Na příkladu bankovních poplatků jsme si v minulosti vyzkoušeli, že Češi jsou při hájení svých zájmů a práv vůči velkým institucím velmi pasivní. To samé nyní platí i o schopnosti občanů v České republice domoci se vyšších platů. V České republice v podstatě neznáme stávky. S výjimkou občasných protestů v našich automobilkách jsou stávky spíše neznámým pojmem. V zahraničí se přitom stávkuje výrazně více.
Zatímco se tedy ekonomická výkonnost naší země zvyšuje, a zvyšují se i zisky firem, mzdy se zvedají jen velmi mírně. Firmy si tak zachovávají současné nízké mzdové náklady, které přispívají k dalším ziskům v budoucích letech. Češi přitom za současnou výši platů velmi dobře pracují. Zatímco se v roce 2014 zvýšily zisky firem o 13 procent, mzdy rostly o pouhá 2 procenta. Více se přitom zvyšovalo ve státním sektoru, kde se mzdy zvyšovaly v průměru o 3 procenta. Nárůst mezd a zvyšování dynamiky nárůstu mezd je přitom velmi důležitý nástroj a impuls pro další růst ekonomiky. Zatímco vývozy firem stoupají, domácí spotřeba roste poměrně mírným způsobem a to navzdory tak mírnému nárůstu mezd.
Dle údajů Eurostatu činí příjem Čechů 72,8 procenta průměru EU. Je to v podstatě stejná hodnota jako u Slováků, kteří mají příjem 72,7 procenta. Řekové, kteří se potýkají s dluhovou krizí, pak získávají příjmy 72,9 procenta EU.
Naopak ekonomická výkonnost, tedy výše hrubého domácího produktu České republiky na obyvatele představuje 83 procenta průměru EU. To znamená, že za nižší plat dosahujeme vyšší ekonomické výkonnosti, než u dalších zemí. Obecně je známo, že plat v Německu dosahuje v průměru 3 500 Euro, při přepočtu na naše koruny to představuje 94 500 korun. Tuzemská průměrná mzda naopak činí necelých 25 000 korun. Pokud se do těchto údajů zahrnou i hodnoty kupní síly, tedy rozdílná výše cen v obou zemích, pak se dostaneme k uvedenému reálnému rozdílu příjmů 54 procent ve vztahu k průměrnému příjmu mezi ČR a Německem.
Bez vyššího růstu mezd přitom dlouhodobější růst ekonomiky ČR nebude možný a bude výrazně pomalejší. Vyšší mzdy totiž neznamenají pouze vyšší náklady podniků, ale také vyšší kupní sílu a tedy i větší trh zejména pro tuzemské výrobky a služby.
Porovnání za rok 2013 (EU = 100 %)
|
Země |
Hrubý disponibilní příjem |
|
Německo |
127,5 % |
|
Rakousko |
122,7 % |
|
Francie |
114,6 % |
|
Švédsko |
114,4 % |
|
Belgie |
113,6 % |
|
Finsko |
113,0 % |
|
Nizozemsko |
110,5 % |
|
Velká Británie |
107,3 % |
|
Dánsko |
105,2 % |
|
Itálie |
101,3 % |
|
Irsko |
94,7 % |
|
Španělsko |
91,1 % |
|
Kypr |
87,4 % |
|
Portugalsko |
83,0 % |
|
Slovinsko |
78,7 % |
|
Litva |
73,1 % |
|
Řecko |
72,9 % |
|
Česká republika |
72,8 % |
|
Slovensko |
72,7 % |
|
Polsko |
68,9 % |
|
Estonsko |
63,2 % |
|
Maďarsko |
62,8 % |
|
Chorvatsko |
60,4 % |
|
Lotyšsko |
57,9 % |
|
Rumunsko |
43,5 % |
Zdroj: Český statistický úřad, Eurostat





