Jste OSVČ? Založte si podnikatelský účet, pomůže vám
Sdílení bankomatů nabírá na obrátkách. Přidají se i Air Bank a UniCredit
Výběr z bankomatu po celém světě zdarma? Mnohdy vám poplatek stejně naúčtují
Jak a kde reklamovat bankovní služby? Cesta ke spravedlnosti může být dlouhá a drahá
Smyslem této části analýzy je porovnání nákladovosti zahraničního platebního styku v ČR, v mateřských zemích zkoumaných bank a v největších bankách na Slovensku a ve Švédsku. Kromě toho je pozornost věnována tomu, jak je tato problematika vnímána samotnými podnikateli v České republice.
Metodika:
K analýze jsme využili otevřených zdrojů (sazebníky zkoumaných bank), přímých dotazů adresovaných bankám v ČR i zahraničí, údajů Evropského statistického úřadu (EUROSTAT) a údajů Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pro potřeby srovnání výše poplatků za jednotlivé typy plateb používáme termín „zahraniční platba“ pro platby ze zemí a do zemí mimo eurozónu, nebo v rámci eurozóny, ale v jiné měně než euro. Oba zmíněné typy plateb mají u seldovaných bank, pokud mezi nimi rozlišují, většinou stejnou sazbu. Podobně užíváme termín „europlatby“ tak, kde jej banka uvádí nebo, kde uvádí na typ transakce v rámci eurozóny shodné požadavky jako v případě europlateb. Jednotlivé banky totiž používají ve svých sazebnících rozdílné názvosloví. Nikoli všechny banky např. uvádějí sazby pro tzv. europlatby (nutnost uvést BIC, IBAN, max. objem transakce EUR 50.000,-), většina bank má speciální sazby pro zahraniční platby v rámci své skupiny, některé uvádějí odlišné sazby pro vybrané evropské země.
Kromě analýzy sazebníků jsme realizovali 6 hloubkových individuálních rozhovorů (IDI) s představiteli podnikatelské sféry v ČR. Dotazovali jsme se kompetentních zástupců firem (majitel, jednatel, finanční ředitel, ekonom, účetní), podrobná specifikace zastoupených firem je součástí příloh této části analýzy. Vzhledem ke kvalitativní povaze výzkumu nelze zjištěné poznatky kvantifikovat, umožňují spíše jako vhled do vnímání této problematiky samotnými podnikately a mohou také posloužit jako podklad pro kvantitavní šetření.
Hlavní zjištění:
Z analýzy nákladovosti zahraničního platebního styku vyplývají tyto hlavní závěry:
- Výše poplatků za příchozí/odchozí zahraniční platby vztažená k HDP na hlavu je v ČR vyšší než v zahraničí.
- Podobně vztáhneme-li výši poplatků za příchozí zahraniční platby k celkovým výnosům banky z poplatků a provizí, ukáže se, že poplatky v ČR jsou výrazně vyšší než v zahraničí. V případě odchozích zahraničních plateb nemůžeme jednoznačně prohlásit, že tyto poplatky jsou v ČR vyšší než v zahraničí (vzhledem k výši poplatků u Erste bank a banky Slovenská spořitelna).
- Výše poplatků za příchozí SEPA platby je (bez ohledu na výši platby) vyšší v ČR než v zahraničí.
- Výše poplatků za odchozí SEPA platby (bez ohledu na výši platby) je v ČR srovnatelná se zahraničím. K stejnému závěru dojdeme v případě, že výši poplatků vztáhneme k celkovým výnosům bank z poplatků a provizí.
- Vztáhneme-li výši poplatků za odchozí SEPA platby nad EUR 50.000,- k HDP na hlavu, ukáží se tyto poplatky v ČR jako relativně výrazně vyšší než v zahraničí.
- Výše poplatků za příchozí europlatby je v ČR vyšší než v zahraničí.
- Výše poplatků za odchozí europlatby je v ČR v zásadě srovnatelná se zahraničím.
- Vztaženo k HDP na hlavu (s výjimkou Slovenska) je výše poplatků za europlatby ve všech zemích nižší než v ČR. K stejnému závěru dojdeme v případě, že výši poplatků vztáhneme k celkovým výnosům bank z poplatků a provizí.
- Absolutní výše poplatků za zahraniční platby (tj. mimo eurozónu nebo v rámci eurozóny v jiné měně než euro) je srovnatelná v ČR i zahraničí.
§ Nejnižší poplatky za příchozí zahraniční platby uvádí Erste Bank (zdarma) Slovenská sporitelňa (EUR0, 15,-), nejvyšší naopak Raiffeisenbank (cca EUR 20,-).
§ Nejnižší poplatek za odchozí zahraniční platby uvádí Swedbank (EUR 4,47,-), nejvyšší naopak Česká spořitelna (cca EUR 14,-)
- Vztáhneme-li výši poplatků za zahraniční platby k průměrné mzdě v dané zemi, rozložení výše poplatků za sledované banky se nijak významně nezmění.
Z kvalitativního výzkumu mezi podnikateli lze vyvodit následující závěry:
- Platby do zahraničí nejsou pro dotázané respondenty nijak zvlášť komplikované. Jejich realizace je téměř shodná s tuzemskými platbami, jenom převod peněžních prostředků trvá déle.
- Bankovní poplatky za zahraniční platby jsou vnímány jako nutné zlo, které ale firmy nijak neohrožuje.
- Firmy velmi přesně vědí, kolik za zahraniční platby platí.
- Firmy se snaží poplatky za platby optimalizovat, ale není to pro ně zásadní téma, svoji kapacitu směřují na důležitější úkoly.
- Europlatba a SEPA platba jsou téměř neznámé pojmy.
- Měnové riziko je vnímáno velmi intenzivně a firmy se mu snaží aktivně čelit. Používají k tomu jednoduché (nákup měny do zásoby při výhodném kurzu) ale i složitější (forward) nástroje finančního trhu.
.
PŘEDCHOZÍ DÍL O NÁZVOSLOVÍ ZDE
PŘEDCHOZÍ ČÁST O LEGISLATIVNÍCH POVINNOSTECH ZDE
Další články k tématu
Bankám jsme v tomto roce na poplatcích již celkem zaplatili
Kurzovní lístek Citfin
Země | Měna | Deviza střed |
---|---|---|
1 EUR | 25,3730 | |
1 USD | 23,1010 | |
1 PLN | 5,8690 | |
1 GBP | 30,2380 | |
1 CHF | 27,0515 | |
100 HUF | 6,3100 | |
1 RON | 5,0979 |
Zprávy z devizového trhu
- Euro maže ztráty, koruna se zatím drží
08. 10. 2024 - Oko za oko
07. 10. 2024 - Trhy dnes sledují americký trh práce
04. 10. 2024 - Averze k riziku roste a koruna oslabuje
03. 10. 2024 - Nejistota ve světě podráží koruně nohy
02. 10. 2024 - Koruna slábne nad 25,20 EURCZK
01. 10. 2024 - Olympijský růst cen
30. 09. 2024