Odložená platba se dlouho nemusela chovat jako úvěr. Od listopadu bude muset – a dopadne to i na toho, kdo platí včas

Odložená platba se v českých e-shopech stala tak samozřejmou, že ji málokdo vnímá jako to, čím právně je. Zákazník klikne, zboží dorazí, peníze z účtu ten den neodejdou. Za košíkem stojí věta, kterou spotřebitel nečte: financování neposkytuje prodejce, ale třetí subjekt, který obchodníkovi obratem proplatí kupní cenu a peníze pak inkasuje sám.

Právě ta neviditelnost je jádrem věci. Nový zákon s ní má od 20. listopadu 2026 skoncovat.

Toho dne má nabýt účinnosti novela zákona o spotřebitelském úvěru, kterou se do českého práva promítá evropská směrnice zvaná CCD2. Novela ruší výjimku, díky níž se odložená platba dosud právně tvářila spíš jako způsob úhrady než jako půjčka. Odkládaný nákup se tím posune do plného režimu spotřebitelského úvěru se vším, co k němu patří. Otázkou je, co to udělá s produktem, jehož celá přitažlivost stála na tom, že žádné papírování nevyžadoval.

Platba, která je ve skutečnosti půjčka

Odložené platby, v marketingu známé pod anglickou zkratkou BNPL („kup teď, zaplať později“), jsou na českém trhu od roku 2013; jako první je tu spustila společnost Twisto. Dnes je vedle ní nabízí Skip Pay ze skupiny ČSOB, Platím Pak od Raiffeisenbank a švédská Klarna. Princip mají společný. Spotřebitel dostane zboží hned a poskytovateli za ně pošle peníze až později, zpravidla bez úroku a bez poplatku.

Že nejde o žádnou nevinnou variaci na dobírku, prozrazují sami poskytovatelé. Skip Pay svou odloženou platbu ve smluvních podmínkách nepokrytě označuje jako „jednorázový bezplatný vázaný úvěr“. Úvěr to tedy je – jen úvěr, který dosud unikal většině pravidel, jež na úvěry dopadají. Umožňovala to výjimka v zákoně o spotřebitelském úvěru pro půjčku poskytnutou bez úroku a jakékoli další úplaty: na takový produkt se vztahoval jen omezený okruh povinností. Náročné procedury posuzování úvěruschopnosti, rozsáhlá předsmluvní dokumentace ani regulace reklamy se na poskytovatele odložených plateb přímo neuplatňovaly.

Právě odtud pramení hladkost celého mechanismu. Bez povinnosti prověřovat příjmy a výdaje, bez formulářů a bez licenčních bariér šlo schválit drobný nákup během několika sekund. Levný provoz a rychlost byly přímým důsledkem lehké regulace, ne technologického zázraku.

Dokud se platí včas, je zdarma. Pak přestává

Slib bezúplatnosti platí za jediné podmínky – že spotřebitel stihne lhůtu. U Skip Pay je odložená platba splatná třicátý den od odeslání zásilky, první nákup smí dosáhnout 5 000 korun, později až 10 000 korun na jednu objednávku a nejvýše 50 000 korun za rok. Ve stejné, obvykle třicetidenní lhůtě neplatí zákazník ani u konkurence nic navíc. Rozdělit nákup do tří bezúročných splátek nabízí v základní verzi Twisto, Skip Pay i Klarna.

Bezúplatnost ovšem končí prvním zmeškaným dnem. Podle podmínek Skip Pay může poskytovatel po opozdilém zákazníkovi žádat upomínkové poplatky podle ceníku, zákonný úrok z prodlení odvozený od sazby České národní banky a k tomu smluvní pokutu ve výši 0,1 procenta z dlužné částky za každý den prodlení. Pokuta se zastaví až na polovině původní jistiny. Z bezplatné služby se tak u nesplácené pohledávky stává jeden z dražších drobných dluhů, jaké spotřebitel může mít. Zdarma je jen včasnost.

