Den finanční gramotnosti spadá na 8. září. V rámci diskuse odborníků k otázkám finanční gramotnosti v Česku byly prezentovány výsledky výzkumu, jenž pro společnost Partners na základních a středních školách realizovala agentura MindBridge Consulting.
Již rok probíhá na základních školách povinná výuka finanční gramotnosti. Z výzkumu mimo jiné vyplynulo, že vstupní znalosti žáků a studentů před zahájením výuky finanční gramotnosti jsou malé až nulové.
„Základní znalosti o trhu, nějakých finančních institucí, povědomí o používání platební karty a bankomatu má podle pedagogů téměř polovina dětí, 45 procent. Na střední úrovni je čtvrtina studentů. Ti se již orientují v základních finančních produktech s vědomím, na co který je,“ doplňuje Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR Partners. „Téměř třetina, 29 procent, ale má znalosti nulové. Z výsledků jasně plyne, že výuka finanční gramotnosti byla zavedena doslova za pět minut dvanáct. Současná generace mladých lidí už žije ve svobodném světě, kde nabídka finančních produktů je obrovská a orientovat se v nich bude pro ně nezbytné.“
Nejčastěji výuka finanční gramotnosti na základních a středních školách probíhá jako výklad látky s následným zkoušením nebo testem se známkováním (45 %), nebo jako přednáška bez zkoušení či testu (40 %).
„V rámci projektu Den finanční gramotnosti, který se věnuje vzdělávání žáků na ZŠ, studentů na SŠ a dospělých a letos bude rozšířen i na výuku pro seniory, využíváme formu interaktivních přednášek se zapojením účastníků pomocí diskuse či her. V rámci projektu jsme touto formou za dva roky odškolili již přes 1 100 lekcí Školy finanční gramotnosti a reference jsou velice pozitivní. Je škoda, že podle výzkumu tuto metodu využívá jen 35 procent pedagogů,“ komentuje výsledky Viola Baštýřová, koordinátorka projektu Den finanční gramotnosti.
Děti láká hospodaření domácnosti, investice ne
Jako nejdůležitější téma (55 %) pro budoucí život žáků a studentů je samotnými učiteli hodnoceno „hospodaření domácnosti“ (tedy práce s příjmy a výdaji, tvorba rozpočtu). Druhým nejdůležitějším tématem jsou „finanční produkty“ (25 %), základní bankovní a pojišťovací produkty a principy půjček včetně RPSN. Co se týká atraktivity tématu pro žáky, tak pedagogové označili nejčastěji (33 %) „hospodaření domácnosti“. Na druhém místě se umístilo téma „peníze“ (22 %) zaměřené na mechanismy zhodnocení či ztráty hodnoty peněz, cenotvorby a základní platební nástroje.
„Hospodaření domácnosti je z hlediska finanční gramotnosti a zodpovědného finančního chování nejdůležitější. Rodiče by rozhodně neměli čekat, až se o tom začnou jejich děti učit ve škole, ale postupně je seznamovat s rodinnými financemi už od útlých let. Samozřejmě je třeba informace přizpůsobit jejich věku, ale rozhodně potomky z debat o rodinných financích nevyčleňovat,“ radí Viola Baštýřová. „V rámci projektu Den finanční gramotnosti se zaměřujeme i na skupinu mladších dětí. Vytvořili jsme omalovánky s finančními rčeními, nyní připravujeme knihu finančních pohádek, jejíž součástí budou hry a různá cvičení.“
Naopak za nejméně důležité (1 %) a atraktivní (9 %) považují kantoři téma zhodnocení peněz (tedy investice, důchodové spoření), viz graf. „To je bohužel špatná zpráva, protože investice a zajištění do budoucna přímo souvisí s tvorbou rezerv. A už žáci či studenti by měli vědět, jak tvořit rezervy nejenom na krátkém horizontu, ale i dlouhodobě. Sice se jim může zdát, že do penze je daleko, ale čím dříve na ni budou připraveni, tím lépe,“ říká koordinátorka projektu Den finanční gramotnosti.Finanční gramotnost je vyučována jako samostatný předmět pouze okrajově (6 %), nejčastěji je toto téma začleněno do výuky občanské výchovy (52 %), a to zejména na ZŠ. V drtivé většině ho vyučují interní pedagogové (94 %). Používanými materiály pro výuku finanční gramotnosti na základních a středních školách jsou zejména podklady Ministerstva financí, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy nebo České národní banky (67 %), dále vlastní materiály z různých zdrojů, např. z webu (58 %).
