Turecko je v inflační krizi, lira nejslabší v historii

Personální čistky v centrální bance a dosazení lidí, kteří jsou loajální Ankaře znamenají roztáčející se inflační spirálu. Zářijová inflace meziročně vzrostla na 19,58 % a pokud se dá číslům věřit, meziměsíčně se ceny zvedly o 1,25 %.  Ve výsledku to znamená, že zboží na pultech tureckých obchodů je letos o pětinu dražší než loni.

Prezident R. T. Erdogan neustále mění centrální bankéře za ty, kteří přijmou jeho měnovou politiku snižování sazeb v době rostoucí inflace. Naposledy klesla základní sazba na 18 % koncem září. Tento ekonomický protimluv nelze nijak zdůvodnit. Centrální banky zvedají sazby ve snaze zkrotit inflaci, v Turecku se postupuje přesně opačně. Prezident Erdogan upřednostňuje podporu ekonomiky před řešením inflace. Nic však nezůstává bez reakce.

Liry ztrácejí hodnotu a lidé své úspory mění do dolaru či eur. Jakkoli je tento přístup logický a pochopitelný, dál přispívá k růstu inflace. Zahraniční investoři drželi ve státních dluhopisech na konci 2.Q letošního roku 6 mld. USD, ještě před osmi lety to bylo více než 60 mld. USD a odvádění zahraničních investic z Turecka bude pokračovat i v budoucnu. Zahraniční investoři nyní drží pouze 5 % vládního dluhu, tamní dluhopisy jsou pro ně příliš rizikové.

Pokles sazeb a vidina dalšího pádu liry znamená pohromu pro turecké importéry. Ti na zaplacení faktur v cizí měně potřebují stále více lir. Ve světle těchto událostí je více než úsměvné, že klesajícími sazbami a chce, dle svého vyjádření, turecká centrální banka snížit robustně rostoucí inflaci na cílových 5 %.

Za vším můžeme hledat R. T. Erdogana, kterému se blíží volby, jež proběhnou v roce 2023. Do té doby chce svými měnovými kroky podpořit ekonomiku bez ohledu na cenovou stabilitu.

Neutěšená situace panuje také v oblasti veřejných financí. Turecko je na tom nyní podobně jako ČR s přibližně 40 % veřejného dluhu vůči HDP a ve srovnání se zeměmi EU patří mezi premianty, ale trend je naprosto děsivý. Ještě v roce 2017 bylo zadlužení ve výši 28 % HDP. Nárůst deseti procentních bodů za tři rok bez výhledu na zlepšení znamená, že se Turecko může velmi jednoduše zařadit mezi země, které nebudou schopny na trhu saturovat svůj veřejný dluh.

Ing. Tomáš Volf

Project & Communication Specialist