Proč jsou na termínovaných vkladech nižší sazby než na spořicích účtech?

 Jak je možné, že termínované vklady mají v současné době nižší úrok než spořicí účty?

Situace vznikla začátkem roku 2009, kdy po nástupu ING na český bankovní retailový trh velké banky, které do té doby spořicí účty nenabízely, je začaly nabízet a současně na nich nastavily vyšší sazby, aby byly konkurenceschopné vůči nové konkurenci. V roce 2010 se přidala k ING i AXA. Jak se ukázalo, těmto dvěma novým bankám nejde o budování klasické širokoformátové retailové banky, ale jen o získání zdrojů pro jejich mateřské společnosti (skupiny), které se v ČR nezabývají retailovým bankovnictvím, ale především pojišťovnictvím. Velké banky, které zpočátku sazby na spořicích účtech spíše „přestřelily“, tak v druhé polovině roku 2010 provedly korekci sazeb u těchto účtů směrem dolů (a to více nebo méně, podle toho, jak byla jejich původní sazba vysoká). Nové sazby velkých bank už tedy nejsou tak vysoké jako na počátku zmíněného období a od doby korekce v roce 2010 sazby na spořicích účtech zhruba drží na stejné úrovni. Této situaci však velké banky nepřizpůsobily sazby na termínovaných vkladech a uchovaly je na původní úrovni, což není normální situace. Sazby na spořících účtech, které nejsou vázány žádnou výpovědní lhůtou nebo termínem, jsou většinou vyšší než sazby na termínovaných vkladech. To pro velké banky znamená, že se jim část prostředků, zejména u těch krátkodobějších vkladů přesunuje na spořicí účty. Byl jsem svědkem toho, že takový přesun dokonce svým klientům doporučují, aby je neztratily. Nyní banky podle mne spoléhají na to, že klienti své vklady na spořicích účtech stejně nebudou vybírat a de facto jim nahrazují termínované vklady, ale očekávám, že se situace bude muset v budoucnu změnit a buď se u velkých bank mírně zvýší sazby na termínovaných vkladech, nebo se sníží sazby na spořicích účtech. Uvádím současné rozdíly mezi termínovaným vkladem (na 1 rok, 100 tis. Kč) a spořicím účtem v % p.a. u jednotlivých velkých bank (TV x SÚ): ČS 0,6 x 1,25 (internetové spoření jen 0,5), ČSOB 0,85 x 1,2; KB 0,6 x 0,8; UniCredit Bank 0,95 x 0,5 až 3 (podle pásma zůstatku); Raiffeisenbank 0,35 a 1 x 0,3 a 1. Velké banky navíc přišly s inovací, že ke spořicímu účtu, případně i termínovanému vkladu přidávají bonifikaci, která zvyšuje sazbu, pokud klient peníze nechá na účtu po stanovenou dobu, tím vlastně „zastřeně“ ze spořicích účtů vytvářejí pseudotermínované vklady a u nových termínovaných vkladů navyšují skrytě sazbu oproti klasickým termínovaným vkladům. Ty staré klasické vklady nechtějí klientům, kteří na nich mají peníze a zatím je nevybírají, zbytečně zvýhodňovat.
U malých bank je situace jiná. Pokud chtějí získat a udržet primární zdroje z vkladů svých klientů, musí mít vyšší sazby než mají velké banky. Je ale zajímavé, že malé banky na rozdíl od velkých drží vyšší sazby na termínovaných vkladech oproti svým spořicím účtům. Uvádím příklad (TV 1 rok pro 100 tis. Kč x SÚ) – ZUNO 3 x 2,5; Wüstenrot hypoteční banka 2,6 x 2,3; Oberbank 2 x 1,25; ING 1,8 x 1,75; Waldviertler Sparkasse 1,3 x 0,5; Fio banka 1,65 x 1,25; Volksbank 1,83 x 1,33; LBBW 1,75 x 1,75. Vyšší sazby na SÚ než na TV mají pouze Equa bank a Citibank. Air Bank, AXA a mBank termínované vklady vůbec nenabízejí.


Jak hodnotíte nástup nových bank, které mají u svých spořicích účtů úrok kolem 2-3 procent?


Sazby nad 2 % (pro 100 tis. Kč) mají nyní ZUNO, Air Bank (2,5 %), Wüstenrot hypoteční banka, Equa bank (2,3 %) a mBank (2 %). Jak vidíme, již zde nefigurují ING (1,75 %) a AXA (1,9 %). Nad 2 % tedy nabízejí sazby u spořicích účtů nové banky, které bojují o klienta a zřejmě jim nic jiného nezbývá než pracovat s nižší marží než větší banky a pokusit se tento tlak vydržet. Čas ukáže, jak dlouho to vydrží. Většinou jde o banky, které jsou tzv. nízkonákladové a snaží se šetřit na pobočkové síti tím, že nabízejí své služby především přes internet. Díky tomu tedy mohou pracovat s nižší marží. Wüstenrot hypoteční banka je specifický příklad, kdy se stavební spořitelna rozhodla vstoupit na trh hypoték, a tím pádem po získání statutu banky nabízí i spořicí účty. Equa bank sice menší pobočkovou síť zdědila, ale nebude ji dále rozšiřovat v podobě kamenných poboček, ale prostřednictvím tzv. minipoboček v obchodních centrech, což je levnější způsob než budování klasických poboček.

Domníváte se, že tato nabídka spoření přitáhne klienty větších bank, které tak budou muset nějakým způsobem zareagovat?

Velké banky již reagovaly na začátku roku 2009 nabídkou spořicích účtů, jelikož je většinou do té doby nenabízely. V té době se jistě odlivu klientů obávaly. A díky skutečnosti, že se sazby na jejich spořicích účtech spíše snižovaly (konec roku 2010) a nyní se nezvyšují, lze očekávat, že k velkému odlivu nedochází a další reakce ze strany velkých bank nebude potřebná. Spíše budou muset řešit nesoulad mezi zdroji na viděnou, tj. spořícími účty, na které se jim přelily peníze z termínovaných vkladů. Řešení tohoto nesouladu bude možné jednou ze dvou cest, a to buď zvýšením sazeb na termínovaných vkladech, nebo snížením sazeb na spořicích účtech, nebo kombinovaně použitím obou variant. Podle mne spíše dojde ke snížení sazeb na spořicích účtech.