„Rizikem pro družstevní záložny je zejména udržování relativně vysokých úrokových sazeb na vkladech v současném období nízkých sazeb, což vytváří podnět poskytovat rizikové úvěry s vyšší úrokovou sazbou,“ uvedla ČNB ve zprávě. Družstevní záložny navíc mají vysokou koncentraci takto poskytnutých úvěrů, což může v důsledku ohrozit stabilitu záložen. „Některé instituce by také měly výrazně zvýšit obezřetnost svého podnikání a kvalitu řízení rizik,“ uvedla ČNB.
Asociace družstevních záložen považuje nadále sektor za nezasažený systémovým rizikem, řekl ČTK tajemník prezidia asociace Jan Kotíšek. Jakékoliv systémové riziko by podle něj jednoznačně znamenalo buď zpochybnění kvality legislativní úpravy jeho podnikání, nebo zpochybnění kontroly nad řádným výkonem činností.
Významnost rizika vyplývajícího z udržování vyšších úrokových sazeb na vkladech i úvěrech proti sazbám nabízených bankami je podle asociace nezbytné posuzovat v kontextu mnoha dalších relevantních faktorů a nikoliv pouze na souhrnném údaji. „Obecně mají záložny v porovnání s bankami mnohem méně různorodou úvěrovou klientskou strukturu, a tedy dochází mnohem méně k ovlivňování celkové průměrné úrokové sazby z úvěrů poskytnutím velmi rozsáhlých úvěrů preferovaným klientům za úrokové sazby, nedosažitelné středním a drobným klientům,“ dodal Kotíšek.
Centrální banka dále uvedla, že i přes relativní meziroční zlepšení některých ukazatelů rizikovosti či míry krytí úvěrů v selhání družstevních záložen se vývoj těchto ukazatelů v prvním čtvrtletí roku 2013 podstatně zhoršil.
Guvernér ČNB Miroslav Singer na tiskové konferenci upozornil, že v řadě ukazatelů se družstevní záložny dostaly na úroveň, které by banky dosáhly v případě nejnepravděpodobnějších scénářů zátěžových testů. Například podíl úvěrů v selhání převýšil u družstevních záložen v prvním čtvrtletí 13 procent. „Družstevní záložny mají vůči bankám rizikovější profil. Situaci tak hodnotíme jako neuspokojivou a budeme se jí ještě věnovat,“ uvedl guvernér.
Například průměrný úrok u klientských úvěrů loni činil v případě kampeliček 7,4 procenta, u bank to bylo 4,8 procenta. Průměrný úrok u vkladů byl u záložen 2,9 procenta a u bank 1,1 procenta. Podíl klientských úvěrů v selhání u kampeliček činil téměř deset procent, u bank 6,2 procenta.
Některé velké záložny se nedávno dostaly do problémů. Metropolitní spořitelní družstvo nemůže na základě rozhodnutí ČNB poskytovat úvěry a vyplácet vklady klientů, peníze mu kvůli podezřelým půjčkám zablokovalo Vrchní státní zastupitelství v Praze. V polovině května centrální banka zahájila správní řízení s družstevní záložnou WPB Capital. Vedení družstva se následně usneslo, že dočasně nebude přijímat nové členy, nové vklady a ani nebude poskytovat nové úvěry.
Vláda nedávno schválila pro záložny přísnější podmínky. Návrh novely zákona o spořitelních a úvěrních družstvech počítá s omezením bilanční sumy kampeliček na pět miliard korun; následně by se musely stát bankami, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu. Dalším z návrhů je zvýšení příspěvku záložen do Fondu pojištění vkladů na dvojnásobek. Návrh musí schválit Parlament a podepsat prezident. Zástupci záložen s návrhem souhlasí.
