ČTENÁŘ PÍŠE:
Dobrý den,
není to tak dlouho, co se v televizi zabývala paní Jílková bankovními poplatky. Jeden z účastníků, p. Patrik Nacher uvedl, že pokud by bankovní úrok zahrnoval i poplatky, nemusela by být RPSN, to má logiku, protože v úrokové sazbě by bylo vše. Položme si ale otázku, zda je možné, aby tomu tak bylo, a přiberme, do jaké míry jsou bankovní poplatky oprávněné či nikoliv.
Možné to podle mého názoru bezezbytku není. Není možno abstrahovat od skutečnosti, že existují bankovní produkty a nebo služby, kde uplatnění pouze úroku není možné a relevantní, a protože banky jsou podnikatelské subjekty, jejichž cílem je dosáhnout zisk, musí nějak získat odměnu za vynaložené úsilí.
Po mém soudu používají banky poplatky částečně oprávněně a částečně proto, že je to tak obvyklé a dělají to všichni. Pokusím se to rozčlenit do několika skupin:
- Poplatky kde uplatnění úroku není možné – směnárenské operace, obchody s investičními produkty, noční tresor, bezpečnostní schránky, bankovní záruka a jiné tomu podobné produkty…
- Poplatky, kde banka přenáší vynaložený náklad na klienta – výběry v bankomatech cizích bank, poštovné za odeslání „papírového“ výpisu, aj.
- Poplatky, které mají tak trochu sankční charakter – klient má možnost používat sofistikované elektronické postupy – internet banking a pokud je nepoužívá, chodí do banky a nafukuje potřebu poradců, pokladníků, a to banky stojí hodně peněz – mzdy zaměstnanců, v pokladnách držené hotovosti, které nic nevydělávají a ještě zvyšují riziko např. při přepadení banky aj. aj.
- Poplatky které mají skoro všechny banky a které mohou být semeništěm těch největších absurdit
Častým argumentem klientů bank ve vztahu k poplatkům je uváděná skutečnost, že zahraniční banky poplatky nemají. Tyto argumenty vycházejí z osobních zkušeností těch, co to uvádějí, a právě jejich zkušenost může být hodně zjednodušená.
Poplatky ve výsledovkách většiny bank představují řádově 22 – 33 % tvořených výnosů. Jak je to ale možné, když je západní banky nemají? Po mém soudu je vysvětlení celkem jednoduché. Západní banky mají poplatky posunuty více do segmentu affluent market, zatímco české do mass market. Celková masa inkasovaných poplatků pak závisí na rozvinutosti toho kterého segmentu. Jinými slovy ti, co mají například v Anglii jen účet, na který chodí mzda, vskutku nic a nebo téměř nic neplatí, obchody se sofistikovanějšími produkty jsou pak ale o něčem jiném.
Argumentem pro zachování poplatků může být, že jsou snadno srovnatelné a transparentní, protiargumentem pak nesporně bude, že při jejich mnohočetnosti se v nich klient předem špatně orientuje.
Bankovním poplatkům se zřejmě nelze vyhnout zcela, nicméně cestu k jejich radikálnímu snížení co do četnosti lze považovat za rozumnou,
Pavel Petr,
České Budějovice