Kromě obsahu výuky je důležitá i její forma, třeba jako zážitek na vlastní kůži
Beáta Holá, koučka a lektorka evropského projektu FinLiCo, v rámci diskuse navrhla, aby se výuka finanční gramotnosti prováděla spíše formou zážitkových workshopů, které se mohou uskutečnit přímo v supermarketu nebo i za přítomnosti rodičů, než formou přednášek a testů.
Co také zaznělo: Jak si mají děti uvědomit cenu peněz, když nevědí, kolik peněz bere metař nebo doktor?
Kromě konkrétních údajů je třeba dětem předat také to, kde potřebné informace z oblasti financí najdou, protože i svět financí podléhá rychlým změnám, a to, co se děti ve škole naučí, nemusí platit při jejich vstupu do samostatného života. Navíc je třeba děti vybavit schopnostmi, jak poznat podvodné či nereálné nabídky.
Všichni diskutující se shodli na tom, že je vhodné do výuky více zapojit odborníky z praxe, a to alespoň na zodpovídání dotazů dětí. Také by se měla věnovat větší pozornost samotnému vzdělávání učitelů.
Švýcarsko: vzor finančního vzdělávání i správného vztahu k penězům
Se zajímavými příspěvky do diskuse přispěl Pavel Kohout ze společnosti Partners, který za vzor pro správné chování občanů v oblasti financí označil Švýcarsko. Tam si prý lidé bez ohledu na výši příjmu pravidelně odkládají určité procento z platu na horší časy. Děti tak získávají správné finanční návyky nejen ve škole, ale i od útlého věku v rodině od rodičů.
Švýcarsko je podle Kohouta jednou ze dvou zemí, kterým se za posledních 10 let podařilo snížit státní dluh. Druhou zemí je Švédsko. Kromě výchovy také ve Švýcarsku přispívá k zájmu o finance, a to i ty veřejné, systém hojně využívaných referend.
Pavel Kohout na novinářský dotaz, zda náhodou nejsou Švýcaři ohledně finanční vzdělanosti lepší než my jen díky vyšší životní úrovni, odpověděl: „A není to naopak, že mají Švýcaři vyšší životní úroveň díky lepší finanční vzdělanosti?“
Čeští učitelé i s malým platem ušetří víc než většina Čechů
Výzkum společnosti Mind Bridge se také zaměřil na finanční gramotnost učitelů a středoškolských pedagogů.
Zjišťoval, jak na tom jsou ti, kteří žáky a studenty finance učí. A výsledky jsou potěšující: Kantoři jsou k výuce finanční gramotnosti kvalifikovanější než běžná populace, k vlastním financím totiž přistupují velice zodpovědně.
Pedagogové finanční situaci své domácnosti označují téměř v polovině případů jako takovou, kdy mohou i trochu ušetřit (48 %), a dokonce dalších 14 % učitelů spoří z měsíčního platu i poměrně dost. Z loňského výzkumu vyplynulo, že v běžné populaci ušetří z měsíčních příjmů 59 procent Čechů. Zhruba jedna třetina (32 %) vyjde s finančními prostředky jen tak tak. Těch pedagogů, kteří jsou na tom špatně a s příjmy nevyjdou nebo si vypomáhají úsporami, je jen 6 %. To je výrazně méně než v běžné populaci: vloni se do takovéto situace dostalo 19 % Čechů.
