Tyto „investice“ mají často řadu věcí společných. Jedná se vždy o investiční firmy nebo fondy ze vzdálených, velmi atraktivních lokalit (Velká Británie, Dubaj a Spojené arabské emiráty, Čína, Indie, Latinská Amerika…), obchodující s atraktivně znějící komoditou (zlato, diamanty, grafit, nemovitosti, právě vznikající společnosti, inovace technologií…). A co je nejlepší, prý to skutečně funguje! Kamarád, kolega nebo známý vašeho přítele investují už rok nebo dva a pravidelně dostávají slíbené výnosy! Proto s tím váš přítel začal taky a vy byste se měl/a přidat, pokud vám není lhostejná vaše situace
Zaujalo vás to? Tak vítejte na palubě letadla. O nic jiného se s drtivou pravděpodobností nejedná. Podobná letadla, kterým se odborně říká Ponziho schémata (podle Charlese Ponziho, jenž systém vymyslel), totiž poletují po celém světě. Že vám není jasné, o co jde?
.
VYHRAJTE FOŤÁK NIKON V NOVÉ SOUTĚŽÍ FINANČNÍ GRAMOTNOSTI
.
Ponziho schéma je systém, jehož jediným záměrem je vylákat od důvěřivých kavek (investorů) peníze. Funguje zpravidla tak, že jednotlivec, který se nechá zlákat, uzavře s provozovatelem systému smlouvu, která mu ukládá v pravidelných intervalech (nejčastěji měsíčně) investovat do „fondu“ finanční prostředky v určité výši, případně zaplatit vstupní poplatek, nebo obojí. Provozovatel však tyto peníze neinvestuje do avizovaných aktiv, ale shromažďuje je u sebe. Nemalou část z nich používá pro vlastní soukromou potřebu a sebeprezentaci, část z nich používá pro vyplácení „výnosů“ investorům, čímž předstírá, že celý systém skvěle funguje, a zbytek udržuje jako rezervu (kdyby chtěl někdo náhodou z letadla vystoupit, musí jej mít z čeho vyplatit, aby investoři nepojali podezření a nezačali vystupovat ve velkém). Všímavému čtenáři je jasné, že celý systém může fungovat jen tak, že do letadla budou nastupovat další a další lidé, tím pádem se bude základna investorů rozšiřovat, tedy bude provozovatelům přibývat objem finančních prostředků.
Jak toho dosáhnout? Jednoduše – provozovatel často slibuje každému investorovi provizi za to, že přiláká další ovečku. Vidina nemalého bonusu tak motivuje lidi k tomu, aby lákali rodinné příslušníky, známé nebo další klienty. Jedině tak se Ponziho systém udržuje v chodu. Úspěšné systémy, kterým se podaří vytvořit dojem důvěryhodnosti a profesionálnosti, mohou bezproblémově „fungovat“ celá desetiletí, viz americký guru Bernard Maddoff.
PRÁVNÍ STRÁNKA VĚCI:*
A jak se na Ponziho schéma dívá právo? Jak píše právnička Gabriela Molnárová, Ponziho schéma je trestným činem. „Pachatel totiž investorům slibuje obrovské zisky, kterých má být dosaženo v relativně krátké době. On sám však již od počátku nemá úmysl od investorů získané finanční prostředky investovat do jakéhokoli legitimního ziskového podniku. Místo toho část z vybraných peněžních prostředků předává zpět investorům a předstírá, že jde o zisky z již uskutečněných investic. Vzhledem k popsanému charakteru Ponziho schématu je zřejmé, že jeho provozování může být stíháno jako trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona. Objektivní stránka tohoto úmyslného trestného činu, která spočívá v tom, že pachatel uvede někoho v omyl nebo využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnost, dále že tato osoba v důsledku svého omylu provede majetkovou dispozici a touto dispozicí vznikne na cizím majetku škoda nikoli nepatrná a zároveň se tím pachatel nebo někdo jiný obohatí, je v případě Ponziho schématu splněna.“
Mollnárová dále upozorňuje, že provozovatel Ponziho schématu může být vedle trestného činu podvodu samozřejmě stíhán i pro spáchání jiných trestných činů, zejména podle hlavy druhé zvláštní části trestního zákona.
—
*S využitím materiálu od Mgr. Gabriely Molnárové
