S růstem mezd samozřejmě a logicky nesouhlasí velká část podnikatelů. Růst mezd jim zvýší náklady na výrobu výrobků či poskytování služeb. Na druhou stranu tak nízké mzdy a náklady práce jako v České republice jsou jen málokde v Evropě. V poslední době výši našich mezd předehnaly země jako Slovensko nebo Estonsko. Nižší úroveň mezd mají už jen Rumunsko, Bulharsko, Chorvatsko a zbytek Pobaltských zemí.
Rozdíly mezi výkonem ekonomiky a výší mzdy jsou v ČR největší
Česká republika přitom patří k zemím, které mají největší rozdíl mezi svou výkonností měřenou výší HDP a výší mezd. Zatímco naše výkonnost představuje téměř 83 procent průměrného výkonu zemí EU, mzdy jsou pouze na 72 procentech průměru. Ve srovnání s Německem jsou pak nejen naše mzdy, ale i celkové náklady práce pouze třetinové. Cenová hladina přitom není v Německu o tolik vyšší než u nás a týká se spíše služeb, nikoliv běžného spotřebního zboží či energií.
Češi se o zvýšení mezd prát moc neumí
V České republice chybí účinný a efektivní tlak na růst mezd jako základního předpokladu pro dlouhodobý a udržitelný růst ekonomiky. S výjimkou dobře organizovaných odborů ve Škodě Auto žádné viditelné a efektivní akce na podporu růstu mezd na rozdíl od zahraničí v ČR nevidíme. Je jasné, že i růst mezd musí být spojen s růstem produktivity práce. Nicméně právě i růst mezd může být hlavním příspěvkem ke zvyšování produktivity a výkonu zaměstnanců. Produktivitu navíc nezvýšíme, pokud nebudeme velmi silně investovat do moderních technologií a technologicky náročnějších oborů.
Růstu mezd napomáhá snížení kurzu koruny i snižující se nezaměstnanost
Důvodem k růstu mezd přitom není jen snaha o vyšší utrácení zaměstnanců, ale také to, že po znehodnocení koruny v listopadu roku 2013 došlo spolu s propadem kurzu o 7 procent také ke snížení hodnoty mezd ve stejném poměru. Se snížením kurzu se snížily i nominální mzdy v přepočtu na Euro. Tudíž v Eurovém vyjádření se tím snížily také náklady zaměstnavatelů. Od roku 2013 přitom ani tento propad nebyl běžnými růsty mezd dosahujících pouze 2 procent, dosud nahrazen.
Růst poptávky, spojený s růstem mezd se přitom podnikům vrátí v podobě vyšší poptávky po jejich zboží a produkci. I podniky orientované na export získaly v důsledku znehodnocení kurzu koruny polštář, který by mohly investovat do svých zaměstnanců. Obecně také platí, že demoralizovaný zaměstnanec s minimální mzdou a náročnou prací nemá motivaci ke zvyšování kvality své práce a své produktivity. Ke zvýšení mezd také bude podniky postupně tlačit snižující se nezaměstnanost a nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců na trhu.
