Kniha Patrika Nachera:
Když dva dělají totéž, není to totéž
Když dva dělají totéž, nemusí to být totéž – aneb neberme si příklad z chování významných osob, politiků, superstar šoubyznysu, které známe z médií, a dokonce ani z jednání samotných států. Když se narodíme a rosteme, jednou z forem vývoje a učení je napodobování.
To je zcela přirozené a provází nás to celým životem, byť už nikoliv v tak viditelné a intenzivní podobě. Dnes jsme ovšem svoje přirozené vzory a pozitivní příklady ztratili – veřejně známé osobnosti i instituce jako celek. Chovat se jako jakýkoliv stát „vyspělé“ Evropy (až na výjimky, jako jsou např. Švýcarsko a Norsko) by dnes znamenalo být každoročně v mínusu (v deficitu) posledních deset, nebo dokonce dvacet let! A zatímco těmto zemím to prochází, respektive lze nepříznivý finanční stav prodlužovat v zásadě donekonečna, jak vidíme například u Řecka, ale dokonce i u země, jako jsou Spojené státy americké – v absolutním vyjádření nejzadluženější stát planety – u jedince či rodiny by to už dávno znamenalo návštěvu exekutora či osobní bankrot.
V souvislosti s letitou situací a permanentní finanční „labutí písní“ Řecka bude znít dost pikantně až tragikomicky jedno řecké přísloví: „Když promluví peníze, pravda zmlkne.“ To by nevymyslel ani Freud. A protože nejsme ve stejné pozici, musí být i naše reakce zcela odlišná. Peníze si nemůžeme jen tak tisknout, jak se dnes v mnoha zemích běžně děje, a zároveň musíme ten problém řešit, nikoliv jej oddalovat či před ním utíkat a schovávat se. Jinými slovy: „Co je dovoleno bohovi, není dovoleno volovi.“ V době elektronizace všeho je postup, kdy si myslíme, že snad někdo na naše dluhy zapomene nebo se ztratí a vyšumí, poněkud infantilní.
Trefně popisuje „vyváženost“ naší pozice a pozice státu latinské přísloví: „Státní pokladna je poslední jako dlužník a první jako věřitel.“ A nemusíme chodit daleko, podívejme se na vývoj našeho státního dluhu od vzniku samostatné České republiky:
Rok |
V mld. Kč |
1993 |
158,8 |
1994 |
157,3 |
1995 |
154,4 |
1996 |
155,2 |
1997 |
173,1 |
1998 |
194,7 |
1999 |
228,4 |
2000 |
289,3 |
2001 |
345,0 |
2002 |
395,9 |
2003 |
493,2 |
2004 |
592,9 |
2005 |
691,2 |
2006 |
802,5 |
2007 |
892,3 |
2008 |
999,5 |
2009 |
1 178,2 |
2010 |
1 344,1 |
2011 |
1 499,4 |
2012 |
1 667,6 |
2013 |
1 683,3 |
2014 |
1 663,7 |
Zdroj: Ministerstvo financí
Slovník pojmů:
Kvantitativní uvolňování (QE) = tvorba nekrytých peněz
Restrukturalizace úvěrů = odpuštění dluhů
Další díly našeho seriálu o knize Konec finančních negramotů v Čechách si můžete přečíst ZDE!