Křeček:
Ministerstvo nedůsledně kontroluje stavební spořitelny

Posláním ministerstva je přitom chránit spotřebitele na finančním trhu, řekl dnes ČTK Křeček. Ministerstvo pochybení odmítá, tvrdí, že obchodní podmínky spořitelen kontroluje v souladu s právními předpisy.

Problém je podle Křečka v tom, že ministerstvo prověřuje jen to, zda nejsou podmínky v rozporu se zákonem o stavebním spoření. Kontrola podmínek, na jejichž základě jsou pak uzavírány smlouvy s klienty, je tak podle zástupce ochránkyně lidských práv formální, nedůsledná a jde tak o nesprávný úřední postup.

Zástupce ombudsmanky má už od ministerstva písemné vyjádření. Jeho pracovníci si stojí za tím, že předpisy neporušují. Argumentují tím, že ze zákona o stavebním spoření jednoznačně nevyplývá, jak má ministerstvo při schvalování obchodních podmínek postupovat. Vedení ministerstva se podle Křečka domnívá, že ministerstvo není oprávněno hodnotit obsah ustanovení v obchodních podmínkách. Nespokojený klient může podle úředníků na spořitelnu podat žalobu, a má tedy šanci hájit svá práva.

Křeček zdůraznil, že ministerstvo by mělo prověřovat i to, zda obchodní podmínky nejsou v rozporu s dalšími zákony a předpisy, třeba se zákonem na ochranu spotřebitele. Pracovníci úřadu ombudsmanky zjistili, že pokud ministerstvo rozpor obchodních podmínek s jinými předpisy než se zákonem o stavebním spoření najde, věc sice předá České národní bance, ale podmínky přesto schválí.

Křeček upozornil na to, že kvůli špatně nastaveným obchodním podmínkám se někteří klienti dostávají do svízelných situací. Dokladem toho je podle něj případ ženy, která se na něj obrátila kvůli tomu, že jí stavební spořitelna vypověděla smlouvu o stavebním spoření. Žena si u ní šetřila peníze, na doporučení spořitelny si navýšila cílovou spořicí částku a uhradila za to také stanovený poplatek. Jenže spořitelna jí následně smlouvu vypověděla, žena přišla o poplatek i nárok na vyplacení státního příspěvku, který je spojen se stav ebním spořením. Všeobecné obchodní podmínky to spořitelně umožňovaly.

Křeček dospěl k závěru, že tento postup byl špatný a spořitelna k vypovědění smlouvy neměla důvod. Případ jej přiměl, aby nechal prověřit obchodní podmínky ostatních stavebních spořitelen. Z nich zjistil, že některé spořitelny neumožňují klientovi odstoupit od smlouvy o stavebním spoření, čímž jsou podle zástupce ombudsmanky porušovány dobré mravy.

Klienti tak mohou být podle Křečka klamáni, protože spořitelny zdůrazňují, že jejich obchodní podmínky schválilo ministerstvo, tedy jsou v souladu s právními předpisy.

Zdůraznil, že ministerstvo upozornil na problémy, resort ale trvá na tom, že postupuje správně. Křeček kritizuje i to, že ministerstvo financí do budoucna uvažuje o změně zákona o stavebním spoření tak, aby v něm bylo zakotveno, že kontroluje pouze soulad obchodních podmínek stavebních spořitelen se zákonem o stavebním spoření a souladem s dalšími zákony a předpisy se už nebude muset zabývat. Podle Křečka by se tak zhoršilo postavení střadatelů v zemi.