zase vyberete, bez vázanosti a bez výpovědní lhůty — máte je prostě po ruce. Jeden háček tu ale je, a je férové ho zmínit: spořicí účet je záměrně střídmější než běžný účet. Třeba u Fio spořicího účtu je počet odchozích plateb a výběrů omezen na pár do měsíce a nenastavíte si z něj SIPO, trvalé příkazy ani inkaso. Termínovaný vklad je úplný protiklad — peníze na něm na předem dohodnutou dobu zamknete. Právě to je podmínka, za kterou vám banka nabídne vyšší úrok.
Druhá otázka je o sazbě a tady je rozdíl ještě podstatnější. U spořicího účtu je úročení proměnné — banka ho v čase mění podle ekonomické situace, sazeb České národní banky a hlavně podle své obchodní politiky. O změně vás musí informovat s předstihem, ale měnit ji může. Termínovaný vklad to má opačně: jednoduše řečeno, sazbu si při sjednání zamknete. Po celou dohodnutou dobu platí, na čem jste se domluvili, bez ohledu na to, jak se trh pohne. To je jeho hlavní kouzlo — jistota.
Jenže ta jistota něco stojí. Co když budete peníze potřebovat dřív? U spořicího účtu žádný problém, jsou vaše. U termínovaného vkladu se k nim taky dostanete, ale předčasný výběr porušuje dohodu, a tak ho banka zatíží sankcí — sníženým úrokem. A většinou nejde vybrat jen kousek; když musíte sáhnout dovnitř, ruší se celý vklad. Proto si dovnitř dávejte jen peníze, které opravdu nebudete chvíli potřebovat.
A společná dobrá zpráva na závěr, ať si vyberete cokoli: o své úspory se bát nemusíte. Vklady na obou nástrojích jsou ze zákona pojištěné do výše 100 000 eur na jednoho klienta u jedné banky. Pozor na jednu věc, která lidi často překvapí: tenhle limit se nepočítá na produkt, ale na vkladatele u dané banky — pro výplatu náhrady se všechny vaše vklady u jedné banky sečtou dohromady. Spořicí účet i termínovaný vklad u téže banky tak spadají pod jeden společný strop, ne pod dva. A klient přitom nenese žádnou spoluúčast.
Komu se tedy co hodí? Vezměte si to takhle: spořicí účet je na rezervu, kterou chcete mít po ruce a sáhnout do ní kdykoli — výměnou berete proměnnou sazbu. Termínovaný vklad je na peníze, o kterých víte, že je rok nebo dva nebudete potřebovat a chcete u nich pevnou, předem danou sazbu. Spousta lidí rozumně používá obojí: menší část jako pohotovostní rezervu na spořicí účet, zbytek se zamknout na termínovaný vklad. Rozhodněte se podle toho, kdy peníze budete chtít zpátky — ne podle toho, kdo zrovna inzeruje vyšší číslo.
Přečtěte si také: další díly naší poradny o spoření a chytrém uložení rezervy najdete na našem webu.
