Nejprve trocha teorie – zaměříme se na dvě nejdůležitější složky provozních výnosů bank, a sice:
- čisté úrokové výnosy (původní účel bankovní činnosti: poskytování úvěrů a přijímání vkladů)
- čisté výnosy z poplatků a provizí (postupným rozvojem dalších finančních zprostředkovatelů a odlivem klientů banky začaly své výnosy diverzifikovat – vybírat poplatky)
.
ZAJÍMÁ VÁS, KDE SE VZALY BANKOVNÍ POPLATKY? VÍCE ZDE!
.
Abychom mohli porovnat, zdali se banky zaměřují spíše na úrokové výnosy (operace s úrokovými sazbami), nebo na poplatkové výnosy (cenová politika více či méně transparentně ukrytá v sazebnících), budeme sledovat poměr čistých úrokových výnosů a čistých poplatkových výnosů.
Ten nám ukáže, kolik jednotek (CZK, EUR) čistých výnosů z úrokových operací připadá na jednu jednotku vybraných poplatků. Jelikož jsou ve výkazech bank retailové výsledky agregovány spolu s výsledky bankovnictví korporátního, může se samozřejmě stát, že zatímco v úrokových výnosech banky vydělávají hlavně na fyzických osobách, na poplatcích ždímou hlavně podnikatele a firmy, nebo naopak. My však budeme porovnávat národní pohledy, tj., všechna data jsou agregovaná za jednotlivé roky.
.
UŠETŘETE SI NA NOVÉ LYŽE, MOBIL NEBO AUTO LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINOU
.
V České republice se po fluktuacích a poklesu v 90. letech vývoj obrátil. Po dramatickém nárůstu poplatků v druhé polovině 90. let, který se projevil v poklesu sledovaného indexu, se situace stabilizovala a poměr úrokových výnosů a poplatkových výnosů se pomalu zvedá. Ale nikoliv kvůli klesajícím poplatkům jak by se mohlo zdát. Ty rostou po celé sledované období, avšak relativně pomaleji než úrokové výnosy. Na grafu jsou zobrazena data za období 1995 až 2009. Hodnoty začínají indexem 2, tj. tuzemské banky mají dvakrát a něco (viz konkrétní rok) větší čisté úrokové výnosy než ty plynoucí z poplatků.
V Estonsku je situace velmi podobná jako v České republice, a to zejména v druhé polovině sledovaného období. Estonský bankovní sektor totiž větší diverzifikaci svých výnosů uplatňoval již v první polovině sledovaného období, tedy v 90. letech. Shodný trend poklesu a následného drobného růstu se ve srovnání s Českou republikou rozdělil až v posledním analyzovaném roce, 2009. Zvýšená mezera mezi úroky a poplatky v České republice v Estonsku nebyla reflektována, naopak – tam se rozdíl mezi úrokovými výnosy a poplatkovými výnosy zmenšil.
Poměry čistých úrokových výnosů a čistých výnosů z poplatků a provizí ukazuje následující graf.
GRAF: Čisté výnosy z poplatků a provizí a čisté úrokové výnosy v ČR a Estonsku
Zdroj dat: OECD






