Letošní povodně, které po jedenácti letech, zavinila stoletá voda, ve mně vyvolaly otazníky kolem Vltavské kaskády a jejího účelu. Vím, že slouží pro výrobu elektřiny, rekreaci či rybolov, jen se nemohu zbavit dojmu, že zodpovědné instituce a osoby jednají jen podle daného musteru, bez ohledu na změnu aktuální situace. Je to ale jakýsi obecný jev současnosti, že neumíme změnit zaběhané postupy, když se změní priority. Nevím, co může být důležitější, než ochrana životů a majetků před velkou vodou, i kdyby se vypouštět mělo preventivně a nakonec tolik nezapršelo. Ty náklady jsou přece nesouměřitelné. Nicméně funguje to tak, že odpovědný dnes není konkrétní člověk, ale papír, v tomto případě manipulační řád. A na ten lze svést cokoliv, aniž by kdokoliv nesl odpovědnost. Papíry, dokumenty, řády, nařízení, potvrzení zkrátka řídí naše životy bez ohledu na logiku a zdravý selský rozum. Ale třeba pro příště bude pod rekreační účely spadat i povodňová turistika.