Placené je i to, co většina uživatelů považuje za samozřejmou součást služby. Kdo se zaregistruje a získá vyšší limity, může si splatnost o měsíc posunout nebo nákup rozložit do splátek – obojí za poplatek. Konkrétní čísla spočítal server Měšec.cz: odklad 5 000 korun o měsíc vyjde u Twista na 245 korun, u dvaceti tisíc na 710 korun. Skip Pay si za měsíční odklad účtuje 3,50 koruny za každou započatou stokorunu, tedy 175 korun z pěti tisíc a 700 korun z dvaceti. U delšího rozložení jde o klasický úročený úvěr: patnáct tisíc splácených rok navíc prodraží Twisto o 4 020 korun a Skip Pay o 1 686 korun.

K vyšším limitům se přitom nikdo nedostane anonymně. Registrace znamená skóring – zákazník vyplní osobní údaje a odpoví na otázky o příjmech a výdajích domácnosti; Skip Pay k odhadu rizika využívá i data od mobilního operátora prostřednictvím služby TelcoScore. V rozšířeném použití, kdy se odkládají faktury a platí kartou i mimo e-shop, se produkt svou povahou blíží revolvingovému úvěru – tomu, na jakém stojí běžné kreditní karty.

Nejde o to vykreslit obě firmy jako predátory. V Indexu odpovědného úvěrování, který každoročně sestavuje organizace Člověk v tísni, se Twisto umístilo na sedmé a Skip Pay na jedenácté příčce, tedy v lepší části pole. I dnes má spotřebitel svá práva. Od smlouvy o odložené platbě může podle podmínek Skip Pay odstoupit do čtrnácti dnů, dozor vykonává živnostenský úřad a Česká obchodní inspekce a případný spor lze bezplatně řešit u finančního arbitra. Podstatné je, že tato ochrana byla dosud spíš zbytková než systémová.

Co se od listopadu mění

Přesně to má napravit směrnice, kterou úředníci označují zkratkou CCD2 – směrnice Evropského parlamentu a Rady o smlouvách o spotřebitelském úvěru z října 2023, jež nahradila starší unijní úpravu z roku 2008. Její logiku vůči odloženým platbám odhaluje už odůvodnění: přestože jde často o úvěr poskytovaný bez úroku a bez poplatků, jeho hospodářská podstata je úvěrová, a proto má spadat pod ochranu spotřebitele. Evropský zákonodárce jinými slovy odmítl argument, že bezúplatnost produkt z říše úvěrů vyvazuje. Bezúplatnost není nevinnost.

Česká novela tento pohled přebírá a výjimku pro bezúplatnou odloženou platbu ruší. Od účinnosti spadnou všechny odkládané nákupy, u nichž úvěr poskytuje třetí strana odlišná od prodejce, pod plnou působnost zákona. Poskytovatel bude muset u každého zákazníka individuálně posoudit úvěruschopnost – nejen formálně, ale z údajů o příjmech, výdajích, závazcích a z informací v úvěrových registrech. K tomu přibude povinnost předat předsmluvní informace ve standardizovaném formuláři, který má umožnit srovnání s jinými půjčkami, a přizpůsobit reklamu přísnějším pravidlům včetně povinného uvedení roční procentní sazby nákladů, tedy celkové ceny úvěru vyjádřené jedním číslem. Smlouva bude nově muset jasně vymezit podmínky splácení, sankce, právo na odstoupení i předčasné splacení.

Ochrana jde ještě dál. Reklama na úvěr má nést varování, že půjčka něco stojí; směrnice pro ně dokonce nabízí hotovou formulaci „Pozor! Půjčit si peníze stojí peníze“. Spotřebitel dostane právo od smlouvy odstoupit a věřitel bude povinen chovat se k dlužníkovi v nesnázích shovívavě, například prodloužením doby splácení. Produkt, který se donedávna prodával jako pohodlná dvouminutová záležitost, se tak má obléci do papírů běžné spotřebitelské půjčky.

