Dle srovnatelné metodiky patřilo Česko ke konci roku 2016 k zemím s nejnižšími hodnotami problémových úvěrů. Za problémový úvěr (úvěr se selháním, non-performing loan, NPL) je považována pohledávka, u níž zpoždění se splácením překro- čilo 90 dnů, či u níž existují reálné pochybnosti, že bude plně splacena.
Kvalita úvěrového portfolia má silnou spojitost s výkonem ekonomiky. Problémové úvěry snižují ziskovost bank, zdražují poskytování úvěrů a váží na sebe vysoké požadavky na kapitál. Tím dále omezují poskytování úvěrů a podvazují hospodářský růst. Evropská komise zdůrazňuje, že problémové úvěry brzdí hospodářský růst nejen v postižených zemích, ale i v celé eurozóně.
ČESKO VE SROVNÁNÍ S EVROPSKÝMI ZEMĚMI
Podíl problémových úvěrů v českém úvěrovém portfoliu činil 2,5 %, zatímco průměr EU byl více než dvojnásobný (5,1 %). Nižší podíl problémových úvěrů v celém portfoliu mělo oproti Česku v závěru roku 2016 pouze 5 evropských zemí: Švédsko, Lucembursko, Estonsko, Finsko a UK.
Objem problémových úvěrů na 1 obyvatele ve výši 0,2 tis. EUR byl v Česku dokonce desetinásobně nižší než evropský průměr – na jednoho obyvatele EU připadaly více než 2 tisíce EUR problémových úvěrů ve srovnání s 0,2 tisíc EUR připadajících na jednoho Čecha. Evropské prvenství drží v tomto ukazateli Česko společně s Polskem a Rumunskem. Nad hranici 1 tisíce EUR problémových úvěrů na obyvatele se dostalo 16 evropských zemí.
Další výhodou českých úvěrů je vysoké pokrytí problémových úvěrů opravnými položkami (tzv. coverage ratio) ve výši 63 %, zatímco průměrná evropská hodnota činí jen 45 %. Krytí problémových úvěrů opravnými položkami je v Česku vyšší než v první pětici zemí, které jej předstihly v ukazateli podílu problémových úvěrů – ve Švédsku, Finsku a Spojeném království mají opravnými položkami krytých pouze 29 %, resp. 30 % problémových úvěrů.
Nízké hodnoty objemu i podílu problémových úvěrů v kombinaci s vysokým krytím těchto úvěrů opravnými položkami staví kvalitu úvěrového portfolia v Česku na evropskou špici. Dobrá kvalita úvěrového portfolia je hlavním důvodem toho, že české banky byly schopny generovat zisk i v roce 2016 navzdory stále přísnější regulaci a rostoucí konkurenci ze strany technologických společností.
JAKÝ BUDE ROK 2017?
Rok 2017 bude ve znamení ještě přísnější regulace a makroobezřetnostní politiky, které přitvrzují natolik, že banky budou mít v důsledku plnění kapitálových požadavků stále omezenější prostor k úvěrování ekonomiky.
Od počátku roku 2017 musí banky nově tvořit proticyklickou kapitálovou rezervu ve výši 0,5 % z celkového objemu rizikově vážených aktiv. Od ledna 2017 platí pro některé systémově významné banky vyšší sazby kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika.
Po téměř půlroční platnosti zákona o spotřebitelském úvěru přicházejí průběžně další zpřísňující doporučení pro poskytování hypoték. Od dubna 2017 musí mít 85 % nových zájemců o úvěr naspořeno minimálně 20 % vlastních prostředků s tím, že pouhým 15 % nových žadatelů bude poskytnuta hypotéka s ukazatelem LTV v intervalu 80 – 90 %. V souhrnu jde o celou řadu nových opatření, jejichž celkový efekt pravděpodobně povede k mírnému zpomalení růstu úvěrů v roce 2017.
