Slovensko uvalilo na peněžní ústavy zvláštní daň v roce 2012 s cílem vytvořit rezervu, z níž by stát financoval náklady spojené s případnými problémy bankovního sektoru. Původní sazba zvláštního odvodu ve výši 0,4 procenta klesla na současných 0,2 procenta z hodnoty vkladů klientů. Podle dosavadního zákona měla sazba bankovní daně dále klesat, po dnešním rozhodnutí parlamentu a podpisu novely zákona prezidentem se zvláštní odvod ale nezmění. Díky zachování odvodu na stávající úrovni si stát podle ministerstva financí v příštích třech letech přilepší o 153,2 milionu eur (4,1 miliardy korun).
Slovenská bankovní asociace již dříve upozornila, že bankovní daň bude nejvyšší ze všech zemí eurozóny, jejímž členem je i Slovensko. Vyšší daňové zatížení bank není jedinou změnou, kterou prosazuje koaliční kabinet premiéra Roberta Fica. Vláda navrhla například zvýšení zvláštního odvodu pro firmy z regulovaných sektorů ekonomiky, vyšší daň z tabákových výrobků či zavedení daně z dividend. Naopak, mírně by měla klesnout sazba daně z příjmů podniků.