Základní finanční produkty ano, složitější už ne
„Pedagogové mají ve svém osobním životě finanční situaci mnohem lépe pod kontrolou než zbytek populace. Je to dáno tím, že učitelé sami jsou disciplinovanou skupinou lidí, kteří byť s nižšími příjmy nevytvářejí sami sobě dluhovou past,“ vysvětluje Lada Kičmerová, ředitelka marketingu a PR Partners, a dodává: „Jejich zodpovědný přístup potvrzuje i skladba finančních produktů, které učitelé mají, nebo měli. Převážně se jedná o spořicí produkty, které převažují nad těmi úvěrovými.“ Co ale vnímá Lada Kičmerová jako nedostatek, je poměrně malé zastoupení investičních produktů v portfoliu pedagogů, viz graf. „Domnívám se, že je to dané tím, že učitelé mají všeobecně nižší příjmy a mají dojem, že se jich investice netýkají. Přitom pravidelné investování lze pořídit řádově za stovky měsíčně.“ Průměrný hrubý plat kantorů se v loňském roce pohyboval kolem 26 000 korun, tedy lehce nad celorepublikovým průměrem. Je ale třeba si uvědomit, že učitelé jsou v drtivé většině vysokoškoláci. Pokud se zeptáme na konkrétní finanční produkty, učitelé většinou vědí, jaké jsou podmínky na trhu u produktů, které sami využívají. Když se výchozí podmínky trochu zkomplikují, tak se ztratí a jejich znalosti nejsou tak dobré. „V rámci výzkumu jsme se zaměřili na zcela běžné finanční situace a produkty, tedy ty, které by kantoři měli znát a umět je žákům a studentům vysvětlit,“ doplňuje Lada Kičmerová z Partners.
U stavebního spoření, které mělo nebo má 66 % učitelů, 7 z 10 z nich zná aktuální podmínky pro čerpání maximální roční státní podpory ve výši 2000 korun, tedy že stačí jednou ročně (nejpozději však 31. 12.) spořit 20 000 korun. 80 % učitelů správně uvedlo, že když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak jsou „levnější“ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení. Stejný počet uvedl také, že v investování platí, že k dosažení vysokého výnosu je nutné podstoupit riziko. Jen o procento méně pedagogů pak ví, že pokud koruna posílila, platí, že dovolená v zahraničí je levnější.
Kde však kantoři „nezabodovali“, jsou už specifičtější podmínky produktů. Například správně určit státní příspěvek na penzijní produkty III. pilíře za podmínek, kdy zaměstnavatel přispívá měsíčně 1000 korun a oni sami 500 korun měsíčně, zvládlo jen 8 % pedagogů. O něco lepší výsledky, tedy 17 % správných odpovědí, bylo v případě dotazu na potřebu pojistné ochrany s rostoucím věkem, která obvykle klesá.
„Nejhůře, nicméně podle očekávání, dopadlo porovnání výhodnosti zúročení vkladu při třech různých nabídkách. Pedagogové sice dokázali matematicky příklad vypočítat, ale již se neorientovali v podrobnostech příkladů, tedy v rozdílech mezi p. a. a p. m. To samozřejmě výrazně ovlivnilo konečnou výhodnost,“ komentuje výsledky Kičmerová. „Přitom právě s takovýmito nabídkami se pedagogové a jejich studenti setkávají denně prostřednictvím různých reklam či marketingových sdělení. A porovnat vzájemnou výhodnost jednotlivých produktů považuji z hlediska finanční gramotnosti za velice podstatnou.“ Více viz graf 3.
Informace o průzkumu: Výzkum byl realizován formou osobního (F2F) dotazování společností MindBridge Consulting pro společnost Partners v srpnu 2014. Do výzkumu bylo zahrnuto 163 respondentů, pedagogů na základních a středních školách. Odučeno ve školství v průměru 19 let, v 76 % se jednalo o učitele s vysokoškolským pedagogickým vzděláním, 71 % žen a 29 % mužů, 31 % pedagogové na 1. stupni ZŠ, 35 % na 2. stupni ZŠ a 34 % na SŠ (zhruba polovina na gymnáziu), v 15 % případů byli dotazováni členové vedení školy, ve 27 % se jednalo o pedagogy vyučující finanční gramotnost.
Hodnoťte naše banky v našem projektu VSTŘÍCNÁ BANKA. Ohodnotit banky můžete snadno a rychle ZDE!