Úzká ulička pro obchodníky

Jedny dveře zůstávají otevřené. Novela ponechává výjimku obchodníkovi, který bezúplatný odklad poskytne sám a nezapojí do něj třetí stranu. I tato ulička je ale úzká: odklad nesmí přesáhnout padesát dnů u malých a středních prodejců a pouhých čtrnáct dnů u velkých obchodníků prodávajících on-line. Podle právní analýzy přitom dnes splatnost odložených plateb nezřídka dosahovala i devadesáti dnů, takže i tam, kde výjimka platí, se lhůty zkracují.

Pro velké e-shopy je taková ulička v praxi téměř neprůchodná. Kdo bude chtít nabízet odklad ve větším rozsahu, bude si muset obstarat licenci k poskytování spotřebitelského úvěru, nebo spolupracovat s licencovaným partnerem, který regulatorní břemeno unese za něj. Náklady na prověřování úvěruschopnosti, dokumentaci a dodržování nových pravidel přitom u produktu stavěného na stokorunových nákupech nejsou zanedbatelné. Část trhu proto varuje, že přísnější ochrana nakonec dopadne i na spotřebitele, jemuž má prospět.

„Pro spotřebitele pak může změna znamenat omezenou dostupnost BNPL produktů, složitější a zdlouhavější proces při využití této formy platby," míní Kateřina Staníková z advokátní kanceláře Greats, jejíž rozbor novely zveřejnil odborný server Advokátní deník. Je to legitimní obava, byť ji z valné části vyslovují ti, kdo o dosavadní volnost přicházejí. Proti ní stojí prostý fakt, že ochrana nově dopadne i na zákazníka, který si zatím nepřečetl nic – a který se o smluvní pokutě za prodlení dozvídal až ve chvíli, kdy mu naskočila.

Riziko, na které zákon nedosáhne

Tady se ukazuje mez celé reformy. Skutečné nebezpečí odložené platby neleží v chybějícím formuláři, nýbrž v jejím rytmu. Když peníze neodcházejí z účtu ve chvíli nákupu, mizí i přirozená brzda, která spotřebiteli napoví, že už utratil dost. Nákupy se sčítají tiše a účet dorazí až příští měsíc – a to je okamžik, kdy se leckdo podle redakce Měšec.cz „hodně diví“. Předsmluvní formulář ani posudek úvěruschopnosti tenhle mechanismus nezruší; drobné odklady navršené přes několik e-shopů se v součtu chovají jako trvalý revolvingový dluh, i když každý z nich vypadá zvládnutelně.

Novela tedy udělá přesně to, co udělat může, a nic víc. Zprůhlední papír, zkrátí splatnost a přinutí poskytovatele pojmenovat cenu půjčky předem. Rozhodnutí, zda si spotřebitel vezme třetí odklad na čtvrtou objednávku, ale zůstane tam, kde bylo – na něm. Od listopadu bude mít u sebe víc informací a o něco silnější právní ochranu; disciplínu za něj zákon neobstará. Reforma, která odloženou platbu konečně nazve úvěrem, je proto spíš začátkem poučenější rozvahy než jejím koncem.

Fakta v kostce

• Odložená platba (BNPL) je i podle dnešního práva forma úvěru – Skip Pay ji ve svých podmínkách sám nazývá „jednorázový bezplatný vázaný úvěr“.
• Novela zákona o spotřebitelském úvěru, jíž se transponuje směrnice CCD2 (směrnice EU 2023/2225), má nabýt účinnosti 20. listopadu 2026 a ruší výjimku pro odloženou platbu.
• Nově bude poskytovatel muset posuzovat úvěruschopnost zákazníka, předávat předsmluvní formulář, dodržet přísnější pravidla reklamy a umožnit odstoupení od smlouvy.
• I „bezplatná“ odložená platba je při prodlení drahá: u Skip Pay smluvní pokuta 0,1 % z dlužné částky denně (nejvýše 50 % jistiny) plus zákonný úrok z prodlení a upomínky.
• Výjimka z regulace zůstane jen obchodníkovi, který odklad poskytne sám a krátce – nejvýše 50 dnů u menších a 14 dnů u velkých on-line prodejců.