Srovnání diverzifikace výnosů v bankovních sektorech ČR a Švédska

Zaměříme se na dvě nejdůležitější složky provozních výnosů bank, a sice:

čisté úrokové výnosy (původní účel bankovní činnosti: poskytování úvěrů a přijímání vkladů)
čisté výnosy z poplatků a provizí (postupným rozvojem dalších finančních zprostředkovatelů a odlivem klientů banky začaly své výnosy diverzifikovat – vybírat poplatky)

ZAJÍMÁ VÁS, KDE SE VZALY BANKOVNÍ POPLATKY? VÍCE ZDE!

Abychom mohli porovnat, zdali se banky zaměřují spíše na úrokové výnosy (operace s úrokovými sazbami), nebo na poplatkové výnosy (cenová politika více či méně transparentně ukrytá v sazebnících), budeme sledovat poměr čistých úrokových výnosů a čistých poplatkových výnosů.

Ten nám ukáže, kolik jednotek (CZK, EUR) čistých výnosů z úrokových operací připadá na jednu jednotku vybraných poplatků. Jelikož jsou ve výkazech bank retailové výsledky agregovány spolu s výsledky bankovnictví korporátního, může se samozřejmě stát, že zatímco v úrokových výnosech banky vydělávají hlavně na fyzických osobách, na poplatcích ždímou hlavně podnikatele a firmy, nebo naopak. My však budeme porovnávat národní pohledy, tj., všechna data jsou agregovaná za jednotlivé roky.

UŠETŘETE SI NA NOVÉ LYŽE, MOBIL NEBO AUTO LEVNĚJŠÍ ELEKTŘINOU

V České republice se po fluktuacích a poklesu v 90. letech vývoj obrátil a od r. 2001 pokles poměru zastavil, ale nikoliv kvůli klesajícím poplatkům. Ty rostou po celé sledované období, avšak relativně pomaleji než úrokové výnosy. Na grafu jsou zobrazena data za období 1996 až 2009.

Ve Švédsku je trend velmi podobný, křivky ČR a Švédska se navzájem téměř kopírují. Faktem je, že s výjimkou jednoho roku 2003 se ale poměr švédské diversifikace drží pod tou českou – co to znamená? Mezi čistými výnosy z poplatků a provizí a čistými úrokovými výnosy je ve švédském bankovním sektoru menší rozdíl než u nás.

Poměry čistých úrokových výnosů a čistých výnosů z poplatků a provizí ukazuje následující graf.