Čtenář se pozastavuje nad tím, že stačí bance či jiné finanční instituci ke změně podmínek pouze jejich oznámení či zveřejnění. V případě pojišťoven nyní mění ČNB přístup k těmto institucím ve vztahu k možnému daňovému zvýhodnění ve smyslu, že klient má se změnou podmínek výslovně souhlasit. Čtenář vycházel z článku zveřejněného na serveru ihned.cz. Za tuto změnu postoje, která by se dle čtenáře měla vztahovat i na banky či další instituce čtenář ČNB kritizuje a žádá vysvětlení. Jakého vysvětlení se ze strany ČNB čtenáři dostalo uvádíme níže v komunikaci. Případ budeme dále sledovat.
Stížnost klienta adresovaná České národní bance:
Dobrý den,
proč se Čnb probudila až nyní, že je třeba (písemného) souhlasu klienta se změnou podmínek?
Proč to doposud u bank funguje tak, že banka změni podmínky/sazebník, pošle email NEBO vyvěsí změnu na svém webu NEBO to ukážou klientovi nějakou mini-zprávou v int.bankovnictví a kliente – neodpovíš-li, souhlasíš?
O téhle praxi Čnb ví a proč ji neřeší? Nebo bude dělat, že neví, že ji nikdo neučinil podání, a pracovníci Čnb přece nebudou aktivně nic řešit.
Děkuji,
Novák
Reakce České národní banky:
Vážený pane Nováku,
v návaznosti na Vaše dnešní podání si dovolujeme uvést následující. Životní pojištění, kterého se týkají aktuální změny daňového režimu, je dlouhodobým pojistným produktem. Daňové změny přitom dopadají i na již uzavřené pojistné smlouvy. Pokud má klient zájem nadále využívat daňového zvýhodnění, a jeho stávající pojistná smlouva nesplňuje nově stanovené podmínky pro čerpání daňových výhod (podle podmínek pojistné smlouvy nesmí být umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy), je nutné, aby došlo k úpravě jeho pojistné smlouvy. Nesprávný postup přitom může mít i negativní dopady na klienta (vč. ztráty daňových výhod). Proto je nutné přistupovat k těmto změnám s maximální opatrností a obezřetně.
Problematika změn obchodních podmínek bank a jejich sazebníků se změna daňového zvýhodnění netýká. Tato problematika je řešena zvláštními právními předpisy. Klient v případě nespokojenosti s postupem banky může reagovat ukončením smluvního vztahu, který není pro klienta obvykle spojen s finanční ztrátou. Předčasné ukončení pojistné smlouvy oproti tomu bývá zpravidla pro klienta finančně nevýhodné. Jedná se tedy o odlišně konstruované produkty s odlišným režimem změn, resp. ukončení a daňových dopadů.
——————————————————————————————
Výše uvedená odpověď na Vaše podání byla zpracována příslušným odborným útvarem ČNB, případně byly k její přípravě využity podklady zpracované příslušným odborným útvarem ČNB. Odeslání standardně vyřizuje odbor komunikace sekce kancelář.
S pozdravem
odbor komunikace
sekce kancelář
Česká národní banka
www.cnb.cz
Odpověď čtenáře na reakci České národní banky:
Dobrý den odbore komunikace sekce kanceláři,
děkuji za odpověď.
Prosím o uvedení čísel předpisů, která řeší bankovní podmínky a sazebníky.
Rovněž také sděluji, že i přes odpověď nejsem spokojen s činností Čnb v dané oblasti a vůbec v oblasti ochrany spotřebitele.
Vlastnictví bankovního účtu je také dlouhodobým produktem – člověk nemění banku každých 14dní a často většina populace účet uzavře a dál nemá čas (protože třeba nesedí neustále v kanceláři jako úředníci Čnb) sledovat každou změnu. Dále, jak sami tvrdíte, může být změna podmínek za následek finanční ztrátu (banka prostě sama potichu něco zavede). Často také banky o těchto změná neinformují, jak například má Čsob v podmínkách, že může změny uveřejnit na své webové stránce (nebo na pobočkách) a tím je pro banku informační povinnost splněna. A běžný občan, kterého by Čnb jako dozorující orgán měla chránit se to nemusí dozvědět (protože nechodí každý měsíc na web banky nebo do pobočky banky a nehledá každý měsíc skryté linky na podmínky služeb – podmínky totiž téměř nejdou na stránkách najít, proč asi). Je sice technicky pravda, že klient může v případě nespokojenosti s návrhem produkt ukončit, ale jak jsem výše uvedl – musí se to dozvědět a klient si neuzavírá bankovní produkt na 14dní, jako si kupuje rohlíky na 2dny a příště si prostě koupí jiné a má s touto změnou spojeny nemalé náklady, které by měla nést banka, u které si dohodl nějaké podmínky a banka je mění. Naopak v případě, že se změní údaje o klientovi musí tento je bez odkladu písemně oznámit bance. Snad vnímáte tu nerovnost.
Neschopnost Čnb v dané roli spatřuji v tom, že se nedostatečně stará o ochranu běžného spotředbitele (běžný spotřebitel je například prodavač v supermarketu). Pokud by tomu tak bylo, tak by Čnb učinila výše popsanému chování zadost a to buď svým nařízením nebo iniciací změny zákona. Učinila tak? Není přece problém upravit jednání tak, aby banka musela při každé změně podmínek nebo sazebníku klienty písemně (dopisem) na své náklady (banka mění podmínky) informovat a to i s přesně vyznačenými změnami, nikoli je jen například vystavit na pobočce.
S pozdravem,
Novák
