ÚVĚROVÉ REGISTRY – 1. DÍL ZDE!
Minulé díly jsme věnovali privátním projektům spravujícím informace o dlužnicko-věřitelských vztazích, dnes se podíváme na nástroj provozovaný s participací státu. Regulátor bankovního trhu, Česká národní banka, provozuje také svůj úvěrový registr. Ten se však týká podnikatelů a právnických osob.
Jak ČNB informuje na svých stránkách, „Centrální registr úvěrů (CRÚ) je informační systém, který soustřeďuje informace o úvěrových závazcích fyzických osob podnikatelů a právnických osob a umožňuje operativní výměnu těchto informací mezi účastníky CRÚ. Vzhledem k uvedenému zaměření nejsou v databázi CRÚ evidovány spotřebitelské úvěry fyzických osob, hypoteční úvěry fyzických osob, ručitelské závazky klientů, údaje o depozitních účtech (běžné účty bez povoleného debetu, spořící, termínové účty).“
Informace jsou dostupné pro účastníky, kterými jsou všechny banky a pobočky zahraničních bank, působící na území České republiky a další osoby, stanoví-li tak zvláštní zákon. Jde tedy o institucionální rámec ochráněný zákonem. Nároky na účastníky jsou vcelku vysoké – povinností účastníka CRÚ je provádění pravidelné měsíční aktualizace databáze CRÚ. Přístup k informacím je umožněn jednotlivým účastníkům a České národní bance v rozsahu potřebném pro zajištění provozu CRÚ. „Sdílení informací o závazcích a platební morálce klientů rozšiřuje okruh nástrojů využitelných v oblasti řízení úvěrového rizika. Předpoklad pozitivního působení na snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním sektoru České republiky a zkušenosti z dlouhodobého provozování obdobných úvěrových registrů v zahraničí, zejména v EU, byly základním důvodem pro realizaci projektu CRÚ.“
Garantem projektu a dalšího rozvoje systému CRÚ je Česká národní banka, přičemž na projektu se významně podílely jednotlivé banky a Česká bankovní asociace.
Zdroj: ČNB
